Ekologové: evropská energetika jde jinou cestou, jsme skanzen

Vratislav Dostál

Návrh státní energetické koncepce navzdory vývoji v Evropské unii počítá se stagnací konečné spotřeby energie. A to i přesto, že patříme mezi země s největší energetickou náročností v Evropě.

Čerstvě zveřejněné statistiky o vývoji evropské energetiky ukazují na zásadní  změny, kterými tento klíčový obor prochází. Zaměření na energetickou efektivitu snižuje spotřebu, v elektrárenském mixu rychle ubývají fosilní, ale i jaderné zdroje a jsou nahrazovány využíváním obnovitelných energií, zejména větrné a sluneční.

Návrh tuzemské státní energetické koncepce proti tomu vsází na růst spotřeby, další těžbu hnědého uhlí a mnohamiliardovou veřejnou podporu pro investory nových jaderných reaktorů.

Spotřeba energetických zdrojů v zemích Evropské unie od roku 2006 klesá, v roce 2013 se dostala na úroveň roku 1990. Ubývá poptávka po uhlí, ropě, zemním plynu, klesá i využití jaderné energie. Přitom nejde o důsledek ekonomického propadu, ale zejména o výsledek koncepční orientace Evropské komise i vlád jednotlivých zemí na zavádění energeticky efektivních technologií a snižování spotřeby od domácností přes dopravu po průmysl.

Stejně jako v USA přestala v Evropské unii spotřeba energie kopírovat růst HDP. Nejvýrazněji se přitom mění situace v elektrárenství. Rychle přibývá obnovitelných, zejména větrných a solárních elektráren. Jejich výkon od roku 2000 narostl celkem o 205 tisíc MW. Plynové elektrárny zvýšily svoji kapacitu o 101 tisíc MW, naopak byly odstaveny jaderné reaktory o výkonu 25 MW a uhelné o celkovém výkonu 24,7 MW.

I v loňském roce trend pokračoval. Větrné elektrárny dosáhly v Evropě výkonu 128 800 MW s ročním přírůstkem více než 11 tisíc MW. Bylo instalováno osm tisíc MW nových slunečních zdrojů. Spuštěny byly ale také nové uhelné elektrárny o výkonu 3 300 MW, ovšem na druhou stranu byly odstaveny staré uhelné bloky o výkonu 7 260 MW.

Návrh nové české státní energetické koncepce navzdory vývoji v Evropské unii počítá se stagnací konečné spotřeby energie a to i přesto, že Česká republika patří mezi země s největší energetickou náročností v Evropě.

V rozvoji jaderné energetiky, která má pokrýt přes padesát procent spotřeby elektřiny, chtějí autoři energetické koncepce předstihnout i Francii, avšak u obnovitelných zdrojů plánují využití pouhé poloviny českých možností.

Navíc nad rámec koncepce se diskutuje plán vytěžit a spálit hnědé uhlí za územně-ekologickými limity těžby. „Je evidentní, že evropská energetika jde zcela jinou cestou, než ta česká,“ zdůrazňuje Edvard Sequens z Cally.

„Snižování spotřeby energie je na rozdíl od nás vnímáno jako nástroj vyšší energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti průmyslu. Proměna evropského trhu s elektřinou pak postaví české spotřebitele a daňové poplatníky do svízelné situace — jak uhradit jaderné sny současné vlády,“ dodává.