Aktualizace Státní politiky životního prostředí pro roky 2012 až 2020, kterou ve středu projedná vláda Bohuslava Sobotky, požaduje výměnu starých uhelných kotlů a zavádění čistších paliv do veřejné i individuální dopravy. A přestože dokument kritizuje nehospodárné využívání zdrojů, nepožaduje odstavování zastaralých uhelných elektráren, které způsobují masivní znečištění a tím i každoroční mnohamiliardové ekonomické škody, které platí stát. Upozorňují na to ekologové.

„Státní politika životního prostředí — pokud se naplní — přinese do roku 2020 dílčí zlepšení. Ale chybí jí razantnější opatření, která by nejen přinesla větší zlepšení životního prostředí, ale také zabránila ekonomickým škodám a naopak hospodářství posílila,“ říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA.

„Zastaralé uhelné elektrárny způsobují zejména škody, zatímco větrné turbíny a střešní solární elektrárny by pomohly obcím a občanům. Nezdravé lesy nevydrží změnu klimatu, proto je nezbytné je ozdravit. Státní politika také nepřináší účinná opatření pro rozhýbání stagnující recyklace odpadů, která je pod evropským průměrem,“ dodává.

V oblasti rozvoje čistých zdrojů energie se Státní politika v následujících čtyřech letech zaměří na dílčí zlepšení a slibuje, že stát bude podporovat obnovitelné zdroje pro domácnosti a zateplování domů. Pokud chce podle ekologů stát pokračovat v zlepšování prostředí i do budoucna, musí už teď zavést rozumnou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny a odbourat překážky pro střešní solární elektrárny.

Státní politika zmiňuje přípravu tzv. antifosilního zákona, který by životnímu prostředí i ekonomice pomohl. „Ale není to nic nového, jeho přípravu už vláda nařídila v březnu a má ji v programovém prohlášení. Resort životního prostředí s jeho předložením vládě váhá a zvyšuje tak riziko, že zákon za této vlády již nebude přijat,“ upozorňují ekologové.

Připomínají také, že lesy nejsou zdravé a nepřirozená druhová a věkové skladba dřevin ohrožuje jejich budoucí stabilitu — zejména v měnícím se klimatu. Avšak státní politika nenařizuje přírodě blízké hospodaření a urychlenou změnu na přirozenou druhovou a věkovou skladbu. „Převládající a nepřirozené smrkové monokultury způsobují přemnožení škůdců, kteří působí v lesích velké škody. Nová politika ani nepreferuje záruku udržitelného hospodaření,“ uvádějí dále ochránci přírody.

V neposlední řadě vládě opět vzkazují, že zdejší recyklace odpadů stagnuje za evropským průměrem, kolem třetiny celkového množství. „Státní politika však opět stanovuje nízký cíl pro recyklaci — kolem osmatřiceti procent, zatímco Německo a další evropské země jsou již na úrovni šedesáti procent a vláda slíbila v programovém prohlášení se jim přiblížit.“

Dokument sice předpokládá zvýšení skladovacího poplatku, ale nepožaduje motivační recyklační slevu pro obce s velmi vysokou mírou třídění odpadů nebo velmi malým množstvím zbytkového odpadu. „Pokud by Státní politika měla vést k zvýšení recyklace, musela by navrhovat úpravu Plánu odpadového hospodářství ČR a krajských odpadových plánů (které kopírují nízký recyklační cíl) a také odpadový zákon jasně zacílený na motivaci obcí k třídění odpadů. Nic z toho však neobsahuje,“ tvrdí ekologové.

V neposlední řadě si všímají toho, že pro divokou nespoutanou přírodu je v ČR vyčleněno pouze 0,3 procenta území. „Ochrana přírodních procesů je také jedním z pilířů ochrany biologické rozmanitosti, ale Státní politika ji vůbec nezmiňuje,“ píše se v prohlášení hnutí DUHA, které navrhuje na základě odborné studie vyčlenit několik větších území o rozloze minimálně deset čtverečních kilometrů, kde by se mohla divočina vyvíjet bez lidských zásahů, ale otevřeně obdivu vnímavých návštěvníků.