Podle Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK) klesne potřeba uhlí do roku 2040 v ČR o třiasedmdesát procent, a to aniž by lidé v zimě trpěli chladem. Stane se tak díky modernizaci tepláren a rozvodů tepla i odstavování obstarožních plýtvavých elektráren. Stát má dle koncepce počítat i se zateplováním domů a čistými zdroji tepla.

Ekologická organizace hnutí DUHA tak reaguje na prohlášení Teplárenského sdružení, jehož zástupci tvrdí, že uhlí za limity má být přednostně využito pro teplárny. Ekologové sice souhlasí s tím, že teplárny mají mít přednost ve využívání uhlí, zároveň ale dodávají, že kvůli zajištění tepla (ani elektřiny) nebude potřeba bourat domy a továrny.

Podle programového ředitele hnutí DUHA Jiřího Koželouha státní energetická koncepce přehlíží příležitosti, které máme v energetické efektivitě a perspektivním odvětví obnovitelných zdrojů. „Přesto můžeme ignorovat realitu a jasně říká, že spotřeba hnědého uhlí se díky nutné modernizaci energetiky propadne,“ dodává.

„V této situaci je zastavení dodávek uhlí z velkolomu ČSA — které představuje jen malou část plánovaného propadu a navíc nastane za 7 až 8 let — bez problémů. Rušit limity, bourat domy a továrny tedy postrádá smysl,“ zdůrazňuje Koželouh.

„Teplárenství v roce 2023 — kdy už velkolom ČSA nebude těžit — bude prostě úplně jiné než dnes. Legislativa na ochranu ovzduší donutí české teplárny k razantní modernizaci kotlů i teplovodů a řada z nich přejde například na biomasu. Dalších osm let zateplování, zavádění tepelných čerpadel či solárních kolektorů srazí spotřebu tepla,“ tvrdí Koželouh.

České teplárny spotřebují dnes necelých sedmnáct procent celkové spotřeby hnědého uhlí a nepotřebují přitom palivo ležící za limity ve velkolomu ČSA. Po roce 2022, kdy tam bude těžba ukončena, budou moci pokračovat v provozu podle legislativy EU jen teplárny splňující přísná kritéria pro znečištění ovzduší a tedy i výrazně efektivnější provoz.

Řada z nich podle ekologů přejde na kvalitnější paliva — například biomasu. Proběhnou také investice do snížení ztrát v rozvodech tepla a bude pokračovat zateplování domů. Uhlí bude zbývat více i díky odstavení neefektivních elektráren.

Ekologické organizace vytýkají ASEKu, že zdaleka nevyužívá příležitosti pro snížení závislosti naší země na uhelných dolech a dovozu ropy i plynu. Ale i tak koncepce ukazuje, že uhlí za limity na velkolomu Československé armády nebude vůbec potřeba. Těží se na něm jen celkem 7-8 procent naší celkové roční produkce hnědého uhlí.

V roce 2020 má být přitom spotřeba hnědého uhlí nižší již o 11 % oproti roku 2015. Navíc i při prolomení limitů by rypadla několik let těžila jen hlínu, výrobu tepla však přerušit nejde.

O prolomení limitů jednala v pondělí tripartita, ke shodě se ale její zástupci nedopracovali. Vláda Bohuslava Sobotky se tak k jednání o případném prolomení těžebních limitů vrátí až v létě. Tripartita si totiž nechali vypracovat zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností, a to do konce června.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil sociálním partnerům čtyři možné varianty řešení, od ponechání územních limitů těžby ve stávajícím stavu až po úplné prolomení těžebních limitů. Zástupci odborových svazů i zaměstnavatelů se shodli na plném prolomení limitů, naopak ministr financí Andrej Babiš již před jednáním avizoval, že bude hlasovat proti jakémukoli prolomení limitů.