Ve čtvrtek se v Praze uskuteční demonstrace hornických odborářů za úplné prolomení limitů těžby hnědého uhlí a zbourání Horního Jiřetína. Odpůrci prolomení limitů včetně lidí z obcí ohrožených rozšiřováním povrchového velkolomu ČSA (tedy především Horního Jiřetína a Černic) se proto rozhodli ve spolupráci s nevládními organizacemi narychlo uspořádat protiakci nazvanou Shromáždění za zachování limitů těžby a vzpomínka na obce zničené těžbou. Akce se uskuteční ve středu, a to před kostelem v Horním Jiřetíně od 16:00.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v pondělí představil čtyři varianty řešení problematiky územních limitů těžby hnědého uhlí. Navržené možnosti budou diskutovány v rámci tripartity, poté bude materiál předložen vládě. A odbory minulý týden uvedly, že budou požadovat úplné prolomení limitů. S tím nesouhlasí nejen ekologové, nýbrž také iniciativy zastupující místní veřejnost a lidé sdružení v několika iniciativách (Testament, Litvínov občanům a Kořeny). Jejich zástupci zaslali v úterý výzvu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi.

Domnívají se totiž, že ve veřejném prostoru zní pouze názor horníků, kteří se obávají ztráty pracovních pozic. „Není tomu tak, zaměstnanci těžebních společností tvoří jen malou část zdejšího obyvatelstva. To, že nás, ostatní, nechrání žádné odbory a nepůsobíme takový povyk, jako oni, neznamená, že nevidíme a neslyšíme - zkrátka neexistujeme,“ tvrdí.

Pokud vláda schválí prolomení limitů, hodí podle nich ve jménu zisku soukromé firmě, sídlící mimo Českou republiku, bez užitku pro tento stát, na rozdíl od vlád pravicových, občany kraje přes palubu a dá zelenou závěrečnému drancování, ničení, likvidaci krajiny. „Tak, jako si tu dvacet let štěbetají vrabci na střechách (a švýcarská prokuratura) o tom, jak byla ukradena Mostecká uhelná, tak stejně dobře je známo, jací lidé se snaží o prolomení limitů těžby,“ píše se v dopise předsedovi vlády.

Podle autorů dokumentu prolomení limitů způsobí likvidaci obce Horní Jiřetín, likvidaci chemických závodů (pod chemičkou jsou největší zásoby uhlí), což bude znamenat, že o práci přijde téměř pět tisíc lidí plus na každé pracovní místo ekonomicky navázána dvě až tři další pracovní místa ve službách.

Z Litvínova se navíc podle signatářů dopisu stane jakési poloostrovní ghetto pro sociálně vyloučené a dosavadní již nyní o dva až tři roky zkrácená délka dožití se dále bude zkracovat. „Vědomě připravíte zdejší obyvatele o několik let života,“ tvrdí autoři dopisu a vyzývají Sobotku, aby dodržel předvolební sliby ČSSD. „Nedopusťte tento obrovský podvod na občanech našeho kraje,“ uzavírají.

Ministr průmyslu Mládek tvrdí, že navrženým variantám řešení problematiky územních limitů těžby hnědého uhlí předcházela řada jednání se zástupci Ústeckého kraje a obcí, které by mohly být změnami v územních limitech dotčeny, se zástupci těžařských společností a odborů. Od všech zúčastněných stran si prý vyslechl názory na řešení dané problematiky.

„Výsledkem je čtveřice variant, které sebou nesou různé pozitivní i negativní dopady, nicméně u všech je třeba zdůraznit, že rozhodnutí vlády o kterékoliv z nich neznamená automatické zahájení těžby. Rozhodnutí o povolení hornické činnosti by kromě procesu EIA muselo předcházet mnoho dalších nezbytných kroků, což by reálně znamenalo proces na dalších minimálně pět let,“ tvrdí Mládek.

První variantou je zachování územních limitů v současném rozsahu. Jedná se o možnost, která by sice znamenala, že nedojde k dodatečným negativním dopadům na životní prostředí a nedošlo by k žádnému bourání lidských obydlí, nicméně by podle něj byla doprovázena velmi silnými negativními konsekvencemi.

„Zejména by se jednalo o významný nárůst nezaměstnanosti v sociálně ohroženém regionu. Rovněž by takové rozhodnutí znamenalo pokles příjmů do státního rozpočtu a rozpočtu obcí, nedostatek uhlí pro teplárny už od roku 2024 a též možný nedostatek peněz na sanační a rekultivační práce souvisejících s ukončením těžby,“ přiblížil ministr Mládek s tím, že všechny ostatní možnosti počítají s nějakou formou posunutí limitů.