Obří lopatka větrné elektrárny, model domácnosti jedoucí z čistých obnovitelných zdrojů a pokus o rekord v počtu dětmi namalovaných větrníků. To všechno bude pro veřejnost připraveno v sobotu v centru Brna v rámci Dne větrné energetiky. Akci zaštítili ministr životního prostředí Richard Brabec a primátor města Brna Petr Vokřál. V Chrudimi se pak otevřou brány továrny vyrábějící komponenty pro větrné elektrárny, která je svého druhu největší v České republice. Návštěvníky také přivítá pět lokalit s větrnými elektrárnami, které představí čistou výrobu elektřiny budoucnosti.

Brněnský Den větrné energetiky, který se v sobotu uskuteční u příležitosti světového Dne větru, chce podle organizátorů veřejnosti ukázat, že z rozumného rozvoje větrné energetiky může mít prospěch každý. Důležitým krokem v tomto směru bude novela zákona, kterou navrhuje Hnutí DUHA a Komora obnovitelných zdrojů energie. Ta usnadní obcím a občanům vlastnit větrné elektrárny společně s farmáři nebo podnikateli.

„Společně jsme zastavili návrh nespravedlivých elektrických tarifů, protože jsme přesvědčení, že šetřit elektřinou a vyrábět ji z malých, čistých zdrojů se má lidem vyplatit. Nyní chceme prosadit, aby pro obce, farmáře, malé podnikatele i veřejnost bylo výhodné podílet se na malých projektech decentralizovaných zdrojů energie,“ vysvětluje Martin Mikeska z Hnutí DUHA.

Větrné elektrárny nejsou jen zajímavým technickým monumentem v krajině, větrná energetika zaměstnává již dnes přes dva tisíce lidí. Pokud bude přiměřeně podporována, tvrdí experti, může dát práci více než dvaceti tisícům lidí v České republice. Je podle nich také příslibem posílení energetické nezávislost obcí i státu a impulsem pro regionální rozvoj.

„V Německu patří dvě třetiny celkového instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů přímo spotřebitelům vyrobené energie — občanům, obcím, zemědělcům i podnikům. Navrhujeme něco podobného i v Česku: aby se na výrobě elektřiny nově podílely nejen velké energetické firmy, ale i ti, kteří ji odebírají,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Přestože Česká republika není větrným Dánskem, existuje zde podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií pokryli až třetinu spotřeby elektřiny, samozřejmě s respektem k ochraně přírody a krajiny. Hnutí DUHA společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie však považují za důležité a výhodné, aby ti, kteří dostanou možnost využít přínosy, jež decentralizované zdroje nabízejí, byli farmáři, podnikatelé, běžní občané nebo obce.

Tvrdí přitom, že může Česká republika zopakovat úspěch Skotska, Belgie, Německa a dalších států, které vsadily na princip, že obnovitelné zdroje energie patří těm, kteří elektřinu ze „svých“ elektráren spotřebovávají. Nikoli spekulantům a investičním skupinám z daňových rájů. Cestou k tomuto cíli je majetkové zapojení do projektů větrných elektráren, které ve formě novely o podporovaných zdrojích Hnutí DUHA spolu s Komorou obnovitelných zdrojů energie navrhují.

Aktuálně jsou v České republice provozovány větrné elektrárny o celkovém výkonu 281 MW., což lze v evropském měřítku označit za výrazně podprůměrnou hodnotu. Například i Rakousko, Belgie nebo Holandsko mají instalovaný výkon větrných elektráren o řád vyšší (od 2200 do 3400 MW). Méně větrných turbín mají z členských států Evropské unie jen Kypr, Malta, Lotyšsko, Lucembursko, Slovensko a Slovinsko.

Hnutí DUHA upozorňuje, že převážná většina větrných elektráren v České republice byla postavena díky podpoře formou minimální výkupní ceny nebo zeleného bonusu. V důsledku zrušení provozních podpor v zákoně o podporovaných zdrojích energie z roku 2013 se ale rozvoj větrné energetiky v ČR prakticky zastavil — v roce 2015 nebyla postavena žádná větrná elektrárna.