„Jsem srdcem ekolog a rozumem ekonom,“ říká ministr životního prostředí, který si dovede představit sloučení svého rezortu s rezortem zemědělství. Když mi kolegové v práci ukázali na webu hnutí ANO v záložce „Lidé“ prezentaci osoby současného ministra životního prostředí Richarda Brabce, rozesmála jsem se na celé kolo.

Ne že by mi pan ministr udělal takovou radost, ale nějak jsem v tom okamžiku v sobě nenašla vhodnější reakci. I když vzápětí nastoupil spíš úžas nad mírou drzosti, s níž hnutí ANO prezentuje svého místopředsedu coby ekologa, kterému neleží na srdci nic jiného než životní prostředí a s ním spojené blaho občanů a zároveň ho jeho zkušený rozum ekonoma vede tou správnou cestou tak, abychom to s tou ekologií zase moc nepřeháněli. Za normálních okolností bych se zasmála a šla dál, ale ve chvíli, kdy mi tato hláška přišla pod ruku jen pár dní po zveřejnění programu hnutí ANO pro nastávající volby, mi to opravdu přijde jako výsměch a nebetyčná drzost.

Jistě, opět je to perfektně vymyšlený slogan píáristů ANO, hrající na obě strany: má navnadit voliče, kterým není lhostejný stav životního prostředí, a zároveň uklidnit ty, kterým připadá, že se s tou ochranou „crcáme“ nějak přespříliš a stojí to zbytečné peníze.

Spojení? Logický nesmysl

„Spojíme ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství, jejich agendy se v mnoha případech prolínají a dotýkají, to umožní operativnější fungování a rozhodování,“ uvádí jako jeden ze svých programových bodů hnutí ANO a ministr Brabec si to dle vlastních slov umí představit.

Návrh má pravděpodobně dvojí účel. Za prvé, vzbudit zdání, že hnutí ANO jde o zeštíhlování státní správy. To je ale nesmysl — sloučením ministerstev se ušetří jedno ministerské křeslo a s ním související náklady a možná pár míst v kanceláři ministra, ale oba úřady mají kompetence dané legislativou, které musí dál vykonávat. Úředníci zůstanou ve funkcích minimálně do doby, než nenastane dobře promyšlená a legislativně kvalitně připravená kompletní reorganizace státní správy.