Vláda Bohuslava Sobotky se bude ve středu pozdě večer na svém pravidelném jednání zaobírat mimo jiné zcela zásadním materiálem předloženým ministerstvem životního prostředí. Podle ekologů ministři Sobotkovy vlády rozhodnou o tom, zda Česká republika nastoupí cestu za moderní chytrou ekonomikou, za oživením strojírenského průmyslu i stavebnictví.

Rozhodnou také o tom, zda vzniknou nová pracovní místa a zároveň zda dojde v příštích letech k poklesu znečištění i výdajů domácností. Ministři totiž projednají věcný záměr zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, takzvaný antifosilní zákon.

Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se přitom již ve svém programovém prohlášení zavázala, že připraví normu, která sníží závislost České republiky na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Právě proto nyní resort životního prostředí předkládá analýzu s východisky, principy a tezemi, na kterých by měl být návrh zákona založen.

Materiál navrhuje dvě varianty: buď zapracovat cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050 do Politiky ochrany klimatu, anebo variantu, která počítá se vznikem zcela nové legislativy, nového samostatného zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech.

„Vláda bude dnes rozhodovat o dvou možných variantách, jakým způsobem cíle zapracovat do českého právního prostředí, buď formou zapracování cíle do Politiky ochrany klimatu ČR, nebo formou vzniku nového zákona o snižování závislosti ČR na fosilních palivech,“ uvedl pro Deník Referendum ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

Resort podle něj prosazuje variantu, která počítá se vznikem nového zákona. „Ten poskytuje vyšší jistotu pro jeho dodržování a vymáhání, podobně jako je to v jiných vyspělých zemích v Evropě,“ vysvětluje Brabec. Zda jej ale ostatní ministři vyslyší, není podle zjištění Deníku Referendum jisté.

Cílem navrhovaného zákona by měla být podle tiskového odboru ministerstva podpora postupného snižování využití fosilních paliv v energetickém mixu České republiky a rovněž dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cíli Evropské unie do roku 2020, respektive 2030 a rovněž v dlouhodobém výhledu do roku 2050.

Zákon by měl být také v souladu s cíli Státní energetické koncepce, která předpokládá snížení dnešní téměř osmdesátiprocentní závislosti na fosilních palivech na šestašedesát procent do roku 2030 a na a šestapadesát procent do roku 2040.

Zvolený cíl není dostatečný, varují ekologové

Ekologové záměr ministerstva, který by snížil závislost České republiky na dovozu ropy, plynu i uhelných dolech, vítají: „Nová legislativa by pomohla vyčistit smog a snížit náš příspěvek ke globální změně klimatu.“

Upozorňují nicméně na to, že zvolený cíl pro rok 2050, tedy snížení závislosti na fosilních palivech o osmdesát procent oproti roku 1990 není dostatečný. „Naše země by měla snížit svoji současnou závislost a ne porovnávat se s dobou, kdy ještě fungovalo obstarožní a extrémně plýtvavé socialistické hospodářství. I v současnosti přitom máme čtvrtou nejhorší energetickou účinnost v EU, způsobenou plýtváním — nikoliv podílem průmyslu,“ komentuje programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková pro Deník Referendum ale řekla, že resort při stanovení cílů zohlednil aspekty konkurenceschopnosti České republiky vůči ostatním evropským zemím a zároveň prý postupoval v souladu s celosvětovými i evropskými politikami a doporučeními.

„Navržený cíl snížení emisí skleníkových plynů o osmdesát procent do roku 2050 — oproti 1990 — odpovídá doporučené hodnotě redukce emisí pro ekonomicky rozvinuté země s odkazem na hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který byl současně potvrzen i závěry Evropské rady a je obsažen ve strategických dokumentech Evropské unie,“ vysvětlila Roubíčková.

Ekologové také připomínají, že se ministři mohou většinově odklonit od varianty prosazované ministerstvem, a naopak hlasovat pro variantu, která počítá pouze se vznikem koncepce. Ministry Sobotkovy vlády v této souvislosti upozorňují na zahraniční příklady i rigorózní právní analýzy. Podle Hnutí DUHA dokazují, že složitou problematiku, jež se týká namátkou energetiky, bydlení i dopravy, nelze řešit resortní koncepcí.

Zahraniční zkušenosti

Obdobnou legislativu přijala před sedmi lety jako první stát Velká Británie. Od té doby se ostrovní království zbavilo už pětiny své závislosti na fosilních palivech.

Celková spotřeba energie je o osmnáct procent nižší než v době maxima v roce 2005 a současně i nižší než před padesáti lety. Minulý rok se pro Británii stal rekordním, když srazila spotřebu energie o 6,6 procent a spotřebu fosilních paliv o osm procent. Přitom ekonomika ostrovního království loni rostla o 2,8 procenta.

Do země se — díky místní poptávce — stěhují továrny vyrábějící větrné elektrárny či úsporná auta. Ze zákona profitují i podniky z oblasti strojírenství, stavebnictví, ale také ocelářství a výroby automobilů, proto si jeho existenci chválí Svaz britského průmyslu. Zákon oslavují také odbory.

Investice ze soukromých fondů do čistých obnovitelných zdrojů energie dosáhly během čtyř let v přepočtu téměř bilion korun a vzniklo přes 35 000 pracovních příležitostí v moderních průmyslových odvětvích. Britská ekonomika za rok 2013 ušetřila 579 milionů liber (v přepočtu přes 20 miliard korun) za dovoz zemního plynu a uhlí, které nahradila výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách.

Od přijetí zákona se začala zvyšovat energetická efektivita domácností: spotřeba elektřiny a plynu na vytápění klesla o téměř čtvrtinu. Dokonce se podařilo snížit také závislost dopravy na ropě .

Zákony pro snížení spotřeby fosilních paliv přijali loni také v Dánsku, Finsku a Francii a v minulých letech vznikly rovněž ve Švédsku, Rakousku či nejprůmyslovějším německém regionu Severním Porýní-Vestfálsku. Podobnou legislativa se připravuje i v Irsku a dalších státech.

Nový zákon v roce 2017

Pokud se ministři přikloní přece jen ke vniku nového zákona, resort životního prostředí zahájí ihned práci na jeho návrhu, a to včetně hodnocení dopadů regulace. Deníku Referendum to řekla tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Na počátku roku 2016 by měl pak být návrh zákona projednán v rámci meziresortní pracovní skupiny pro otázky změny klimatu a následně předložen do meziresortního připomínkového řízení. Předložení legislativního návrhu do vlády je navrženo do konce prvního čtvrtletí 2016, nový antifosilní zákon by tak mohl vstoupit v platnosti již začátkem roku 2017.