Valná hromada ČEZ ve středu rozhodla o výši vyplacené dividendy. Strana zelených upozorňuje, že státní rozpočet může o tento zdroj miliard v budoucnu přijít v důsledku nerozumného rozhodnutí o rozšíření Temelína

Investice do ekonomicky nejnáročnějšího zdroje — jaderné energetiky — totiž nedává při očekávaných cenách silové elektřiny na burze smysl. Zelení připomínají, že ministr průmyslu Martin Kuba z ODS tlačí v důsledku vysoké ceny reaktorů dokonce na zavedení garantovaných výkupních cen pro elektřinu z jádra po dobu desítek let.

„Odcházející vláda nebyla schopna nebo ochotna naslouchat ekonomickým expertům, kteří dlouhodobě varují před ukvapenými rozhodnutími o této riskantní investici. To se projevilo i v klesající důvěřě veřejnosti vůči vládě při rozhodování o jaderné energetice,“ uvedli zelení.

Podle jejich předsedy Ondřeje Lišky výstavba dalších jaderných reaktorů ovlivní českou ekonomiku na další půlstoletí. „Ať už někdo prosazuje energetiku zelenou, oranžovou nebo modrou, ekonomická čísla hovoří jasně proti dalším reaktorům,“ zdůrazňuje Liška.

„Projekt za stovky miliard realizovaný v prostředí politických trafik, předražování veřejných zakázek a bez dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu hrozí naprostým fiaskem. Stát by přišel o prostředky na jiné, často užitečnější projekty: důchodovou reformou počínaje, modernizací ekonomiky, která by Českou republiku odstřihla od závislosti na ruském plynu a ropě, konče,“ dodává.

Zdůrazňuje přitom, že katastrofální dopady má absence kontroly NKÚ. Zákon totiž dosud nedovoluje NKÚ kontrolovat obchodní společnosti s majetkovou účastí státu. „Přitom i akciové společnosti se státním podílem také de facto hospodaří s veřejnými prostředky,“ připomíná Liška.

Zelení připomněli také několik investičních zkušeností ČEZ, které by měly vládu varovat před možným miliardovým tunelem. Například v roce 2008 si nechal ČEZ v Temelíně postavit sklad vyhořelého paliva od společnost CEEI za 1,5 miliardy korun. Tato společnost je spojena s Jiřím Kovářem, bývalým místopředsedou ODS. Obdobné zařízení v německé jaderné elektrárně Isar bylo pořízeno za 810 milionů korun.

V roce 2010 pak ČEZ nakoupil od společnosti AmunRe, spojené s Ivo Rittigem, obří solární parky za cenu asi o třetinu vyšší než za kterou se tehdy podle informacích zelených obdobné projekty daly pořídit na trhu.

Podle srovnání IEA z roku 2010 navíc ČEZ staví nejdražší hnědouhelné elektrárny ze zemí OECD. Investiční náklady na výstavbu hnědouhelných elektráren jsou v České republice o polovinu dražší než projekty v ostatních zemích, v absolutních číslech mohou tedy být české projekty dražší o desítky miliard korun.