Sněmovna doporučila zrušit memorandum o lithiu, debata byla čistě předvolební

Jan Gruber

Sněmovna v pondělí po mnohahodinové debatě doporučila vládě zrušit platnost memoranda o těžbě lithia od samého počátku. Poslanci také schválili doporučení, aby barevné kovy těžil stát. Debata se vedla v čistě předvolebním tónu.

Vyhrocenou debatu zažila v pondělní odpoledne Poslanecká sněmovna. Poslanci se sešli na popud KSČM, SPD a politického hnutí ANO k debatě o těžbě lithia. Podnětem pro svolání schůze, která se nesla v předvolebním duchu, bylo memorandum, které před časem podepsalo ministerstvo průmyslu a obchodu s australskou firmou EHM. Australská firma se v memorandu zavazuje zpracovávat vytěženou rudu na českém území.

Zástupci ČSSD na počátku debaty zopakovali, že memorandum České republice prospěje, že hlavní roli při udělování povolení má ministerstvo životního prostředí, a tedy Babišův ministr Richard Brabec (ANO) a že cílem diskusí o lithiu krátce před volbami je snaha zakrýt Babišovy dotační kauzy a debatu o jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Politické hnutí ANO ve spolupráci s KSČM v debatě útočilo na sociální demokracii a na podepsané Memorandum jako na malou domů sociálních demokratů nebo výprodej domácího bohatství do ciziny.

„ČSSD zkrátka to lithium zapomněla prodat kámošům, proto udělali to memorandum,“ urážel předseda politického hnutí ANO předsedu vlády Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Je zajímavé, jak si v této kauze notují pánové Babiš, Filip a Okamura. Je to snad zárodek budoucí vládní koalice?“ tázal se pléna ministr Havlíček (ČSSD).

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) oznámil, že podá trestní oznámení na postup ministerstva životního prostředí kvůli udělování průzkumných licencí v lokalitě Cínovec. Podle Chovance totiž úřad v čele s ministrem životního prostředí Brabcem v rozporu se zákonem nezveřejnil v Obchodním věstníku záměr poskytovat licence na průzkum lithia, a proto se o licenci nemohl přihlásit žádný jiný uchazeč.

Nikam nevedoucí sněmovní diskuse

Předseda KSČM Vojtěch Filip ve svém vystoupení poukazoval na nejasnou vlastnickou strukturu společnosti EHM, která je podle jeho slov ovládána firmou sídlící na Britských panenských ostrovech, a na výrazné snížení sazby úhrady z některých nerostů nedávnou novelizací příslušného nařízení vlády. Filip proto oznámil, že KSČM Poslanecké sněmovně předloží návrh usnesení s výzvou, aby bylo celé Memorandum o porozumění prohlášeno za neplatné.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) obdobně jako při své obsáhlém vystoupení v Senátu i tentokrát popisoval celý proces vydávání průzkumných licencí, hovořil o klíčové roli ministerstva životního prostředí v této věci a zdůrazňoval právně nezávazný charakter podepsaného memoranda. Předseda vlády několikrát zopakoval, že mu celé česká debata o lithiu připomíná americký film Barryho Levinsona z roku 1997 Vrtěti psem. Že slouží k odvedení pozornosti od trestního stíhání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) kvůli zneužití evropské dotace.

Ministr životního prostředí Brabec říkal, že k podpisu memoranda nebyl žádný věcný ani časový důvod. „Kolegům z ČSSD o to muselo hodně jít. Je mi z toho hrozně smutno. Je to vystřízlivění,“ pokračoval. Brabec stejně jako minulý týden v Senátu opakoval, že za vydávání průzkumných licencí hlavní roli nese ministerstvo průmyslu a obchodu — neboť právě tento rezort posuzuje soulad žádostí se surovinovou politikou státu „Způsob projednání memoranda byl zcela nestandardní. Mělo být projednáno na vládě,“ řekl Brabec s tím, že se ministr Havlíček ještě na poslední chvíli pokusil kompromitovat ministerstvo životního prostředí nabídkou ke spolupodpisu memoranda. „Memorandum bylo připraveno podloudně. To považuji za sprosťárnu,“ uzavřel Brabec.

