Vláda na svém středečním jednání schválila rozsáhlý dokument Strategický rámec Česká republika 2030, který připravil Odbor pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády. Materiál propojuje dva zásadní koncepty: udržitelný rozvoj a kvalitu života. „Strategický rámec Česká republika 2030 definuje cíle pro rozvoj naší země. Jeho naplňování povede ke zvýšení kvality života všech obyvatel a nasměruje Česko k rozvoji, který je udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce,“ shrnul předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Kvalita života by se měla stát hlavním ukazatelem rozvoje, vhodnějším než klasické ekonomické ukazatele. Ty totiž nejsou schopné popsat rozměr lidského života, jako je zdravotní stav, rovnováha mezi prací a soukromým životem, vzdělávání, kvalita životního prostředí či osobní bezpečí. Strategický rámec má zároveň sloužit jako vodítko pro rozvoj regionů a obcí. Počítá se s tím, že každé dva roky bude dokument vyhodnocován prostřednictvím zpráv o kvalitě života a její udržitelnosti.

„Perspektiva kvality života nám připomíná, že pokrok ve společnosti nelze hodnotit pouze ekonomickými ukazateli. Například HDP roste i v případě, kdy stojíme v dopravní zácpě a spotřebováváme benzín — příspěvek ke kvalitě života je však přinejmenším sporný. Princip udržitelnosti nám připomíná, že rozvoj společnosti ovlivňují fyzické limity planety a krajiny. Většina přírodních zdrojů je konečná, jejich nadměrné čerpání proto může naši společnost poškodit a je v podstatě rozvojem na dluh“ píše se v dokumentu.

Česká republika 2030 v šesti oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jaké příležitosti se do budoucna otevírají. Pro každou z oblastí materiál formuluje strategické a specifické cíle. Kromě tradičních sociálních, ekonomických a enviromentálních témat se věnuje dobrému vládnutí, životu v regionech nebo globálnímu rozvoji.

Vizí, kterou materiál pro rok 2030 nastiňuje, je Česká republika jako demokratický právní stát, založený na respektu k lidským právům v celé jejich šíři. Stát, který svým obyvatelům zajišťuje vysokou kvalitu života v udržitelně rozvíjejícím se prostředí. Stát, který je soudržný, minimalizuje strukturální a sociální nerovnosti a je s to naplnit potřeby všech generací.

Zle se vede zemi

První z kapitol dokumentu nazvaná Lidé a společnost konstatuje, že dnes jsou v České republice četné skupiny obyvatelstva nadprůměrně ohrožené chudobou, zejména starší lidé, ženy a neúplné rodiny s dětmi. Ve společnosti přetrvávají silné genderové nerovnosti, které jsou zřetelné například v odměňování žen a mužů. Dosahování vyššího vzdělání je významně socioekonomicky podmíněno. Stejně tomu je i v oblasti zdraví. Přestože se lidé dožívají vyššího věku, tak ti, kteří jsou sociálně slabší, dožívají v nemoci.

Materiál Česká republika 2030 je kritický i ke stávajícímu hospodářskému modelu. Česká republika není schopna vytvářet pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou a zároveň nedosahuje významnější výsledků na poli vědy, výzkumu a inovací. Kritizována je rovněž nedostatečná kvalita české infrastruktury nebo vysoký podíl financování veřejných rozpočtů z evropských strukturálních a investičních fondů. Růstový model založený na přílivu přímých zahraničních investic je podle materiálu vyčerpaný. Stejně tak je hodnocen i tuzemský ekonomický růst založený na zvyšování materiálové a energetické spotřeby.

„Naše země má snížit závislost na fosilních palivech a tím i znečištění. Má nechat suroviny obíhat ekonomikou namísto toho, aby bez dalšího užitku protekly na skládky či do spaloven,“ říká programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh, který schválení materiálu vítá. Domnívá se, že přijetí Strategického rámce přispěje k nastartování rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zároveň uzavírání zastaralých uhelných elektráren.

Další část Strategického rámce s názvem Odolné ekosystémy uvádí, že příliš velkou část rozlohy země tvoří orné půdy vysoce náchylné k erozi. Obecně konstatuje, že tuzemské ekosystémy jsou pod značným tlakem intenzivního zemědělství a lesnictví, který snižuje kvalitu půdy a omezuje její schopnost zadržovat vodu v krajině. Další problémy materiál spatřuje ve výrazné fragmentizaci krajiny, úbytku biologické rozmanitosti nebo vysokém poškození lesních porostů.

Limity politické vůle

Kritika stavu země neustává ani v dalších kapitolách. Podle dokumentu se zvyšují nerovnosti mezi regiony a obcemi, vytvářejí se vnitřní periferie s výrazně sníženou dostupností veřejných služeb. Zároveň dochází k odlivu mladšího a vzdělanějšího obyvatelstva z těchto míst do větších měst. Materiál si rovněž všímá nárůstu počtu vyloučených lokalit nebo zvyšující se nucené mobility s negativními dopady na kvalitu bydlení a zdraví. Zároveň konstatuje, že se municipality potýkají s nedostatky v efektivitě, kvalitě a legitimitě vládnutí a nejsou s to zapojovat do svých rozhodování veřejnost.

„Velmi aktuální věcí vyplývající ze Strategického rámce Česká republika 2030 je větší zapojení lidí do rozhodování. Ostře to kontrastuje s vývojem novely stavebního zákona, jejíž současná verze vymazává práva lidí vyjadřovat se ke stavbám v jejich okolí,“ poukazuje Koželouh na rozpory v politice vládní koalice, kdy na jedné straně kritizuje neschopnost zapojovat občany do rozhodovacích procesů, aby současně jejich práva omezovala.

Předposlední část nazvaná Globální rozvoj je oproti ostatním stručná. Vymezuje se vůči nedodržování závazků České republiky v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Uvádí, že téma udržitelného rozvoje nepovažuje česká společnost ani politická reprezentace za hodné zvláštní pozornosti, a naopak upřednostňuje taková, kterou jsou s jeho principy často v rozporu.

V poslední kapitole se materiál věnuje dobrému vládnutí, které chápe jako předpoklad budoucího dlouhodobého rozvoje země. I v této oblasti materiál identifikuje řadu problémů. Jako jeden z nejvýznamnějších zmiňuje klesající míru politické participace, která je mimo jiné dána rostoucí strukturální sociální nerovností. Ve výčtu nedostatků dále zmiňuje neschopnost při rozhodování pracovat s dlouhodobější perspektivou, malé propojení se zahraniční debatou a limity v oblasti implementace dobré praxe.

Materiál Česká republika 2030 vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Jeho cílem není tyto dokumenty nahradit, ale poukázat na oblasti, které jsou z dlouhodobého hlediska rozvoje země stěžejní. Strategický rámec je českým příspěvkem k naplňování globálních Cílů udržitelného rozvoje přijatých Organizací spojených národů. Reflektuje rovněž nedávno přijatou Pařížskou klimatickou dohodu a Globální akční plán ke snižování katastrof.