Podle ekologických organizací Brabec ve funkci neuspěl
Jan GruberEkologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh vypracovaly hodnocení Sobotovy vlády v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a energetiky. Většinu deklarovaných závazků podle nich ministr Brabec nesplnil.
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) představila zprávu o plnění programového prohlášení vlády, která pokrývá činnost všech ministerstev, dotýká se otázky sociálního dialogu a v závěru shrnuje sérii doporučení pro vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Ekologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh příležitosti využily ke zveřejnění vlastního hodnocení Sobotkova kabinetu v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a energetiky.
„Ekologická politika současné vlády nebyla propadák, ale k pozitivnímu obrázku, jak jej premiér prezentoval, má přece jen hodně daleko,“ uvádějí. Ekologické organizace konstatují, že vládě se podařilo splnit pouze tři z devatenácti závazků s tím, že dalších osm splnila částečně a v osmi případech zcela selhala.
„Vláda nesplnila polovinu svých závazků, v oblasti životního prostředí tedy nelze mluvit o úspěchu. Navíc ale v zásadních věcech postupovala opačně, než slíbila. Výsledkem jsou nižší recyklační cíle nebo zrušená občanská práva v oblasti životního prostředí,“ řekl programový ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
Zpráva o plnění programového prohlášení říká, že „předním úkolem vlády v oblasti ochrany životního prostředí bylo oživení ministerstva, které do té doby neřešilo ekologické problémy a jeho jedinou ambicí bylo nepřekážet hospodářským resortům“. Mezi úspěchy ministerstva řadí přípravu Strategie přizpůsobení se změně klimatu, schválení zákona o ochraně přírody a krajiny, který stanovuje jednotná pravidla pro správu národních parků, nebo dotační program na výměnu zastaralých kotlů za nové moderní zdroje tepla.
Materiál se dále zmiňuje o přijatých opatřeních na úspory energie — zejména v rámci dotačního program Nová zelený úsporám, prosazení novely zákona o posuzování vlivů na životní prostřední (EIA) a ratifikaci Pařížské dohody.
Brabec je neúspěšný ministr
Hnutí DUHA a Zelený kruh přiznávají vládě úspěchy v oblasti zrychleného čerpání evropských strukturálních fondů, které se projevilo zejména v zateplování starých budov a v případě takzvaných kotlíkových dotací. Spíše kladně hodnotí i schválení nových pravidel pro ochranu divoké přírody v národních pracích nebo přijetí strategie boje proti suchu.
Podle ekologických organizací dosáhl Sobotkův kabinet jistých pokroků i v oblasti odklonu ekonomiky od uhlí a v přijetí programů pro restrukturalizaci regionů, které byly postiženy jeho těžbou. Zpráva konstatuje, že „vláda správně rozhodla o zachování limitů těžby na velkolomu Československé armády, kde chrání domovy lidí a brání vytěžení sedmi set padesáti milionů tun uhlí“. Naopak prolomení limitů těžby na velkolomu Bílina ekologické organizace odbývají stručným konstatováním, že šlo o zbytečné rozhodnutí.
Na druhé straně za nezávažnější selhání vlády, respektive ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v oblasti životního prostředí označují nepřijetí nového odpadového zákona a snížení cílů pro recyklaci odpadů a omezení občanského práva připomínkovat dopady staveb či těžby. Jedná se o silně kritizované novely stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Podle ekologických organizací vláda dále nenaplnila dva významné koncepční závazky. Prvním byla příprava antifosilního zákona, který měl nastavit „předvídatelné prostředí pro inovace a snižování nebezpečné závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu a vedl by k zásadní proměně energetiky a ekonomiky“. Ministr Brabec na prosazení zákona rezignoval, přestože připravená analýza neprokázala, že by jeho schválení mělo nepříznivé dopady na konkurenceschopnost země, právě naopak. Hovořila totiž o příležitostech pro inovace a růst pracovních míst.
Druhým z klíčových závazků, který rovněž zůstal nenaplněn, byla reforma státních lesů ve prospěch zvyšování zaměstnanosti na venkově a posílení drobného lesnického průmyslu. „Vláda nezvládla připravit novelu lesního zákona a ministr zemědělství se nepochopitelně bránil i tlaku průmyslu, který požaduje ekologičtější hospodaření v lesích,“ uvádějí ekologické organizace s tím, že by dále bylo vhodné, kdyby kabinet rozhodl o přechodu státních lesů na certifikát FCS, stvrzující trvale udržitelnou těžební praxi.