Vláda Bohuslava Sobotky se bude ve středu pozdě večer na svém pravidelném jednání zaobírat mimo jiné zcela zásadním materiálem předloženým ministerstvem životního prostředí. Podle ekologů ministři Sobotkovy vlády rozhodnou o tom, zda Česká republika nastoupí cestu za moderní chytrou ekonomikou, za oživením strojírenského průmyslu i stavebnictví.

Rozhodnou také o tom, zda vzniknou nová pracovní místa a zároveň zda dojde v příštích letech k poklesu znečištění i výdajů domácností. Ministři totiž projednají věcný záměr zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, takzvaný antifosilní zákon.

Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL se přitom již ve svém programovém prohlášení zavázala, že připraví normu, která sníží závislost České republiky na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Právě proto nyní resort životního prostředí předkládá analýzu s východisky, principy a tezemi, na kterých by měl být návrh zákona založen.

Materiál navrhuje dvě varianty: buď zapracovat cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050 do Politiky ochrany klimatu, anebo variantu, která počítá se vznikem zcela nové legislativy, nového samostatného zákona o snižování závislosti České republiky na fosilních palivech.

„Vláda bude dnes rozhodovat o dvou možných variantách, jakým způsobem cíle zapracovat do českého právního prostředí, buď formou zapracování cíle do Politiky ochrany klimatu ČR, nebo formou vzniku nového zákona o snižování závislosti ČR na fosilních palivech,“ uvedl pro Deník Referendum ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.

Resort podle něj prosazuje variantu, která počítá se vznikem nového zákona. „Ten poskytuje vyšší jistotu pro jeho dodržování a vymáhání, podobně jako je to v jiných vyspělých zemích v Evropě,“ vysvětluje Brabec. Zda jej ale ostatní ministři vyslyší, není podle zjištění Deníku Referendum jisté.

Cílem navrhovaného zákona by měla být podle tiskového odboru ministerstva podpora postupného snižování využití fosilních paliv v energetickém mixu České republiky a rovněž dlouhodobé snižování emisí skleníkových plynů v souladu s cíli Evropské unie do roku 2020, respektive 2030 a rovněž v dlouhodobém výhledu do roku 2050.