Jednání na klimakonferenci spějí k závěru, návrh dohody je zatím slabý

Radek Kubala, Josef Patočka

Sekretariát odpovědné agentury OSN zveřejnil další verzi pracovního textu chystané klimadohody, tentokrát aktualizovanou pro poslední fázi jednání. O tom, co obsahuje, i o reakcích občanské společnosti referuje z Paříže Josef Patočka.

Už jen poslední den zbývá do vypršení doby určené pro jednání na klimakonferenci v Paříži, již chce francouzské předsednictví uzavřít nejpozději v sobotu. Veškeré rozhovory tak spějí ke svému vyvrcholení. Ve čtvrtek v noci zveřejnil sekretariát UNFCCC novou „páteční“ verzi pracovního textu chystané klimadohody, který oproti původnímu návrhu doznal několika změn. Předně zmizela většina závorek, tedy nevyjasněných bodů. Delegáti snížili jejich počet z tří set šedesáti na padesát.

Cílem nejvyššího možného oteplení zůstává kvóta dvou stupňů, avšak s dovětkem, že státy musejí usilovat o nižší hranici, tedy o zastavení oteplení před limitou 1,5 stupně Celsia. Dlouhodobé cíle ovšem neobsahují v příslušné kapitole žádná konkrétní čísla — žádné údaje o kolik a kdy by měly emise začít klesat. Obsahují pouze vágní fráze o snížení emisí tak rychle, jak jen to bude možné.

Konkrétním dlouhodobým cílem všech států dohody má být klimatická neutralita, tedy snaha vyrovnat vypouštěné emise s tempem jejich pohlcování. Mechanismus pravidelného přehodnocování a kontroly plnění cílů by měl ale začít až v roce 2023.

Pozorovatelé přitom upozorňují, že pokud nezačnou emise do roku 2020 výrazně klesat — což teď není zajištěno —, nelze vyhlašovaných cílů v oblasti omezení oteplení vůbec dosáhnout.

Největšího pokroku dosáhli delegáti v části týkající se financí. V současné podobě by smlouva mohla vést ke splnění cíle pro rok 2020, tedy naplnění Zeleného klimatického fondu (GCF) sto miliardami. Kompenzace za ztráty a škody jsou v novém pracovním textu obsaženy, avšak pouze deklarativně bez bližšího upřesnění.

Aktivisté nespokojeni

Přítomní aktivisté z ekologických organizací i další zástupci občanské společnosti dávají najevo nespokojenost. „Největším problémem je, že aktuálně nastavené cíle snižování emisí nás pod 1.5 stupněm oteplení neudrží a současný návrh na tom nemění zhola nic. To, co tu pozorujeme, je přehlídka mezinárodní impotence. Naše nejlepší šance vyhnout se nebezpečnému oteplení nám mizí před očima,” uvedl pro DR Martin Kaiser z Greenpeace a pokračoval:

„A ta klimatická neutralita… Proč prostě nemůžou říct, jak to skutečně je — že musíme úplně přestat používat uhlí, ropu a plyn, a to nejpozději do roku 2050? Proč obnovitelné zdroje zmiňují (v aktuálním návrhu dohody) jen jednou, když je už teď jasné, že jsou průmyslovou revolucí tohoto století?”

Ředitel Action Aid Adriano Campolina pro změnu kritizuje neférovost procesu. „Takováhle dohoda propast mezi chudými a bohatými prohloubí, místo aby ji pomáhala zacelit,” říká a dodává: „Pokud si bohaté země do smlouvy skutečně prosadí klauzuli o tom, že za své emise nemají odpovědnost, lidé trpící následky jejich činů se už nikdy nedovolají spravedlnosti. Rozvojové země musí požadovat férovou dohodu a nesmířit se s ničím menším.”

Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse je finální verze pařížské smlouvy velmi blízko, k dispozici by měla být již v pátek večer. Podle pozorovatelů z řad občanské společnosti se bude francouzský prezident Hollande snažit ukončit jednání právě už v pátek večer, jelikož v neděli se ve Francii koná druhé kolo regionálních voleb a uzavření dohody by mohlo jeho Socialistické straně pomoci.