Zaujalo mě:

“Podle studie Davida Hansliana z roku 2020 má v optimistickém scénáři Česká republika potenciál přibližně sedm gigawatt instalovaného výkonu větrné energie do roku 2040”

Jestliže to odpovídá skutečnosti, jedná se o mimořádně nepříznivou zprávu. Větrné turbíny se vyznačují koeficientem využití kolem 20 %, zmiňovaný potenciál 7 GW instalovaného výkonu odpovídá necelým 2 GW ekvivalentního stálého zdroje. Jenom k náhradě uhelných zdrojů potřebujeme trojnásobek.

Je pravda, že fyzicky větrnou turbínu postavit zabere časově jenom několik týdnů. Celý proces ovšem v našich podmínkách trvá se vším všudy 5-7 let, najmě jeho kompletní zúřadování. Pořád je to nicméně čtvrtina až třetina z dvaceti let budování jaderného bloku. Proces povolování větrníků je u nás dokonce natolik nepřátelský, že ČEZ větrné zdroje buduje - v Německu a Francii.

K tomu se přidává intenzivní odpor obcí, respektive jejich obyvatel, mít větrné turbíny ve svém katastru. V zásadě se totéž, co doposavad sloužilo k blokování stavby dálnic a jaderných elektráren, obrací nyní i proti větrné energetice.

Zelenskyj nejnověji objasnil, že volby nebudou do spravedlivého míru. Přičemž za spravedlivý mír se považuje ukrajinská vláda nad všemi okupovanými územími až po Krym. Tím pádem je dokonale jedno, co si Ukrajinci přejí, vyjádřit to jakýmkoli demokratickým způsobem v historicky dohledné době šanci nedostanou.

Jinými slovy, po roce masakrování bude zbylé obyvatelstvo žít v několika menších lágrech, namístě jednoho velkého.

Fašizující pravice v první polovině 20. století nenáviděla levici a židy. V následujícím vývoji židy v roli univerzálního terče nenávisti vystřídali barevní, na jednom z prvních míst s muslimy a lidmi arabského původu. Druhý pilíř, nenávist k levici, zůstal nezměněn. Ostatní je víceméně logický důsledek. Až po podporu izraelského běsnění v Gaze.

Izraelské tažení na Gazu není ve své podstatě nic jiného, než trestná výprava. Se vším, co k takovým podnikům vždycky patřilo.