Zástupci jednotlivých stran kromě osobních útoků a opakujících se dotazů během diskuse navrhovali či představovali dříve prezentovaná usnesení, které obvykle vyzývala vládu k posílení kontroly státu nad strategickými surovinami, ke zvýšení poplatku za těžbu jednotlivých nerostů či odmítnutí podepsaného Memoranda.

Kolem desáté večer pak Sněmovna za účasti sto deseti poslanců a poslankyň doporučila vládě zrušit platnost memoranda o těžbě lithia od samého počátku a usnesla se, že se na memorandum nevztahuje dohoda o ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií. Vládě také doporučila, aby těžbu barevných kovů prováděl stát a zisk z těžby byl ziskem státu.

Greenpeace: Těžba lithia je pro stát nevýhodná

Senát minulý týden vyzval v souvislosti se spory kolem těžby a zpracování lithia zástupce politického hnutí ANO a KSČM, aby nenadřazovali své politické zájmy a volební kampaň nad zájmy České republiky. Senátoři a senátorky dále vyzvali vládu, aby změnila své nařízení o sazbách úhrad z vytěžených nerostů. Těžba lithia je totiž pro stát — jak upozornila ekologická organizace Greenpeace — mimořádně nevýhodná, neboť v důsledku nízkých těžebních poplatků získá necelých 0,7 procenta tržní ceny nerostu.

Platné nařízení vlády o sazbách úhrady vypracovalo ve spolupráci s Českým báňským úřadem ministerstvo průmyslu a obchodu. Nařízení stanovuje úhradu z ceny vydobytého lithia na 10 692 korun za tunu. Nicméně poznámka pod čarou konstatuje, že v případě lithia ale i dalších nerostů je sazba úhrady stanovena za čistý kov v koncovém produktu těžby a úpravy vydobyté rudy.

„Pointa spočívá v tom, že na světových trzích se obchoduje s uhličitanem lithným, který ovšem obsahuje pouhých devatenáct procent čistého lithia. Po přepočítání tak státu připadne pouhých sedm tisícin ze současné ceny uhličitanu lithného na mezinárodních trzích,“ uvedla Greenpeace s tím, že dříve platné nařízení vlády stanovovalo úhradu i v případě lithia na deset procent tržní ceny prvního odbytového produktu — v tomto případě uhličitanu lithného.

Mezinárodní arbitráže a daňové ráje

Organizace Greenpeace dále upozornila, že podle stávajícího horního zákona není v žádném případě možné, aby byla firmě Geomet odebrána ložiska na Cínovci ve prospěch státního podniku Diamo. „Podle horního zákona má firma, která provedla na vlastní náklad průzkum ložiska přednostní právo ke stanovení dobývacího prostoru a povolení k hornické činnosti. Odstavení Geometu a zvýhodnění státního podniku by tak nevyhnutelně vedlo k mezinárodní arbitráži, kterou by ČR s velkou pravděpodobností prohrála,“ konstatovala Greenpeace.

Riziko arbitráží bylo doposud tematizováno především v souvislosti s podepsáním Memoranda o porozumění. Nicméně několik právníků z právnických fakult napříč republikou v pořadu České televize Události a komentáře potvrzovalo slova ministra průmyslu a obchodu a říkalo, že memorandum je právně nezávazné a nepředstavuje pro Českou republiku riziko.

Nezisková organizace bývalého Babišova náměstka a spolupracovníka Lukáše Wagenknechta Centrum of Excelence for Good Governance dále minulý pátek upozornila na skutečnost, že firma EHM, se kterou ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo Memorandum o porozumění, je ve skutečnosti pouze odštěpeným závodem společnosti z Britských Panenských ostrovech a vlastnická struktura této společnost je anonymizovaná prostřednictvím listinných akcí.

„Je absurdní, že se současní politici snaží o formalizovanou spolupráci v takto zásadním projektu se společností se sídlem zapsaným v daňovém ráji, u které nevíme, kdo, vyjma jejich manažerů s drobnými podíly, jsou její skuteční majitelé,“ řekl Wagenknecht.