Středečnímu jednání Senátu, na které byl dodatečně zařazen diskusní bod k budoucí těžbě a zpracování lithia v České republice, předcházela debata během jednání vlády na stejné téma. Otázka lithia se stala významným politikem poté, co předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš podpis Memoranda o porozumění mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a australskou společností European Metals Holdings (EMH) označil za „krádež ČSSD za bílého dne“ a „poukázku na výpalné, na dobývání miliardové renty v mezinárodní arbitráži bez nutnosti jedinkrát kopnout do země“.

V minulých dnech podepsané memorandum vyjadřuje zájem státu a společnosti EMH v maximální možné míře zpracovávat vytěžené lithium v České republice a vytváří prostor pro jednání o případném zapojení státu jakožto kapitálového účastníka do celého projektu. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že „uzavření memoranda považuje za významné posílení pozice státu při budoucím vyjednávání s právoplatnými držiteli průzkumných licencí o dalším postupu při využívání ložiska lithia“.

Zástupci sociální demokracie slova někdejšího ministra financí odmítli s tím, že podpis memoranda byl jediným řešením, které může zajistit, aby vytěžené lithium bylo zpracováváno na území České republiky. Ministři zahraničních věcí a průmyslu a obchodu Lubomír Zaorálek a Jiří Havlíček (oba ČSSD) současně poukazovali na roli ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v celé věci.

Byl to právě Brabcem vedený úřad, který v minulých letech bez dalších podmínek vydával průzkumné licence pro budoucí těžbu lithia. Brabec však odpovědnost odmítal a ve shodě s Babišem svaloval vinu na sociální demokracii.

Chovanec: ANO potřebuje přehlušit vlastní problémy

„Velmi mne mrzí přístup ministra životního prostředí, který se dnes odvolává na nejmenované úředníky na úrovni správy v Chomutově. Za ministerstvo odpovídá ministr. Ministr se nemůže vymlouvat na to, že jeho úředníci něco podepsali či schválili,“ řekl v Senátu na konto vydaných průzkumných licencí ministr Havlíček.

Ministr průmyslu a obchodu rovněž upozornil na skutečnost, že Brabec byl o záměru uzavření memoranda informován a v dopise, kterým mu odpověděl, označil podpis memoranda za správný krok. „Musím odmítnout pokusy ministra Brabce, který dnes říká, že nevěděl, co podepisuje. Je to směšné,“ dodal ministr průmyslu a obchodu. Havlíček současně zopakoval svá dřívější slova, že memorandum není závazné ani právně vymahatelné a znovu odmítl možná rizika plynoucí z případných mezinárodních arbitráží.

↗

Předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš považuje podpis memoranda za skandální, proto vyzval ministra Jiřího Havlíčka k rezignaci. Repro DR

„Debata o lithiu je nezbytně nutná. Pokud se podíváte na mediální zkratku, kterou vytvářejí kolegové z ANO, tak to je klasické vrtěti psem. Andrej Babiš a jeho kolegové se snaží zamést své problémy pod koberec, přehlušit je, překřičet je. Tak jako to provedli mnohokrát v minulosti. Memorandum směřovalo k posílení pozice České republiky v této věci a k ničemu jinému,“ doplnil svého stranického kolegu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Ministři politického hnutí ANO se totiž — v souladu s předchozími veřejnými vystoupeními svého předsedy — pokusili během jednání vlády, které předcházelo diskusi v Senátu, získat podporu koaličních partnerů pro odmítnutí memoranda, ale neuspěli. Podle vicepremiéra Brabce vláda tímto svým rozhodnutím odmítla převzít svoji odpovědnost za další kroky v oblasti těžby a zpracování lithia. Vláda nicméně uložila ministrovi Havlíčkovi, aby do poloviny listopadu předložil analýzu možného zapojení státního podniku DIAMO do případné těžby a zpracování lithia na Cínovci.

Brabcova role v kauze lithium

Podle zprávy ministerstva průmyslu a obchodu k zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin, která se v jedné ze svých částí dotýká i průzkumu a těžby lithia v České republice. V současné době se na našem území nachází 1,38 milionu tun lithia, což představuje zhruba tři procenta světových zásob této suroviny.

V prostoru Cínoveckého hřbetu jsou v současné době stanovena čtyři průzkumná území ve prospěch australské společnosti EMH. Průzkumné licence vydalo ministerstvo životního prostředí mezi lety 2010 a 2017. Společnost rovněž od ministerstva již získala takzvaný předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru ve dvou ložiscích. Pro dvě zbylá ložiska ministerstvo prozatím takovýto souhlas nevydalo.

Nicméně z dikce horního zákona jasně vyplývá, že společnost — v tomto případě EHM — která je vlastníkem průzkumných licencí, má přednost — i před státem — při získávání souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru. V případě, kdy je souhlas vydán a nejsou v něm stanoveny podmínky dalšího využití vytěženého nerostu, stát již nemůže rozhodnout, jakým způsobem se bude s vytěženým nerostem dále nakládat.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v materiálu dále uvádí, že možnost zapojení státu — například prostřednictvím státního podniku DIAMO — do projektu společnosti EMH na využití ložisek, pro která již byly vydány předchozí souhlasy, je dnes možné pouze v případě vzájemné dohody. Společnost EMH v minulosti již deklarovala zájem zpracovávat vytěžený nerost na českém území.

Vládní plán restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje rovněž počítá s vytvořením navazujících výrobních řetězců v souvislosti s komplexním využitím ložiska lithia. Podepsané memorandum vytváří rámec pro tuto očekávanou spolupráci. Ani podle vlastníků licence ale nelze dnes říci, kdy a zda vůbec se v Krušných horách případně začne těžit.