S cenou obnovitelných zdrojů je to ještě daleko jednodušší. Vezmou se pořizovací náklady solárního panelu anebo větrníku a vydělí se produkcí za předpokládanou dobu životnosti. Vyjde fantasticky nízké číslo. Akorát náklady na sesouladnění produkce se spotřebou, tedy buďto zálohy, nebo skladovací kapacity, se jednoduše externalizují.
K panu Kaliszovi:
Nedává úplně dobře smysl tvrdit, že bez (ruského plynu) obejdeme, nahradí jej obnovitelné zdroje - a pak obratem prohlásit, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky. Tedy implicitně potřebujeme něčím pružně vyrábět ten zbytek, nejlíp - no právě tím plynem. Jste vlastně jeden z mála příznivců OZE, jenž klíčovou roli ukládání energie, resp. neexistenci příslušných kapacit a takřka nulovou aktivitu v jejich budování, přiznává. U většiny je to typický slon v obýváku, je tam, zavazí, páchne, činí místnost nepoužitelnou - ovšem není slušné o něm mluvit.
"V poslední době přitom vznikla celá řada studií ukazujících, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky."
Vysoké podíly, to zní skvěle. Jenže, z čeho vyrábět ten zbytek. Z uhlí? Toho se chceme zbavit. Járo? To je přece strašně nevýhodné. Že by to byl třeba...plyn?
Nebylo by výhodnější, namísto popírání anebo bagatelizace problému obnovitelných zdrojů s nutností zálohování a/nebo skladování energie - se tomu postavit čelem? Místo investic do solárních panelů a větrníků prioritně investovat do skladovacích technologií, namísto subvencovat stavbu větrníků a panelů dotovat nákup akumulátorů? Solární panely a větrníky už potom přijdou samy bez dalších dotací, jsou bezkonkurenčně laciné.
Předně vám chci, pane Kaliszi, poděkovat za dlouhý a vyčerpávající rozbor. Dá se tedy s maximální možnou stručností shrnout:
- energetika založená na jaderných elektrárnách je nerentabilní
- energetika založená na OZE se zálohami/ukládáním elektřiny stávajícími technologiemi a jejich evolučními nástupci je nerentabilní.
Což samo o sobě není nepřekonatelná překážka, záchrana klimatu holt něco stojí. Ovšem je potom namístě porovnávat, která z těch dvou variant je nerentabilní míň a která víc.
Máte naprostou pravdu, že je nyní čas na investice do výzkumu a vývoje nových směrů v ukládání elektrické energie. Zelené organizace se kupodivu v tomto směru přidaly k té obecně panující tendenci s vědecko-technickým pokrokem nepočítat a nepodporovat jej. výzkumu na tomto poli.
Soláry mají výtěžnost za rok ve středoevropských podmínkách zhruba 1000 hodin (údaj z rakouského tisku), to znamená, že dovedou produkovat zhruba devítinu celkového času. Po zbytek musí síť napájet nějaké úložiště, kam se energie za tu produkční devítinu uložila. U větrníků ten poměr není tak vysoký, pořád v násobcích.
To znamená, má-li e přejít kompletně na OZE, musí být výkon úložišť zhruba odpovídající celkovému výkonu energetiky, s kapacitou tento výkon dodávat přinejmenším nízké desítky hodin. Mají-li německé přečerpávací elektrárny výkon cca 10 GW, dvojnásobek stačit nebude, spíš tak nejmíň osminásobek, 80 GW. Což samozřejmě není technicky nerealizovatelné, to asi ne. Bude to na každý pád po všech stránkách gigantický úkol, po organizační, stavební i - finanční. Výhodnost a nevýhodnost alternativ, zde především jaderné, ovšem potřeba porovnávat s těmito náklady, nejen s náklady na prosté budování solárů a větrníků.
A to se stále pohybuje v rámci řešení každodenních výkyvů, vůbec to neřeší problematiku výkyvů v cyklu léto-zima.
Kyjiv nebo Kyjev? Česká debata o jazyce opět konzervativní
Martin Konvička
U Lvova/Lviva se přímo nabízí kompromisní návrh, používat jméno Lemberg. Pěkně po středoevropsku.
