Ekologické organizace Calla a Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí upozorňují, že projekt nových reaktorů v Temelíně za cenu převyšující 300 miliard korun bude mít citelné negativní dopady na veřejné rozpočty či spotřebitele elektřiny.

Jak navíc ukazují aktuální bilance elektřiny, nebude výkon nových reaktorů ještě dlouho vůbec potřebný. Obě sdružení tak souhlasí s návrhem Miloše Zemana na zrušení probíhajícího tendru, ale na rozdíl od něj jsou přesvědčeny, že již žádný nový není nutné zahajovat.

Cena dvou reaktorů, každého o výkonu 1200 MW stejných jako v Temelíně, které by mohl postavit Rosatom v Maďarsku, je totiž udávána v součtu na dvanáct miliard eur (330 miliard korun). V případě dvou reaktorů EPR od firmy AREVA o výkonu 1 600 MW pro britský Hinkley Point C je vládou udávaná cena čtrnáct miliard liber (460 miliard Kč).

„Taková investice bude mít výrazný dopad na snížení příjmů státního rozpočtu z dividend společnosti ČEZ a daně ze zisku. Navíc se při cenách, které panují na evropském trhu s elektřinou, nemůže vrátit. Potvrzuje to i ČEZ,“ tvrdí ekologové.

Podle Edvarda Sequense z Cally bychom tak měli projekt nových reaktorů v Temelíně začít vnímat nikoli jako příležitost, nýbrž spíše jako riziko pro českou ekonomiku. Připomíná také, že by šlo o rozhodnutí, které by ovlivňovalo českou společnost po dlouhé desítky let, aniž by bylo rozhodnutí o něm postaveno na seriozních faktech.

„Tak velký projekt je samozřejmě svůdný pro politiky, protože posiluje jejich moc na úkor občanů. Ale kde budou za deset, dvacet let?,“ táže se Sequens. „Nové jaderné bloky na Temelíně budou zřejmě ztrátové. Důkazem toho je úsilí nové české vlády vymyslet jinou strategii podpory, která nejspíš bude opět v tzv. ve veřejném zájmu,“ doplnil Pavel Vlček z OIŽP.

Spotřebitelé elektřiny mohou podle něj uvítat, že Sobotkova vláda odmítá garantované ceny elektřiny z nových reaktorů, které začal připravovat ČEZ ve spolupráci s ministerstvem průmyslu. Nemalý rozdíl by totiž zaplatil spotřebitel elektřiny. Jestliže je cena elektřiny na burze pod 40 EUR za MWh, ČEZ již zmínil potřebu doplatku až do výše 100 EUR za MWh.

Každá domácnost by tak firmě doplatila navíc 1 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny. Ovšem nový ministr průmyslu Mládek chce hledat jiné formy veřejné podpory.

Návrh státní energetické koncepce počítá s potřebou elektřiny z nových reaktorů výrazně později, než se až doposud uvádělo: nejdříve v roce 2030 a i poté se má většina vyvážet. Podle ekologů se ale ukazuje, že i tato bilance silně nadhodnocuje budoucí spotřebu energie, neboť růst hospodářství v dalších letech o čtyři až pět procent ročně je nereálný. Koncepce se navíc zcela nedostatečně zabývá úsporami energie a energetickou účinností.