Novela služebního zákona: Babiš chce z rezortů odstranit nepohodlné náměstky

Jan Gruber

Premiér Andrej Babiš společně s prezidentem Milošem Zemanem před necelými čtyřmi lety bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Nyní naopak usiluje o to, aby všichni náměstci — nejen maximálně dva jako dnes — byli političtí nominanti.

Vláda Andreje Babiše (ANO), která již více než měsíc řídí stát bez důvěry Poslanecké sněmovny, na svém středečním zasedání projedná narychlo připravenou novelu zákona o státní službě. Předložil ji ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. ANO). Novelu v minulých týdnech kritizovali zástupci opozice, odbory i někteří Babišovi ministři.

Deníku Referendum se nyní podařilo zjistit, že předseda vlády chce skrze změnu zákona dosáhnout především toho, aby se šéfové rezortů mohli snadněji zbavovat nepohodlných náměstků a přivést si na jejich místa své vlastní lidi.

Premiér Babiš to řekl minulý týden na zasedání Sekce finanční správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, které se účastnilo více než sto lidí, včetně ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. ANO), náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého nebo odborářského předáka Josefa Středuly.

Právě Josef Středula a další dva lidé, kteří si nepřáli být jmenováni, Deníku Referendum potvrdili, že Babiš otevřeně označil za svůj primární cíl při novelizaci zákona o státní službě, aby si každý nový ministr mohl obsadit pozice náměstků podle svého přání a zbavit se těch, kteří mu jsou nepohodlní. Jedná se tedy o návrat k praxi, kterou právě měl služební zákon ukončit.

Hlavním cílem předložené novely zákona je vytvoření Generálního ředitelství státní služby, které bude podřízené přímo premiérovi, zjednodušení procesu odvolávání úředníků z funkcí a jmenování vrcholných státní úředníků — odborných náměstků, státních tajemníků a vedoucích služebních úřadů — jen na dobu pěti let. Další navržené změny se týkají úprav systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se mohou hlásit do výběrových řízení.

„Rozumím tomu, že ministři chtějí mít kolem sebe svůj tým, ale nelze kvůli tomu takhle manipulovat s nezávislostí státní služby,“ řekl Deníku Referendum Středula s tím, že předseda vlády v demisi se buď s hlavními principy služebního zákona ani za čtyři roky od jeho schválení neseznámil nebo jim prostě nerozumí.

Babiš měl podle informací Deníku Referendum na místě skutečně přiznat, že s obsahem novely není vůbec obeznámen. Premiér v demisi mimo jiné řekl, že s vytvořením Generálního ředitelství nesouhlasí a nepřeje si ani jeho převedení přímo pod svou osobu na Úřad vlády, nebo že nepovažuje za vhodné, aby vysocí státní úředníci byli jmenováni jen na dobu určitou. Podle předsedy vlády v demisi prý zcela postačí, když nový zákon umožní, aby byli rychleji a snáze odvolatelní ze svých funkcí.

Babiš usiluje o politizaci státní správy

Výroky předsedy politického hnutí ANO tak pouze potvrdily obavy mnohých politiků a odborářů, kteří připravovanou novelu v minulých týdnech kritizovali. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka v této souvislosti již dříve Deníku Referendum řekl, že „navržené změny jdou proti samému smyslu původního zákona, tedy stabilizaci a depolitizaci státní správy“.

Lidovecký poslanec Marian Jurečka hovořil o privatizaci státní správy a řízení úředníků jako zaměstnanců jedné firmy. Jeho stranický kolega Pavel Bělobrádek doplnil, že se „jedná o naprostou uzurpaci moci premiérem“.

„Nelze se zbavit dojmu, že novela zákona je předkládána nikoli na podkladě důkladné revize účinnosti služebního zákona a jeho praktického fungování, ale spíše za účelem destabilizace postavení představených v rámci celé státní služby, zejména pak na těch nejvyšších služebních úřadech, a do budoucna značnému rozvolnění jejich přijímání a odvolávání, včetně umožnění politických vlivů na tento proces,“ napsali s prorockým pochopením smyslu navrhovaných změn v jedné ze svých připomínek zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů.

V souvislosti s Babišovou snahou zbavovat se nepohodlných náměstků, kteří svá místa získali v řádných výběrových řízeních, a tedy politizovat fungování státní služby, je třeba připomenout, že to byl právě dnešní premiér v demisi, který při schvalování zákona o státní službě v minulém volebním období společně s prezidentem Milošem Zemanem bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Po třech a půl letech naopak usiluje o to, aby všichni náměstci — nejen maximálně dva jako doposud — byli politickými nominanty.

Zákon o státní službě schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) na počátku roku 2014 a legislativní proces následně trval téměř celý rok, když se tehdejší premiér snažil vyjít vstříc požadavkům svých koaličních partnerů i opozice. Přijetí zákona, respektive nastavení jasných pravidel pro fungování nezávislé státní správy bylo jedním z bodů, kterými Evropská komise podmiňovala uvolnění finančních prostředků na nové programovací období.

Případné změny zákona, které by jeho hlavní principy narušily, proto mohou vést k ohrožení čerpání peněz ze všech operačních programů Evropské unie. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) v rámci mezirezortního připomínkového řízení doslova napsala, že riziko pozastavení plateb z evropských fondů je v případě přijetí zákona reálné. Podobnou obavu vyjádřil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

    Diskuse (0 příspěvků)