Jan Osička: Bez ruského plynu se nakonec obejdeme. Nahradí ho obnovitelné zdroje
Čejková, Rektor-Polánek
S cenou obnovitelných zdrojů je to ještě daleko jednodušší. Vezmou se pořizovací náklady solárního panelu anebo větrníku a vydělí se produkcí za předpokládanou dobu životnosti. Vyjde fantasticky nízké číslo. Akorát náklady na sesouladnění produkce se spotřebou, tedy buďto zálohy, nebo skladovací kapacity, se jednoduše externalizují.
K panu Kaliszovi:
Nedává úplně dobře smysl tvrdit, že bez (ruského plynu) obejdeme, nahradí jej obnovitelné zdroje - a pak obratem prohlásit, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky. Tedy implicitně potřebujeme něčím pružně vyrábět ten zbytek, nejlíp - no právě tím plynem. Jste vlastně jeden z mála příznivců OZE, jenž klíčovou roli ukládání energie, resp. neexistenci příslušných kapacit a takřka nulovou aktivitu v jejich budování, přiznává. U většiny je to typický slon v obýváku, je tam, zavazí, páchne, činí místnost nepoužitelnou - ovšem není slušné o něm mluvit.
"V poslední době přitom vznikla celá řada studií ukazujících, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky."
Vysoké podíly, to zní skvěle. Jenže, z čeho vyrábět ten zbytek. Z uhlí? Toho se chceme zbavit. Járo? To je přece strašně nevýhodné. Že by to byl třeba...plyn?
Nebylo by výhodnější, namísto popírání anebo bagatelizace problému obnovitelných zdrojů s nutností zálohování a/nebo skladování energie - se tomu postavit čelem? Místo investic do solárních panelů a větrníků prioritně investovat do skladovacích technologií, namísto subvencovat stavbu větrníků a panelů dotovat nákup akumulátorů? Solární panely a větrníky už potom přijdou samy bez dalších dotací, jsou bezkonkurenčně laciné.
Německá klimatická a energetická politika dostává s novou vládou nový impuls
Milan Smrž
Předně vám chci, pane Kaliszi, poděkovat za dlouhý a vyčerpávající rozbor. Dá se tedy s maximální možnou stručností shrnout:
- energetika založená na jaderných elektrárnách je nerentabilní
- energetika založená na OZE se zálohami/ukládáním elektřiny stávajícími technologiemi a jejich evolučními nástupci je nerentabilní.
Což samo o sobě není nepřekonatelná překážka, záchrana klimatu holt něco stojí. Ovšem je potom namístě porovnávat, která z těch dvou variant je nerentabilní míň a která víc.
Máte naprostou pravdu, že je nyní čas na investice do výzkumu a vývoje nových směrů v ukládání elektrické energie. Zelené organizace se kupodivu v tomto směru přidaly k té obecně panující tendenci s vědecko-technickým pokrokem nepočítat a nepodporovat jej. výzkumu na tomto poli.
Soláry mají výtěžnost za rok ve středoevropských podmínkách zhruba 1000 hodin (údaj z rakouského tisku), to znamená, že dovedou produkovat zhruba devítinu celkového času. Po zbytek musí síť napájet nějaké úložiště, kam se energie za tu produkční devítinu uložila. U větrníků ten poměr není tak vysoký, pořád v násobcích.
To znamená, má-li e přejít kompletně na OZE, musí být výkon úložišť zhruba odpovídající celkovému výkonu energetiky, s kapacitou tento výkon dodávat přinejmenším nízké desítky hodin. Mají-li německé přečerpávací elektrárny výkon cca 10 GW, dvojnásobek stačit nebude, spíš tak nejmíň osminásobek, 80 GW. Což samozřejmě není technicky nerealizovatelné, to asi ne. Bude to na každý pád po všech stránkách gigantický úkol, po organizační, stavební i - finanční. Výhodnost a nevýhodnost alternativ, zde především jaderné, ovšem potřeba porovnávat s těmito náklady, nejen s náklady na prosté budování solárů a větrníků.
A to se stále pohybuje v rámci řešení každodenních výkyvů, vůbec to neřeší problematiku výkyvů v cyklu léto-zima.