Již týden jednají zástupci signatářských států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na velké klimakonferenci v pařížském Le Bourget o tom, jak bude vypadat nová komplexní dohoda o zmírnění klimatických změn a záchraně stabilního klimatu.

Jednání se zvláště v posledních několika dnech značně zpomalila a mezi přítomnými krystalizují spory. Zatím největší se vede po klasické linii bohatý Sever — chudý Jih a týká se míry závaznosti nové dohody.

Bohaté státy v čele s USA propagují úmluvu, v níž bude právně závazná pouze část pojednávající o tempu snižování skleníkových emisí podle národně stanovených příspěvků jednotlivých zemí (INDCs).

Naopak zástupci nejzranitelnějších států globálního Jihu sdružení v koalici G77 v čele s Čínou, Indií a Jihoafrickou republikou požadují, aby právě závazná část nové úmluvy zahrnovala i pasáže o finanční pomoci s adaptací na změnu klimatu, transferu technologií či ambicióznější cíle snižování emisí států Severu.

Delegátka Nozipho Joyce Mxakato-Diseko z Jihoafrické republiky zde hlasitě upozorňuje na snahu bohatých států rozbít jednotu koalice G77 a očernit jejich snahy o právně závaznou smlouvu založenou na historické odpovědnosti. V aktuálním rozhovoru popisuje podivné praktiky států Severu, kteří za hlavní problém jednání považují jednotný postoj nejzranitelnějších států Jihu.

Pozorovatelé z občanské společnosti dále poukazují na nedostatečnou transparentnost jednání, kdy většina schůzek o technických detailech dohody probíhá za zavřenými dveřmi.