Již toto pondělí začíná v Paříži dlouho očekávaný klimatický summit (COP21) — moment, na který se připravují různorodé občanské organizace dva roky od posledního evropského COPu ve Varšavě. Dlouhodobé plány však vzaly za své před týdnem, kdy v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži zakázala francouzská vláda kvůli bezpečnostním opatřením všechny demonstrace a veřejné akce v době konání summitu. Francouzský prezident Hollande prodloužil výjimečný stav.

Rozhodnutí francouzské vlády vyvolalo mezi občanskou společností řadu pobouřených reakcí. Kanadská angažovaná novinářka Naomi Kleinová označila rozhodnutí za popření zásadních principů klimatických summitů, francouzský sociolog Bruno Latour za zavírání očí před skutečnými hrozbami.

Mnozí považují rozhodnutí za účelové a dávají jej do kontextu s masivním vyklízením francouzských squatů a předměstí během celého letošního roku, zavedením kontrol na hranicích již před teroristickými útoky, odmítáním víz lidem z globálního jihu nebo současnou vlnou represí proti aktivistům a aktivistkám.

Občanská společnost však stojí před vážným dilematem: Poslechnout zákaz a zrušit veškerou mobilizaci, nebo zákaz nerespektovat a vystavit se případnému postihu? Anebo se pokusit zákaz obejít kreativními nápady?

Každá z organizací zvolila jiné řešení. Díky tomu letos v Paříži neuvidíme centralizované pochody a velké demonstrace, ale celou řadu drobných akcí reagujících na současnou situaci. Pravděpodobně uvidíme i pokusy o občanskou neposlušnost.

Místní i přespolní

Na klimatickou konferenci v Paříži mobilizují různé segmenty občanské společnosti. Mezi nejdůležitějšími jsou bezpochyby ekologické organizace, ať už velké celosvětové (Přátelé Země, Greenpeace, Avaaz, 350.org) nebo různé pařížské lokální (Alternatiba, Attac Frabce).

K zodpovědnému přístupu ke klimatickým otázkám vyzvala celá řada významných církevních představitelů, Papež František ve své encyklice Laudato Si, muslimští imámové nebo konsorcium budhistických duchovních v čele s dalajlamou. Po nenávisti k filmu Život Briana od skupiny Monthy Python se tak jedná o druhou událost, která dokázala sjednotit svět věřících.

Na pařížskou konferenci mobilizovaly také organizace zabývající se lidskými právy či problematikou globální chudoby i celá řada odborářských svazů. Za radikálnější část protestujících pak můžeme považovat například iniciativu Klimatické hry (Climate games), která vyzývá k nenásilným přímým akcím sympatizujících skupin na začátku a konci summitu.