Vláda Bohuslava Sobotky se k jednání o případném prolomení těžebních limitů vrátí v létě. V pondělí o tom rozhodlo jednání tripartity, její zástupci se totiž neshodli ani na jedné ze čtyř navrhovaných variant. A nechali si vypracovat zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností, a to do konce června.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil sociálním partnerům čtyři možné varianty řešení, od ponechání územních limitů těžby ve stávajícím stavu až po úplné prolomení těžebních limitů. Zástupci odborových svazů i zaměstnavatelů se shodli na plném prolomení limitů, naopak ministr financí Andrej Babiš již před jednáním avizoval, že bude hlasovat proti jakémukoli prolomení limitů. Údajně na tripartitě sociální partnery ostře kritizoval.

„Jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je naprosto zásadní strategická surovina této země, naše největší bohatství, bylo by hrubou chybou a dokonce i ostudou, abychom, když neprolomíme, dováželi miliony tun uhlí,“ uvedl pro ČTK prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Nevidím důvod k tomu něco prolamovat. Pokud nám nikdo nevysvětlí, proč se naše uhlí mění na elektřinu, která se vyváží do Německa, tak my jako hnutí s tím budeme mít problém a nebudeme s tím souhlasit,“ reagoval Babiš.

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský v rozhovoru pro Deník Referendum připomněl, že premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka přišel v pátek se „senzačním prohlášením“, že odmítá bourání obcí kvůli uhlí, a namísto prolomení limitů nabízí horníkům sociální fond financovaný z dividend uhlobaronů.

Proti těžbě v místech, kde dnes žijí lidé, se vyjádřili i zbývající dvě vládní strany. „Člověk by nad tím málem zajásal a usoudil, že vláda má jasno, a že rychlému rozhodnutí o záchraně Horního Jiřetína a schválení nové energetické koncepce nic nebrání. Ovšem tripartita dnes řekla ne — a zdá se, že ministři její zdržovací taktiku nakonec bez reptání přijmou,“ zdůraznil Rovenský.

Celé rozhodnutí se tak oddálí nejméně o půl roku. Oficiální záminkou má být údajný nedostatek odborných podkladů. Podle Rovenského jde ale o absurdní rozhodnutí, a to hned z několika důvodů.

„Byli to předně sami zaměstnavatelé a průmyslníci, kdo v minulosti naléhavě žádal vládu, ať bezpodmínečně a bezodkladně limity těžby prolomí. Naposledy jsme to zažili za premiéra Rusnoka. Tehdy kupodivu tripartita nedostatek odborných podkladů necítila. Nyní, když je jasné, že by hlasování vlády dramaticky prohráli, požadují analýzy a analýzy analýz,“ připomněl.

Vláda přitom projednává novou energetickou koncepci včetně otázky limitů už pátým rokem. „Loni mimo jiné prošla rigorózním mezinárodním procesem posouzení vlivů na životní prostředí a sociálně-ekonomickou analýzou připravenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Každý, kdo se o problém jen letmo zajímá, má odborných argumentů dostatek,“ dodal Rovenský.

Zastáncům prolomení limitů podle něj ve skutečnosti nejde o argumenty. „Hrají o čas," nepochybuje. „Do léta má Tykač alespoň teoretickou šanci vylobbovat nebo koupit další hráče, kteří mají na vládu vliv,“ tvrdí expert Greenpeace s tím, že na nákup samotných ministrů nevěří.

„Pokud vláda na tuhle průhlednou hru přistoupí, bude bezohledná a krutá nejen vůči lidem v severních Čechách, kteří netrpělivě očekávají její rozhodnutí, ale i sama k sobě. Dobrovolně a přitom zbytečně se tak totiž nejméně na dalšího půl roku vystaví drsnému tlaku těžařů a jejich spojenců - a samozřejmě i kampani lidí, jejichž domovy jsou ohroženy těžbou“.

„Být Bohuslavem Sobotkou, měl bych jasno - vláda by o státní energetické koncepci i o limitech rozhodla podle původního plánu do konce března. Pokud ovšem nenalézá zálibu v utrpení nikoliv nepodobnému odkládání extrakce bolavého zubu,“ uzavřel Rovenský rozhovor pro Deník Referendum.

Odboráři i zaměstnavatelé prolomení limitů těžby hájí. Odbory kvůli zachování pracovních míst. Přitom odpůrci těžebních limitů v severních Čechách již minulý týden uvedli, že by rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Černic, Horního Jiřetína a průmyslové zóny v Záluží o práci připravilo 4964 lidí, kteří zde pracují.

V samotném velkolomu ČSA přitom v současné době pracuje méně než 600 lidí. Nadpoloviční většina z nich bude navíc v době ukončení těžby v roce 2022 v důchodovém věku, což negativní dopad uzavření dolu na zaměstnanost na Mostecku dále významně sníží.

Všem ostatním propuštěným horníkům by měl pomoci stát pomocí velkorysého sociálního programu financovaného zvýšením poplatků z těžby uhlí o pouhé 1 %. Ve středu to uvedla ekologická organizace Greenpeace. „Vyplývá to z nových údajů o souvislostech těžby uhlí a zaměstnanosti na Mostecku zjištěných městem Horním Jiřetín v oficiálních materiálech těžební společnosti Severní energetická, a dat úřadu práce,“ uvedli ekologové.

Společnost Severní energetická, a.s., která velkolom ČSA provozuje, měla podle své výroční zprávy v roce 2013 celkem 851 zaměstnanců. Podle starších, podrobných dat publikovaných firmou v obchodním rejstříku ovšem pracuje třetina jejích zaměstnanců v úpravně uhlí v Komořanech, zatímco na samotný důl jich připadají dvě třetiny.

V současnosti tak těžba na velkolomu ČSA přímo zaměstnává pouhých 600 osob. To odpovídá 1,1 % obyvatel okresu Most v produktivním věku a dokonce jen 1,5 % Ústeckého kraje v produktivním věku. Jednorázové propuštění všech zaměstnanců velkolomu ČSA by tak zvýšilo nezaměstnanost na Mostecku z 12,7 na 14,2 %.

Ve skutečnosti je ale úplná nezaměstnanost všech dosavadních pracovníků z ČSA velmi nepravděpodobná. Firma totiž nepropustí všechny své zaměstnance současně, nýbrž postupně v průběhu až sedmi let (2015 — 2022). Ještě důležitějším faktorem je ale věková struktura zaměstnanců.

Podle oficiálních dat publikovaných firmou bylo v roce 2011 celkem 501 zaměstnanců Severní energetické (tedy téměř 55 %) ve věku nad 50 let. V okamžiku ukončení těžby v roce 2022 tedy bude polovina zaměstnanců firmy v důchodovém či těsně předdůchodovém věku (s nárokem na odchod do předčasného důchodu) a řady nezaměstnaných tedy nerozšíří.

„Dalším pozitivním faktorem je profesní struktura zaměstnanců,“ tvrdí Greenpeace s tím, že nikdo z nich není „klasický“ horník, ale jedná se o vykonavatele kvalifikovaných technických profesí, kterých je obecně na trhu práce nedostatek - mj. 162 řidičů techniky, 77 zámečníků a 67 techniků a mechaniků.