Stavební zákon se vrací do Sněmovny. Omezení práv občanů zůstává

Senát po dlouhé diskusi vrátil Sněmovně kontroverzní novelu stavebního zákona. Výzvy četných iniciativ a tisíců lidí, aby občany nezbavoval práva vyjadřovat se ke stavebním záměrům ve svém okolí, však nevyslyšel.

(jg)

08.06.2017 07:18

Stavba

„Hnutí, co hájí ekologii, jsou kverulanti a potížisté," myslí si senátor Radko Martínek (ČSSD). Foto Wikimedia Commons

Související

Senát ve středu vrátil Sněmovně novelu stavebního zákona, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Sněmovna ji schválila na začátku měsíce dubna. Jejím cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací řízení díky sloučení územního řízení, stavebního řízení a posuzování vlivu na životní prostředí. Dolní komora Parlamentu tehdy podpořila i pozměňovací návrhy poslanců Jaroslava Foldyny (ČSSD) a Ladislava Oklešťka (ANO), které zbavují občany práva vyjadřovat se skrze spolky ke stavebním záměrům ve svém okolí.

Senát nejprve hlasoval o schválení zákona ve verzi postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Z dvaašedesáti přítomných senátorů a senátorek se jich pro schválení novely vyslovilo jednadvacet, proti bylo devatenáct a dvaadvacet se zdrželo. Neprošel ani návrh na zamítnutí zákona jako celku. Pro zamítnutí se vyslovilo třiadvacet senátorů a senátorek, dvaadvacet bylo proti a osmnáct se zdrželo. V následné podrobné rozpravě bylo představeno dvaadvacet pozměňovacích návrhů. Některé byly schváleny. Avšak ty, které by vrátily občanům práva účastnit se správních řízení, neprošly. Sněmovna nyní bude mít tři možnost, jak se k zákonu postavit. Muže schválit zákon v Senátem upravené verzi, nebo horní komoru Parlamentu prostou většinou přehlasovat. Poslední možností je zamítnutí novely jako celku. Což však lze považovat za nepravděpodobné.

Nejde jen o stavby, jde o demokracii
„Muž pronikavého ducha, sociolog Max Weber na přelomu devatenáctého a dvacátého století upozornil na to, že byrokratická správa má vždy tendenci být správou s vyloučením veřejnosti. Člověk podobného ducha, filozof a státoprávce John Locke dvě století před ním vyslovil požadavek, že stát má být nočním hlídačem lidských práv a svobod a nesmí docházet ke zneužívání moci. Myslím, že oba mají pravdu, jimi vyslovené principy platí nejen v jejich dobách, ale i dnes. Snaha byrokratického aparátu nekomplikovat si život názorem veřejnosti je stálá a nebezpečí oklešťování lidských práv a svobod je trvalé, mnohdy skryté, nenápadné i plíživé,“ řekl v úvodu obecné rozpravy nad novelou stavebního zákona senátor Zdeněk Papoušek (bezpp. za KDU-ČSL).

Papoušek připomněl, že lidé prostřednictvím spolků často zabránili bezohlednostem a nezákonnému jednání. A dodal, že mají být v tomto snažení podporováni. „Já osobně nepodpořím předložené znění stavebního zákona a podpořím všechno, co přispěje k tomu, aby bylo zachováno právo lidí vyjadřovat se k rozhodování o stavbách,“ shrnul.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) se k vyloučení spolků z většiny správních řízení prakticky nevyjadřovala. Říkala, že úpravy přijaté ve Sněmovně směřují do zákona o ochraně přírody a krajiny, který má v gesci její kolega, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten však projednávání zákona nebyl přítomen. Šlechtová se v dané věci omezila na konstatování, že zájmy občanů má hájit obec. A neodpustila si poznámku, že spolky jsou často zakládány účelově s cílem blokování stavebních záměrů. 

Proti slovům Šlechtové se vymezil senátor Ladislav Kos (HPP 11). „Městská část, kde bydlím, zájmy občanů dávno nehájí. Mojí politickou dráhu zahájila právě obec, která nehájila práva občanů. Proto jsem se začal angažovat a doputoval jsem až sem do Senátu,“ řekl Kos. Odmítl kritiku spolků jakožto těch, kteří zbytečně zdržují výstavbu. Odsoudil, že ve veřejném prostoru jsou zhusta všechny spolky házeny do jednoho pytle a označovány za potížisty. „Budu hájit zájmy občanů proti zájmům developerů,“ uzavřel své vystoupení. „Zaznívá tu, že se nestaví, protože to spolky blokují. Ptala jsem se proto ministerstva pro místní rozvoj, zda existuje nějaká analýza, která by to potvrdila. Nedostala jsem odpověď,“ postěžovala si senátorka Renata Chmelová (bezpp. za KDU-ČSL).

Omezování práv občanů je normální, míní Čunek
Naopak na obranu zákona v jeho stávající podobě vystoupil Jiří Čunek (KDU-ČSL). Hovořil o stovkách e-mailů, které dostává od různých ekologických organizací, vyzývajících senátory a senátorky, aby nebrali občanům jejich práva. „Když si je přečtu, tak to vypadá, že tady padá demokracie a nastává totalita. Ale ono to pouze znamená, že tady nastává normální prostředí jako všude jinde. Třeba v Německu,“ shrnul Čunek. Za novelu zákona se postavil i Radko Martínek (ČSSD), který se vymezil proti zužování debaty na účast spolků ve správních řízeních a postěžoval si, že se málo hovoří o samotném stavebním zákoně. „Diskutovat o stavebním řádu je složitá věc a tady to – myslím – nikdo nedokáže. Nikdo neřeší, zda je nový stavební řád lepší než ten minulý,“ trefoval se do svých kolegů a kolegyň v Senátu.

Čelní představitelé domácích politických stran diskusi o omezování práv občanů skrze novelizaci stavebního zákona prakticky nevěnovali pozornost. Přestože proti zmíněným pozměňovacím návrhům protestovali tisíce občanů, četné nestátní neziskové organizace a Sněmovnou postoupená verze zákona byly v rozporu i s koaliční smlouvou. V ní se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala „zachovat současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízení“. Výjimku v tomto ohledu představoval Matěj Stropnický (SZ). „Neopodstatněné omezení účasti veřejnosti v řízeních zásadně omezuje občanská práva, aniž by to mělo významný vliv na urychlení procesu rozhodování o stavbách“, uvedl předseda Zelených. Podle Stropnického by schválení zákona ve sněmovní verzi by de fato znamenalo návrat před roku 1989.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.