Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO vládě nepředloží antifosilní zákon. Uvedl to v pondělí večer po jednání tripartity s odkazem na ekonomickou studii, kterou má jeho ministerstvo k dispozici. Brabec tak nesplní jeden z klíčových bodů programového prohlášení vlády. Podle ekologů důvody, které Brabec uvedl, pokulhávají, neboť citovaná ekonomická analýza negativní dopady neprokázala.

„Hlavním důvodem,“ dodávají, „který projednání zákona ohrožuje, je fakt, že ministr dlouho otálel s jeho přípravou a nyní je už málo času na jeho schválení.“ Ministr Brabec navíc při prezentaci ekonomické studie podle ekologů zdůraznil pouze její negativní dopady, ačkoli ty pozitivní převažují.

„Její autoři sice opravdu spočetli, že do domácí čisté energie a úspor bude nutné investovat o stovky miliard ročně více, ale také to, že se stovky miliard ušetří na dovozu paliv ze zahraničí. Celkově studie ukazuje nižší ekonomické náklady ve variantě s antifosilním zákonem a říká, že omezení dovozní závislosti by mohlo být prorůstové opatření,“ tvrdí Hnutí DUHA s tím, že negativní dopad na konkurenceschopnost studie neprokázala vůbec.

Hnutí DUHA proto ministra vyzývá, aby zákon alespoň připravil pro svého nástupce. Podle programového ředitele Hnutí DUHA Jiřího Koželouha Sobotkova vláda navíc musí přijít s účinnými konkrétními opatřeními, která srazí znečištění, jako jsou rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů energie, odstavování zastaralých uhelných elektráren a konec dotování uhelných kotlů.

Ekologové konkrétně zmiňují tři hlavní opatření, která je potřeba připravit. Prvním je podpora střešních solárních elektráren a obecních větrných turbín. „Je potřeba odstranit bariéry a nastavit motivační prostředí pro instalaci bezdotačních solárních elektráren na střechy obytných domů, škol, nemocnic, firem či veřejných budov. Zároveň je nutné zavést rozumnou podporu občanských a obecních větrných turbín.“

Za druhé opatření označují konec plýtvání uhlím v zastaralých elektrárnách. „Pokud se ČR zbaví nemodernizovaných zastaralých uhelných elektráren,“ argumentují ekologové, „ušetří čtrnáct milionů tun oxidu uhličitého ročně.“ Připomínají v této souvislosti také, že škody na zdraví a životním prostředí, které platíme všichni v rámci daní či zdravotního a nemocenského pojištění, výrazně převyšují zisky státu z prodeje elektřiny — ty navíc stále klesají.

V neposlední řadě zmiňují konec dotování uhelných kotlů a stabilní programy na zateplování domů. Takové opatření ušetří podle ekologů devět milionů tun oxidu uhličitého ročně. „V současné době ministerstvo životního prostředí dotuje prodlužování závislosti českých domácností na uhlí, když z kotlíkových dotací platí i uhelné kotle,“ uzavírají s tím, že stát by měl podporovat pouze čisté obnovitelné zdroje.