Minimálně 2 426 trvalých pracovních míst v roce 2030 a 5 583 v roce 2050 může v České republice zajišťovat větrná energetika, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny a podpoří průmysl vyrábějící čisté technologie. Tvrdí to studie připravená experty ze společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA. Je to jen o něco méně, než poskytuje naše pivovarnictví.

Během příští dekády tak u nás může vzniknout nejméně patnáct set nových, stálých pracovních míst, z toho bezmála 80 % ve výrobním průmyslu. Nové pracovní příležitosti by vznikly především v regionech. Studie odhaduje, že nejméně tři až čtyři tisíce nových míst vzniknou v oblastech, kde se budou větrné elektrárny stavět. Místní firmy se budou podílet na projektové přípravě, výstavbě, budou elektrárny provozovat i podílet se na jejich údržbě.

Podle studie přinese větrná energetika i oživení návazného výrobního průmyslu, který zaměstná nejméně dva tisíce pracovníků. Může to však být ještě více, pokud stát podpoří i průmyslové podniky navázané na větrné elektrárny. Nejméně dvě třetiny pracovních příležitostí by měly vzniknout v malých a středních firmách, ať už stavebních, elektroinstalatérských, strojírenských a těch, co připravují projekty výstavby větrných elektráren.

„Pokud u nás nebudeme podporovat rozvoj větrné energetiky a využívání větru jako zdroje elektřiny, samozřejmě tady nebudou vznikat firmy, jak by mohly, nebo budou vznikat jen omezeně,“ uvedl místopředseda České společnosti pro větrnou energii a předseda Komory OZE Štěpán Chalupa a dodal: „Podle realizovatelného odhadu jsme schopni takto pokrýt třetinu spotřeby elektřiny v České republice. Je to zhruba 1930 větrných elektráren, což není mnoho, Rakousko je má už dnes.“

Znásobení výkonu obnovitelných zdrojů včetně větrných elektráren předpokládá i energetická koncepce

Studie mapuje současná pracovní místa v sedmi výrobních podnicích vyrábějících díly pro větrné elektrárny a dále v přípravě, výstavbě, provozování i jejich údržbě. Analyzuje, jak se změní počet pracovních míst, jestliže by byla obnovena podpora pro obecní a občanské větrné elektrárny a začaly by se u nás nové větrné elektrárny stavět.

„Z hlediska současných překážek, které máme v instalaci větrných elektráren, jsou to zejména administrativní bariéry na úrovni krajů a municipalit. Jsou to překážky plynoucí z jednotlivých územních energetických koncepcí a je to rovněž nízké povědomí o větrné energetice vůbec, o jejích dopadech a efektech,“ popsal senior konzultant SEVEn, o.p.s. a spoluautor studie Jiří Karásek, co dnes také brání většímu rozvoji větrné energetiky u nás.

„Není tomu tak, že by si tyto příležitosti stát či státní aparát v principu neuvědomoval, protože, když se podíváme do aktualizované státní energetické koncepce, která je z hlediska obnovitelných zdrojů podle našeho názoru zbytečně konzervativní, tak i tam vidíme, že se předpokládá znásobení výkonu obnovitelných zdrojů včetně větrných elektráren a toho, že za patnáct let budou obnovitelné zdroje u nás zaměstnávat stejné množství lidí jako uhelná energetika a to včetně těžby černého a hnědého uhlí,“ zdůraznil programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Větrnou energetiku považuje za perspektivní dokonce i Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava, která v tomto oboru už vzdělává studenty.

„Institut environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava již přes dvanáct let školí odborníky v oblasti posuzování vlivu větrných elektráren na životní prostředí. Od té doby byla zpracována celá řada diplomových a dizertačních prací v oborech environmentální inženýrství a ochrana životního prostředí v průmyslu,“ vysvětlil profesor Vladimír Lapčík z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava.

A doplnil: „Institut environmentálního inženýrství již dnes zajišťuje podstatnou část výkonu fakulty, co se týče absolventů bakalářského, magisterského a doktorského studia. Do budoucna máme zájem vzdělávat experty pro projektovou přípravu větrných elektráren, rozvoj větrné energetiky proto přivítáme.“

Zadavatelem studie je Odborový svaz ECHO, Česká společnost pro větrnou energii, Komora obnovitelných zdrojů energie a Hnutí DUHA. Studie pracovala se třemi scénáři budoucího vývoje větrné energetiky v České republice, které vyplývají z loňské studie Komory OZE. Kompletní studie a shrnující infografika je ke stažení na hnutiduha.cz.