Sněmovna na začátku měsíce dubna schválila novelu stavebního zákona, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj. Jejím cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací řízení díky sloučení územního řízení, stavebního řízení a posuzování vlivu na životní prostředí. „Já jsem velmi spokojená, jakým způsobem novela stavebního zákona prošla,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, přestože poslanci a poslankyně po pětadvaceti letech zbavili občany práva připomínkovat prostřednictvím spolků stavby, průmyslové provozy, těžbu surovin a další zásahy do přírody v jejich okolí. Návrh zákona ve středu projedná Senát.

Před středečním zasedáním horní komory Parlamentu se ještě uskuteční jednání Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který připravuje pozměňovací návrhy, jež by do zákona měly znovu vrátit práva občanů připomínkovat prostřednictvím svých spolků stavby v jejich okolí. Novela byla doposud projednána Ústavně-právním výborem, který ji doporučil jako celek zamítnout, neboť porušuje Ústavou zaručená občanská práva. Naopak Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ji Senátu doporučil schválit ve znění postoupeném Poslaneckou Sněmovnou.

Sněmovnou schválená novela vyškrtla ze zákona o ochraně přírody a krajiny ustanovení, podle kterého se lidé mohou prostřednictvím spolků vyjadřovat v územních a stavebních řízeních. Dále výrazným zkrácením lhůt prakticky znemožnila přezkum závazných stanovisek vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyřadila odborné organizace z rozhodování, neboť umožnila řešit výjimky ze zákazu poškozování ohrožených druhů rostlin a zvířat bez účastni veřejnosti pouze závazným stanoviskem v rámci územního či stavebního řízení. A oslabila kontrolu autorizovanými stavebními inspektory.

Pro návrh zákona hlasovali poslanci a poslankyně vládní koalice s výjimkou tří poslanců sociální demokracie Robina Böhnische, Jiřího Koskuby a Václav Zemka. Novela zákona byla schválena, přestože Koaliční smlouva, pod níž jsou koaliční zákonodárci podepsání, jasně konstatuje, že vláda „zachová současně legislativně zaručenou úroveň občanských práva týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízení“ a „podpoří rozvoj občanské společnosti a účasti občanů na rozhodování a správě veřejných záležitostí jako nezbytné součásti funkčního demokratického právního státu“.

↗

„Vzít lidem možnost zapojit se do ochrany svého okolí je cesta úplně špatným směrem. Jsou stovky příkladů, kdy místní občanská sdružení pomohla zabránit negativním zásahům ve volné krajině i přímo ve městech a obcích,“ říká Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody a bývalý ministr životního prostředí. Foto WmC

Problém nejsou občané, ale nefungující úřady

„Ministryně Karla Šlechtová nedokázala prosadit jednodušší a rychlejší rozhodování, a tak společně s některými poslanci a podporou developerů zatočila s občany, kteří se po pětadvacet let dobře starají o své okolí. Vládní závazky tak porušila hned dvakrát,“ řekl Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu. Dosavadní právo občanů chránit své prostředí totiž nemohlo definitivně zablokovat výstavbu nebo těžbu. Spolky doposud mají pouze právo účastnit se správních řízení, kde může být dotčena ochrana přírody a krajiny. Nemají právo veta. Mohou podávat připomínky. Poslední slovo však vždy náleží úřadům.

Hnutí DUHA upozorňuje, že navzdory politickou reprezentací vytvářenému obrazu ekologického hnutí naopak aktivní občané a občanky ve velkém množstvím případů přispěli ke zlepšení výsledných rozhodnutí a přispěli ke zvýšení kvality života. Účast spolků v územních a stavebních řízeních pomohla zastavit plány na těžbu zlata na Šumavě, zachránit před odtěžením vrch Tlustec v Českém středohoří nebo zastavit nelegální kácení na Šumavě.

„Účast veřejnosti u povolování staveb je zásadní: pro demokratické, nejen formální rozhodování, pro veřejnou kontrolu nejen velkých státních investic, pro ochranu obecných zájmů ochrany prostředí a prostě pro transparentnost veřejné správy. Ano, řízení jsou mnohdy vleklá, ale to není dáno zapojením veřejnosti, ale špatnou přípravou velkých investic u státních zakázek, jejich častým předimenzováním u soukromých developmentů a lhostejností vůči okolí i stávajícím obyvatelům u obou, proti čemuž vznikají oprávněné námitky,“ řekl předseda Strany zelených Matěj Stropnický.

Proti novele zákona se již postavilo přes padesát spolků a takřka sedm tisíc lidí, kteří podepsali výzvu Vraťte lidem práva směřující k odmítnutí pozměňovacích návrhů k novele stavebního zákona, které vylučují účast veřejnosti v územních a správních řízeních. Výzva je společnou iniciativou Platformy 21, uskupení zaštiťující lidi, spolky či firmy, které požadují, aby byla zajištěna účast občanů na věcech veřejných. K výzvě se mezi jinými připojil i někdejší předseda české vlády a Senátu Petr Pithart, pět bývalých ministrů životního prostředí nebo již zmíněný předseda Strany zelených Stropnický.