Memorandum o těžbě lithia počátkem října 2017 podepsal se zástupci australské společnosti European Metals Holdings (EMH) tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). Politická hnutí ANO a SPD spolu s KSČM kvůli němu hlasitě utočila na sociální demokracii a označovala memorandum za „malou domů pro ČSSD“ nebo „výprodej domácího bohatství do ciziny“.

Dnešní premiér Andrej Babiš (ANO) obviňoval ČSSD z „krádeže za bílého dne“, v novinách zveřejnil inzerát, který hlásal, že „nenechá ČSSD ukrást lithium stejně jako OKD“ a pokoušel se na vládě prosadit zrušení memoranda. K jeho zrušení následně vládu vyzvala hlasy poslanců a poslankyň politických hnutí ANO, SPD a komunistické strany v polovině října Poslanecká sněmovna.

Od voleb však uběhlo již čtvrt roku a memorandum je stále platné. Ministr průmyslu a obchodu Babišovy vlády Tomáš Hüner (nestr. za ANO) se teprve v minulém týdnu poprvé setkal se zástupci společnosti EHM a navíc oznámil, že se rozhodl k onomu memorandu podepsat s australskými těžaři dodatek. Už dříve pak prohlásil, že memorandum nepovažuje za cestu, jak by Česká republika přicházela o peníze.

Babiš říká, že o dodatku nevěděl

„Předchozí Sněmovna přijala usnesení, aby memorandum bylo zrušeno. Hnutí ANO bylo to, které to v poslední fázi volební kampaně nafouklo. Oni tehdy říkali, že se jedná o zločin, že tam spatřují nějaké trestné činy,“ řekl v reakci na Hünerovo prohlášení statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec. „Jak chcete dodatkovat dokument, o kterém prohlásíte, že vznikl nezákonně, možná na základě nějakého trestného činu?“ dodal.

Strany, které na sociální demokracii v předvolebním čase útočily, na záměr uzavřít ke kritizovanému memorandu dodatek nereagovaly. V rozporu se svými předchozími stanovisky se nedožadovaly svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, ani nenavrhovaly, aby podepsání dodatku schválila celá vláda a nikoliv jen ministr průmyslu a obchodu.

Premiér Babiš teprve po šesti dnech od zveřejnění zprávy, že se dodatek chystá, novinářům řekl, že o ničem nevěděl. „Já se hlavně zeptám pana ministra, proč nesplnil svůj úkol, protože měl informovat vládu o právní analýze. Musím s ním o tom mluvit. Možná měl nějaký dobrý úmysl, že to chce nějakou formou zrušit, ale jeho úkol byl jiný. Já se to teď dozvídám z médií. Pan ministr to nešťastně zkomunikoval,“ vysvětloval předseda vlády.

Chování představitelů politického hnutí ANO tak souzní se závěry analýzy Pražského institutu bezpečnostních studií, která celou kauzu lithium označila za klasickou dezinformaci, kterou političtí protivníci v předvolebním boji využily s cílem poškodit ČSSD. Silná negativní kampaň, kterou podporoval dezinformační web Aeronet, ale i Haló noviny nebo Parlamentní listy, a na sociálních sítích se k tématu opakovaně vracející Babiš s Okamurou, slavila úspěch. Interní analýza ČSSD pak konstatovala, že kauza lithium straně nejenže zastavila růst preferencí, ale také ji výrazně oslabila.

Brabec odpovědnost za těžbu lithia odmítal

Obsahem právně nezávazného memoranda — což potvrzovaly i názory mnohých právníků — je závazek společnosti EMH, že lithium, které se případně v budoucnosti na Cínovci vytěží, bude zpracováno na území České republiky. Memorandum rovněž vytváří prostor pro jednání o případném zapojení státu jakožto kapitálového účastníka do celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu při jeho podepsání uvedlo, že jej „považuje za významné posílení pozice státu při jednání s právoplatnými držiteli průzkumných licencí a dalším postupu při využívání ložiska lithia“.

Sociálně demokratičtí ministři Sobotkovy vlády se před volbami pokoušeli vysvětlovat, že podepsání memoranda bylo jedinou možností, jak zajistit, aby vytěžené lithium bylo zpracováno na území České republiky. Připomínali také roli ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který v minulých letech bez dalších podmínek vydával průzkumné licence pro budoucí těžbu lithia.

Z textu platného horního zákona totiž jasně vyplývá, že společnost — v tomto případě EHM — která je vlastníkem průzkumných licencí, má přednost — i před státem — při získávání souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. V případě, kdy je souhlas vydán a nejsou v něm stanoveny podmínky dalšího využití vytěženého nerostu, stát již nemůže rozhodnout, jakým způsobem se s ním bude dále nakládat. Brabec však jakoukoliv odpovědnost odmítal a ve shodě s Babišem svaloval veškerou vinu na ČSSD.