Ve snižování emisí musí vláda přidat, upozorňují vědci a ekologové
Vratislav DostálPodle expertů jsou přijaté závazky zemí světa ohledně redukce emisí CO2 dohodnuté v Paříži slabé na to, abychom se dokázali vyhnout oteplení o dva stupně Celsia. Což je označováno za nejzažší bezpečnou hranici pro přežití lidské civilizace.
Česká republika musí na základě dohody o ochraně klimatu z prosince 2015 urychlit snižování emisí skleníkových plynů. V Paříži se 195 států včetně USA, EU, Číny, Indie či Ruska shodlo, že svět postupně ukončí závislost na fosilních palivech tak, aby průměrná globální teplota nevzrostla víc než 1,5 stupně Celsia. Současné závazky států jsou přitom pro naplnění přijatých cílů nedostatečné.
Vědecké závěry na středeční tiskové konferenci popsal klimatolog Jozef Pecho z Akademie věd. „I přes mezinárodní úsilí trvající přes dvacet let koncentrace skleníkových plynů roste i nadále v atmosféře rychleji než kdykoliv za posledních 65 milionů let,“ upozorňuje Pecho. Vědecké závěry podle něj poukazují na fakt, že závazky zemí světa ohledně redukce emisí CO2 dohodnuté v Paříži jsou příliš slabé
„Příliš slabé na to, abychom se dokázali vyhnout oteplení o dva stupně Celsia. Rychlá klimatická změna a její stále horší dopady jsou toho v posledních letech svědectvím.” Dopad dohody na Českou republiku komentovali také další experti. Například podle Kláry Sutlovičové z Glopolisu musí Evropská unie i Česká republika
přestat tvářit, jako by žádná nová dohoda v Paříži nevznikla.
„A nesmí dál přešlapovat na místě. Japonsko, Čína, USA nebo třeba Chile masivně investují do čistých zdrojů. Šanci srovnat s nimi krok nabízí příprava nové unijní legislativy na podporu obnovitelných zdrojů,“ zdůrazňuje analytička Glopolisu. A programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh připomíná, že Sobotkova vláda již dala zelenou přípravě antifosilního zákona.
Situace podle něj ale vyžaduje soustředit se také na konkrétní opatření. „Zmíním jen pár vybraných — odstavení starých uhelných elektráren vyrábějících jen na vývoz, zvýšení recyklace odpadů či rozvoj obecních větrných turbín — to vše i další způsoby mohou srazit naši závislost na fosilních palivech o čtyřicet procent do roku 2030.“
Hnutí DUHA zároveň zveřejnilo nové výpočty, jak právě do roku 2030 srazit českou závislost na fosilních palivech, respektive emise skleníkových plynů o čtyřicet procent, a zároveň posílit ekonomiku a snížit účty rodin a podniků. Vláda by podle ekologů měla rozhýbat opatření k instalaci střešních solárních elektráren a výstavbu obecních větrných turbín.
Měla by také odstavit staré a nepotřebné uhelné elektrárny, stabilizovat investice do zateplování domů, posílit energetickou efektivitu průmyslu či recyklaci odpadů. Studie zmiňuje šest opatření, která sníží znečištění a zároveň posílí ekonomiku.
V pátek bude v New Yorku slavnostně zahájena ratifikace klimatické dohody. Více než 130 států avizovalo, že dohodu podepíše hned v úvodní den procesu, což by byl rekord v historii přijímání mezinárodních úmluv. Očekává se osobní účast vrcholných světových politiků. Za Českou republiku se zúčastní ministr životního prostředí Richard Brabec. Také premiér Bohuslav Sobotka dříve uvítal přijetí dohody a deklaroval spoluzodpovědnost České republiky za její naplnění.
Vláda učinila první krok ke snížení naší závislosti na dovozu ropy a plynu i na uhelných dolech, když letos v březnu schválila koncept tzv. antifosilního zákona a uložila přípravu jeho paragrafů. Zákon má stanovit cíl a tempo snížení fosilní závislosti. V Británii podobná legislativa úspěšně funguje už více než sedm let a řada evropských zemí ji následuje s podobnými zákony.