Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) představila zprávu o plnění programového prohlášení vlády, která pokrývá činnost všech ministerstev, dotýká se otázky sociálního dialogu a v závěru shrnuje sérii doporučení pro vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb. Ekologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh příležitosti využily ke zveřejnění vlastního hodnocení Sobotkova kabinetu v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a energetiky.

„Ekologická politika současné vlády nebyla propadák, ale k pozitivnímu obrázku, jak jej premiér prezentoval, má přece jen hodně daleko,“ uvádějí. Ekologické organizace konstatují, že vládě se podařilo splnit pouze tři z devatenácti závazků s tím, že dalších osm splnila částečně a v osmi případech zcela selhala.

„Vláda nesplnila polovinu svých závazků, v oblasti životního prostředí tedy nelze mluvit o úspěchu. Navíc ale v zásadních věcech postupovala opačně, než slíbila. Výsledkem jsou nižší recyklační cíle nebo zrušená občanská práva v oblasti životního prostředí,“ řekl programový ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

Zpráva o plnění programového prohlášení říká, že „předním úkolem vlády v oblasti ochrany životního prostředí bylo oživení ministerstva, které do té doby neřešilo ekologické problémy a jeho jedinou ambicí bylo nepřekážet hospodářským resortům“. Mezi úspěchy ministerstva řadí přípravu Strategie přizpůsobení se změně klimatu, schválení zákona o ochraně přírody a krajiny, který stanovuje jednotná pravidla pro správu národních parků, nebo dotační program na výměnu zastaralých kotlů za nové moderní zdroje tepla.

Materiál se dále zmiňuje o přijatých opatřeních na úspory energie — zejména v rámci dotačního program Nová zelený úsporám, prosazení novely zákona o posuzování vlivů na životní prostřední (EIA) a ratifikaci Pařížské dohody.

↗

„Selháním je nepředložený antifosilní, odpadový a lesní zákon. Snahou zrychlit povolovací procesy při stavbách vláda dokonce pošlapala slib, že neomezí práva občanů,“ řekl programový ředitel hnutí DUHA Jiří Koželouh. Foto Pixabay

Brabec je neúspěšný ministr

Hnutí DUHA a Zelený kruh přiznávají vládě úspěchy v oblasti zrychleného čerpání evropských strukturálních fondů, které se projevilo zejména v zateplování starých budov a v případě takzvaných kotlíkových dotací. Spíše kladně hodnotí i schválení nových pravidel pro ochranu divoké přírody v národních pracích nebo přijetí strategie boje proti suchu.

Podle ekologických organizací dosáhl Sobotkův kabinet jistých pokroků i v oblasti odklonu ekonomiky od uhlí a v přijetí programů pro restrukturalizaci regionů, které byly postiženy jeho těžbou. Zpráva konstatuje, že „vláda správně rozhodla o zachování limitů těžby na velkolomu Československé armády, kde chrání domovy lidí a brání vytěžení sedmi set padesáti milionů tun uhlí“. Naopak prolomení limitů těžby na velkolomu Bílina ekologické organizace odbývají stručným konstatováním, že šlo o zbytečné rozhodnutí.

Na druhé straně za nezávažnější selhání vlády, respektive ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v oblasti životního prostředí označují nepřijetí nového odpadového zákona a snížení cílů pro recyklaci odpadů a omezení občanského práva připomínkovat dopady staveb či těžby. Jedná se o silně kritizované novely stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Podle ekologických organizací vláda dále nenaplnila dva významné koncepční závazky. Prvním byla příprava antifosilního zákona, který měl nastavit „předvídatelné prostředí pro inovace a snižování nebezpečné závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu a vedl by k zásadní proměně energetiky a ekonomiky“. Ministr Brabec na prosazení zákona rezignoval, přestože připravená analýza neprokázala, že by jeho schválení mělo nepříznivé dopady na konkurenceschopnost země, právě naopak. Hovořila totiž o příležitostech pro inovace a růst pracovních míst.

Druhým z klíčových závazků, který rovněž zůstal nenaplněn, byla reforma státních lesů ve prospěch zvyšování zaměstnanosti na venkově a posílení drobného lesnického průmyslu. „Vláda nezvládla připravit novelu lesního zákona a ministr zemědělství se nepochopitelně bránil i tlaku průmyslu, který požaduje ekologičtější hospodaření v lesích,“ uvádějí ekologické organizace s tím, že by dále bylo vhodné, kdyby kabinet rozhodl o přechodu státních lesů na certifikát FCS, stvrzující trvale udržitelnou těžební praxi.