Ano, jsem si vědom, že by vlastnictvi jaderných zbraní Íránem mohlo do té míry změnit rovnováhu sil, že by Izrael mohl přestat být schopen jednat z pozice síly a svoje představy uspořádání, zejména co se postavení Palestinců týče, vynutit násilím.
Neschopnost vynutit si 100 % představ uspořádání v oblasti silou ovšem stále dlouho nepředstavuje existenční ohrožení. Respektive ano, existenční ohrožení znamená - pro ty dosavadní představy. Nikoli pro stát jako takový.
Oné je to stále znovu a znovu se opakující klišé, jež má omlouvat Izrael a dávat mu bianco šek. Jakým ale způsobem může jít Izraeli o existenci i kdyby nakrásně Írán získal několik jaderných náloží, když sám jaderné zbraně vlastní? Země vlastnící jaderné zbraně na sebe vzájemně jaderně neútočí. Naposledy nedávno Pákistán s Indií.
Průměrná maximální nepřetržitá délka Dunkelflaute je každoročně dva dni (údaje od Prof. Ulrike Herrmann). Navíc je v horizontu skoro týdne předpověditelná. Takže je kombinaci bateriových úložišť a organizačních opatření řešitelná.
Jednou za 10-20 let nastane ovšem Dunkelflaute délky dvou týdnů. To už je větší oříšek, zde se bez jistého base loadu nelze obejít. Ovšem jednou za 10-20 let na čtrnáct dní vypnout průmysl, zas taková tragédie není.
Skladování elektřiny ještě mezisezonálně neumíme. Ve výrobě tepla technologie naopak existuje a je technologicky podstatně jednodušší.
(tl.dr teplo se skladuje v objemu, ztrácí povrchem. Objem roste s třetí mocninou, povrch jenom s druhou mocninou rozměrů nádoby. Takže když se zařídí opravdu hodně veliká bandaska na vodu a ta se v létě vyhřeje, jsou už ztráty tepla tak nízké, že to vydrží topit celou zimu. Akorát je to pak minimálně pro celé maloměsto.
V článku představené zařízení má cca 85 tisíc kubíků vody - ekvivalent krychle o hraně něco přes 40 metrů- voda se v létě vyhřeje ze solárů na 90 stupňů, před zimu vytopí 3000 domácností. Stála kokem 75 tisíc našich peněz. Ztráty přes zimu kolem 25 %, což už je únosné.)
Takže je technologicky zvládnutelné budovat podobné obří bandasky a soláry, letní přebytky skladovat jakožto teplo a v zimě z toho topit. Částí ušetřeného plynu vykrývat zimní výpadek produkce elektřiny, část ušetřit a tím amortizovat pořizovací náklady.
Mimochodem náklady. Tohle představené zařízení stálo 75 milionů korun a je pro 3000 lidí. Kdyby pro celou republiku, vyjde to na 340 miliard. I kdyby byly náklady nakonec trojnásobné, tzn. bilion, jsou to peníze, jež republika vydá na plyn za deset let.
Přičemž z výroby tepla emituje republika stejně CO2, jako z výroby elektřiny. Tohle by představovalo v tomto dekarbonizaci, celé třetiny republikové produkce.
Opakujeme německou koncepční chybu s odstupem dvaceti let po Německu. Sázkou na plyn místo investic do rozvoje technologií skladování energie. Před dvaceti lety byl plyn arciť alespoň levný.
Izrael zaútočil přímo na Írán, další akce mají následovat
Petr Jedlička
Ano, jsem si vědom, že by vlastnictvi jaderných zbraní Íránem mohlo do té míry změnit rovnováhu sil, že by Izrael mohl přestat být schopen jednat z pozice síly a svoje představy uspořádání, zejména co se postavení Palestinců týče, vynutit násilím.
Neschopnost vynutit si 100 % představ uspořádání v oblasti silou ovšem stále dlouho nepředstavuje existenční ohrožení. Respektive ano, existenční ohrožení znamená - pro ty dosavadní představy. Nikoli pro stát jako takový.
Oné je to stále znovu a znovu se opakující klišé, jež má omlouvat Izrael a dávat mu bianco šek. Jakým ale způsobem může jít Izraeli o existenci i kdyby nakrásně Írán získal několik jaderných náloží, když sám jaderné zbraně vlastní? Země vlastnící jaderné zbraně na sebe vzájemně jaderně neútočí. Naposledy nedávno Pákistán s Indií.
Německá Energiewende si nezaslouží český výsměch
Matěj Moravanský
Průměrná maximální nepřetržitá délka Dunkelflaute je každoročně dva dni (údaje od Prof. Ulrike Herrmann). Navíc je v horizontu skoro týdne předpověditelná. Takže je kombinaci bateriových úložišť a organizačních opatření řešitelná.
Jednou za 10-20 let nastane ovšem Dunkelflaute délky dvou týdnů. To už je větší oříšek, zde se bez jistého base loadu nelze obejít. Ovšem jednou za 10-20 let na čtrnáct dní vypnout průmysl, zas taková tragédie není.
Lex plyn: vláda podpořila korporace na úkor občanů
Matěj Moravanský
Ale ovšem, jak si račte přát, řeklo sluchátko.
Skladování elektřiny ještě mezisezonálně neumíme. Ve výrobě tepla technologie naopak existuje a je technologicky podstatně jednodušší.
(tl.dr teplo se skladuje v objemu, ztrácí povrchem. Objem roste s třetí mocninou, povrch jenom s druhou mocninou rozměrů nádoby. Takže když se zařídí opravdu hodně veliká bandaska na vodu a ta se v létě vyhřeje, jsou už ztráty tepla tak nízké, že to vydrží topit celou zimu. Akorát je to pak minimálně pro celé maloměsto.
V článku představené zařízení má cca 85 tisíc kubíků vody - ekvivalent krychle o hraně něco přes 40 metrů- voda se v létě vyhřeje ze solárů na 90 stupňů, před zimu vytopí 3000 domácností. Stála kokem 75 tisíc našich peněz. Ztráty přes zimu kolem 25 %, což už je únosné.)
Takže je technologicky zvládnutelné budovat podobné obří bandasky a soláry, letní přebytky skladovat jakožto teplo a v zimě z toho topit. Částí ušetřeného plynu vykrývat zimní výpadek produkce elektřiny, část ušetřit a tím amortizovat pořizovací náklady.
Mimochodem náklady. Tohle představené zařízení stálo 75 milionů korun a je pro 3000 lidí. Kdyby pro celou republiku, vyjde to na 340 miliard. I kdyby byly náklady nakonec trojnásobné, tzn. bilion, jsou to peníze, jež republika vydá na plyn za deset let.
Přičemž z výroby tepla emituje republika stejně CO2, jako z výroby elektřiny. Tohle by představovalo v tomto dekarbonizaci, celé třetiny republikové produkce.
https://denikn.cz/959832/nedostatek-plynu-obyvatele-danskeho-toftlundu-netrapi-teplo-na-zimu-skladuji-v-giganticke-termosce/
Opakujeme německou koncepční chybu s odstupem dvaceti let po Německu. Sázkou na plyn místo investic do rozvoje technologií skladování energie. Před dvaceti lety byl plyn arciť alespoň levný.