Rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Černic, Horního Jiřetína a průmyslové zóny v Záluží by připravilo o práci 4964 lidí, kteří zde pracují. V samotném velkolomu ČSA naopak v současné době pracuje méně než 600 lidí. Nadpoloviční většina z nich bude navíc v době ukončení těžby v roce 2022 v důchodovém věku, což negativní dopad uzavření dolu na zaměstnanost na Mostecku dále významně sníží.

Všem ostatním propuštěným horníkům by měl pomoci stát pomocí velkorysého sociálního programu financovaného zvýšením poplatků z těžby uhlí o pouhé 1 %. Ve středu to uvedla ekologická organizace Greenpeace.

„Vyplývá to z nových údajů o souvislostech těžby uhlí a zaměstnanosti na Mostecku zjištěných městem Horním Jiřetín v oficiálních materiálech těžební společnosti Severní energetická, a dat úřadu práce,“ uvedli ekologové.

Společnost Severní energetická, a.s., která velkolom ČSA provozuje, měla podle své výroční zprávy v roce 2013 celkem 851 zaměstnanců. Podle starších, podrobných dat publikovaných firmou v obchodním rejstříku ovšem pracuje třetina jejích zaměstnanců v úpravně uhlí v Komořanech, zatímco na samotný důl jich připadají dvě třetiny.

V současnosti tak těžba na velkolomu ČSA přímo zaměstnává pouhých 600 osob. To odpovídá 1,1 % obyvatel okresu Most v produktivním věku a dokonce jen 1,5 % Ústeckého kraje v produktivním věku. Jednorázové propuštění všech zaměstnanců velkolomu ČSA by tak zvýšilo nezaměstnanost na Mostecku z 12,7 na 14,2 %.

Ve skutečnosti je ale úplná nezaměstnanost všech dosavadních pracovníků z ČSA velmi nepravděpodobná. Firma totiž nepropustí všechny své zaměstnance současně, nýbrž postupně v průběhu až sedmi let (2015 — 2022). Ještě důležitějším faktorem je ale věková struktura zaměstnanců.

Podle oficiálních dat publikovaných firmou bylo v roce 2011 celkem 501 zaměstnanců Severní energetické (tedy téměř 55 %) ve věku nad 50 let. V okamžiku ukončení těžby v roce 2022 tedy bude polovina zaměstnanců firmy v důchodovém či těsně předdůchodovém věku (s nárokem na odchod do předčasného důchodu) a řady nezaměstnaných tedy nerozšíří.

„Dalším pozitivním faktorem je profesní struktura zaměstnanců,“ tvrdí Greenpeace s tím, že nikdo z nich není „klasický“ horník, ale jedná se o vykonavatele kvalifikovaných technických profesí, kterých je obecně na trhu práce nedostatek - mj. 162 řidičů techniky, 77 zámečníků a 67 techniků a mechaniků.

Dopady zavření chemičky

Mnohem více zaměstnanců než povrchové doly na Litvínovsku zaměstnávají firmy v průmyslovém areálu Záluží u Mostu — zejména petrochemická skupina Unipetrol.

Podle dostupných údajů má v uvedené průmyslové zóně práci 4 153 lidí. Podle plánů na prolomení limitů těžby prosazovaných Severní energetickou a hornickými odboráři by přitom těžba po roce 2050 celou zónu v Záluží zlikvidovala. Plán ministra průmyslu Jana Mládka na tzv. malé prolomení limitů by paradoxně rypadla k chemičce přivedl ještě dříve, přibližně za třicet let.

Zastánci těžby zpravidla argumentují, že jde o vzdálenou budoucnost. „Ve skutečnosti se osudu petrochemického průmyslu v Záluží rozhoduje již dnes. V případě, že dojde k prolomení limitů, totiž nebudou mít vlastníci chemičky (polský PKN Orlen) žádnou motivaci investovat do rozvoje areálu určeného k likvidaci,“ připomíná Greenpeace.

V Evropě je v současnosti přebytek petrochemických kapacit a některé z nich budou v nejbližších letech uzavřeny. Je pravděpodobné a logické, že polský vlastník by jako první zavřel rafinerii, jejíž osud by byl prolomením limitů tak jako tak zpečetěn. Tisíce lidí, kteří v Záluží pracují, by tak nepřišli o práci v daleké budoucnosti, ale již v nejbližších letech.

Na území samotného Horního Jiřetína a Černic, které by v případě prolomení limitů velkolom ČSA spolkl během deseti let, je navíc dalších 811 pracovních míst.

Navyšte těžební poplatky, navrhují ekologové

Limity těžby tedy chrání více pracovních míst, než by pomohlo udržet jejich prolomení. To však neznamená, že by propouštění zaměstnanců z velkolomu ČSA nepředstavovalo sociální problém.

Město Horní Jiřetín i Greenpeace proto navrhují, aby stát zajistil účinná opatření na zlepšení situace zaměstnanců těžebního průmyslu, jejichž pracovní místa zaniknou.

V případě mladších osob by se mělo jednat o posílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, v případě osob v předdůchodovém věku či se zhoršeným zdravotním stavem by jednalo o možnost předčasného odchodu do důchodu za zvýhodněných podmínek.

Financování těchto opatření by přitom bylo možné bez jakéhokoliv zvyšování zátěže veřejných rozpočtů oproti současnosti. Město Horní Jiřetín a Greenpeace navrhují, aby stát zvýšil těžební poplatky z těžby hnědého uhlí (tzv. úhrady z vydobytého nerostu) ze současných 1,5 % na 15 %. To by podle nich vedlo ke zvýšení příjmů státního rozpočtu o 2,86 miliardy korun ročně.

Pouhá osmina takto získané částky (tedy 358 miliónů korun ročně) by umožnila zajistit zlepšení sociální pomoci horníkům ohroženým nezaměstnaností v rozsahu přesahujícím veškeré dnešní mzdové náklady na zaměstnance Severní energetické, a.s., tedy 325 miliónů Kč v roce 2013.