V prosinci se v Paříži konala konference OSN o změně klimatu. Výslednou dohodu označují politici, komentátoři i vědci buď jako obrovský úspěch a historickou událost srovnatelnou se založením OSN, nebo naopak jako plácnutí do vody, selhání světové komunity či přímo podvod.

Pařížská klimatická dohoda má jeden zásadní výstup: 196 zemí světa se dohodlo, že je potřeba napnout všechny síly k tomu, aby průměrná globální teplota nevzrostla o více než dva stupně Celsia oproti teplotě před průmyslovou revolucí (ideálně se dokonce hovoří dokonce jen o 1,5 stupně).

Nechme teď stranou, nakolik ono „napnutí všech sil“ myslí všechny signatářské země vážně (například česká vláda jen pár týdnů před podpisem dohody prolomila limity těžby hnědého uhlí, a to i hlasem ministra životního prostředí, vedoucího naší delegace v Paříži). Pojďme se bavit o tom, co tento cíl reálně znamená, pokud ho vážně vezmeme.