Senátorky a senátoři se budou na středečním jednání zabývat kontroverzní novelou stavebního zákona, kterou připravilo Karlou Šlechtovou (ANO) vedené ministerstvo pro místní rozvoj. Návrh zákona prošel během legislativního procesu značnými proměnami. Ty nejspornější jsou dílem poslanců Jaroslava Foldyny (ČSSD), Ladislava Oklešťka (ANO) a sněmovního Hospodářského výboru. Skrze novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny směřují k vyloučení spolků ze všech správních řízeních, v nichž rozhodují jiné správní orgány než orgány ochrany přírody a jejichž předmětem jsou záměry, které nepodléhají posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Návrhem zákona se v minulých dnech zabývaly senátní výbory. Ústavně-právní výbor jej ve svém stanovisku doporučil zamítnout. Naopak Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu doporučil novelu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který byl určen jako výbor garanční, se stavebním zákonem zabýval v úterý. Zpravodajka tisku Jitka Seitlová (SZ a KDU-ČSL) připravila několik pozměňovacích návrhů, které měly do zákona znovu vrátit práva občanů prostřednictvím spolků připomínkovat stavební záměry v jejich okolí.

„Za zásadní považuji vypuštění práva spolků účastnit se správních řízení. Nejedná se o vládní návrh. Jde o poslanecký pozměňovací návrh. Ač je někdy toto právo zneužito a jeden člověk může vytvořit sdružení a zdržovat stavbu, tak na druhé straně vidíme spousty případů, kdy občané naopak postupovali správně. Je to vylévání dítěte i s vaničkou. To se totiž netýká jen ekologických organizací, ale všech, celé občanské společnosti. Zkrátka to vypuštění nepovažuji za šťastné a rozumné,“ řekla senátorka Seitlová. Dodala pak, že naopak podporuje zapojení spolků a neziskových organizací do správních řízení. „Říká se, že nevlády nám brzdí stavby. Máte analýzu toho, jak nevládky zdržely ta řízení? Jaký je jejich podíl na celkových zdrženích,“ pokládala ministryni Šlechtové otázky na závěr svého vystoupení.

Kverulanti a potížisté

Senátor Jan Horník (STAN) se naopak vůči zapojení veřejnosti do správních řízení vymezil. „Mám negativní zkušenost s těmi, kdo zdržují stavby a ani v té oblasti nežijí. Spolky svého práva zneužívají. Dělají si z toho byznys. Investor raději dá nějakému šťourovi sto tisíc korun na činnost, než aby se s ním hádal. Ten systém je vyděračský,“ ohradil se Horník proti slovům své kolegyně Seitlové. Stejnou pozici zaujal i bývalý ministr pro místní rozvoj v Paroubkově vládě Radko Martínek. „Chtěl bych, abych zákon hájil slušné lidi a ne zájmové organizace. Hnutí, co hájí ekologii, jsou kverulanti a potížisté. A proto jsou nejvíc slyšet. Pokud ministerstvo říká, že občané návrhem zákona nejsou omezováni, tak mu věřím,“ shrnul Martínek.

Seitlovou naopak podpořili Ladislav Kos (HPP 11) a Renata Chmelová (bezp. za KDU-ČSL). Chmelová se odvolávala na studii Masarykovy univerzity, která dle jejích slov říká, že spolky se účastní pouhých šesti procent správních řízení. „Nelíbí se mi to paušalizování a házení všech spolků do jednoho pytle. Nemůžeme je přece všechny vyloučit z řízení,“ řekla. Její kolega Kos navrhl, aby Senát zákon jako celek zamítl. Což osobě považuje za to nejlepší, co s ním lze dělat. „Chci se ohradit proti útokům na spolky. Spolky jsou zástupci občanů v dané lokalitě. Je to přístup, který uplatňoval Andrej Babiš — všeci kradnú. Je to kolektivní vina. Proto je všechny vyloučíme. Vzbudí to velkou nevoli,“ uzavřel svůj příspěvek Kos.

Závěrečné hlasování o pozměňovacích návrzích, které měly za cíl vrátit práva občanů vyjadřovat se ke stavebním projektům v jejich okolí, vyznělo do prázdna. Ač se Seitlové podařilo prosadit dva návrhy odstraňující nejspornější části zákona, výbor návrhy jako celek neschválil. Na plénum Senátu tak žádné stanovisko nakonec nepostoupil. Senátorky a Senátoři tedy budou ve středu hlasovat o návrhu na zamítnutí zákona jako celku nebo jeho schválení ve stávající podobě. Případně je možné načíst pozměňovací návrhy přímo na schůzi. Bude-li novela stavebního zákona Senátem zamítnuta, je velice pravděpodobné, že senátní zamítnutí Sněmovna přehlasuje. Za předpokladu, že se podaří schválit pozměňovací návrhy, existuje naděje, že je poslanci a poslankyně akceptují. A práva občanů nebudou v rozporu s původním záměrem ministerstva pro místní rozvoj i vlády jako celku umenšena.