Jaderné elektrárny energetickou závislost nezlepšují, protože:

1) Nemáme vlastní ekonomicky rentabilní naležiště uranu.

2) Nedokážeme vytěženou surovinu zpracovat na palivové články. Nemáme na to technologii a ani se nesnažíme ji získat.

3) Nemáme vyřešeno trvalé úložiště radioaktivního odpadu. Ten nemůžeme jen tak někde nechat ležet, nemáme jej kam sami uložit, takže jsem závislí na tom, že jej od nás někdo odebere a uloží či zpracuje.

Pokud bychom opravdu chtěli zlepšovat energetickou nezávislost, tak je třeba se soustředit na zdroje bez potřeby paliva - voda, vítr, slunce, nebo s možností paliva lokálně generovaného - bioplyn.

Což ovšem nebude zadarmo. I za případnou nezávislost je třeba něco zaplatit.

Tohle ale není spor mezi jádrem (JE) a obnovitelnými zdroji (OZE) - obojí je třeba, ale na základě reálných možností a ekonomicky racionálně
1) nabídka palivových článků na trhu je dostatečná, a to z různých zemí - soběstační z vlastních zdrojů nebudeme nikdy i když nejlépe jsme na tom pokud jde o uhlí (to ale ekologové také nemilují)
2) bezpečné úložiště radioaktivního odpadu je jen věcí jednání, to že se to dosud nevyřešilo, neznamená že to nejde. Stejně jako v jiných zemích, které zvyšují podíl jádra na svém energetickém mixu
3) obnovitelné zdroje mají potenciál zejm. jako malé lokální zdroje, ale neřeší celou bilanci výroby a spotřeby energie, také to není zadarmo (viz excesy kolem fotovoltaiky) ani to neřeší energetickou nezávislost

Proč hned tak příkré slovo jako lež - u Dukovan máte možná pravdu, že jde o dodateční rozhodnutí. Ale neznamená to snad přistavět nějakou jadernou pastoušku.
Dostavba, nedostavba - na podstatě to nic nemění. Ale pro úplnost : Temelín byl od počátku koncipován o více reaktorech, ale bylo to před 20 lety přerušeno.

Jen pro připomenutí, USA se už 50 let snaží vytvořit "permanentní" úložiště, v některé z odlehlých pouští na západě země. Zatím se to nepodařilo, množství jaderného odpadu a náklady na dočasné uložení narůstají. Velmi mě proto překvapuje jistota poslance Dolejše stran bodu 2) v hustě osídlené ČR. Aneb, souhlasil by poslanec Dolejš s permanentním úložištěm v okolí jeho bydliště? Byl by takový návrh v místě bydliště schopen zaštítit vlastním jménem, a obhájit v místním referendu?

každé úložiště je dočasné (co je na věky ?) a každé musí splňovat nároky na bezpečnost - demagogické kampaně to samozřejmě mohou iracionálně negovat.
Myslím že rozhodne věcné, demytizující jednání na téma a) parametry bezpečnosti + b) kompenzace pro místní. c) i zde existuje technologický vývoj (sekundární využití odpadu)

Z www.jaderny-odpad.cz cituji:

Ukládání jaderného odpadu podle stupně radioaktivity (obecná kategorizace)

Vysoceaktivní radioaktivní odpady (kategorie I) obsahují dlouhodobé zářiče produkující intenzívní teplo a jejich nebezpečnost se počítá na miliony let. Doporučuje se jejich trvalé uložení v úložišti jaderného odpadu v hlubinné geologické formaci, v úložišti vybudovaném speciálně pro tento účel.

Nebezpečnost středně aktivních radioaktivních odpadů (kategorie II) se pohybuje v měřítku statisíců let. I tyto odpady obsahují dlouhodobé zářiče, avšak produkují méně tepla. Doporučeno je jejich trvalé uložení v hlubinné geologické formaci nebo v opuštěném solném dole.

Nízkoaktivní radioaktivní odpady (kategorie III) obsahující dlouhodobé zářiče jsou nebezpečné po dobu desetitisíců let. I zde se doporučuje uložení jaderného odpadu v hlubinné geologické formaci nebo v opuštěném dole.

Středněaktivní radioaktivní odpady (kategorie IV) neobsahují dlouhodobé zářiče, doba jejich nebezpečnosti se měří na tisíce let. Doporučuje se trvalé uložení v opuštěných solných nebo jiných dolech, jeskyních nebo v povrchových a podpovrchových úložištích se zesílenou inženýrskou strukturou.

Nízkoaktivní radioaktivní odpady (kategorie V) neobsahují dlouhodobé zářiče. Neprodukují teplo, doba nebezpečnosti jsou stovky let. Doporučené je trvalé uložení v opuštěných dolech a jeskyních nebo v povrchových a podpovrchových úložištích.

== konec citace ==

Myslím že pro naše účely úložiště těchto odpadů můžeme považovat za trvalé. Horizont byť stovek let je pro stát neschopný vidět za další volby opravdu v nedohlednu. O větších škálách ani nemluvě.

Možnost přepracování odpadu na palivo například v rychlých množivých reaktorech tu je. Na papíře. V praxi se moc nepoužívá, není v současnosti kvůli nízké ceně uranu ekonomicky rentabilní. Zda se tak nakonec stane v zásadní míře, nebo se objeví technické problémy, které to znemožní dnes prostě nevíme. Je docela možné, že kvůli tomu, abychom dnes mohli exportovat produkci Temelína, připravíme mnoha generacím našich potomků starosti s obranou nějakého úložiště. Protože ač ten odpad je zhola k ničemu pro výrobu atomové bomby, pro špinavou bombu bude dostatečně smrtící po stovky a tisíce let.

není důvod proč lobovat za jadernou energii v zemi kde se dlouhodobě její věřrejná podpora pohybuje v rozpětí 60-70%. Ani Fukušima tuto podporu nesnížila. A v parlamentu je to také jasná převaha.
Otázka je daleko praktičtějí - a to je rozsah, způsob a ekonomicko technické podmínky za jakých by se jádro měo rozvíjet. Daleko důležitějíší než rozíjet poněkud obsedantní a v podstatě izolované filipiky proti.
K tomu praktickému tématu patří nepochybně i otázka výhodnosti expoortu
elektrické energie.

Ten čistý export znamená, že někde v Evropě byl ten výkon Temelína spotřebován - a tedy nemusel být vyroben, podle stávajícího energetického mixu, převážně spalováním uhlí. Oxid uhličitý jaksi hranice nerespektuje a je úplně jedno, kde je vyroben, záleží pouze na množství.

on taky nová energetický balíček EK (na jaře ho projedná EP) akcentuje více CO2 než OZE To ovlivní i dokončení aktualizace státní koncepce ČR. když mluvíme o jaderém lobby, tak je smaozřejmě i uhlené lobby a lobby dodavatelů technologií pro OZE. To opravdu není boj dobra se zlem ale věcí objektivizace argumentů a analýz s dopadem na desítky let..