Když se ovšem vezme na milost jaderná energetika - jež je prokazatelně stejně nízkoemisní, jako vítr a slunce - materiálová náročnost výroby energie poklesne řádově. Ve srovnání s materiálovou náročnosti energetiky založené na slunci a větru.

Koncepce přebudování energetiky na obnovitelné zdroje + zálohování plynem. On to byl docela dobrý handl. Každý si přišel na své. Plynařský průmysl výhled na rozsáhlé zisky a to stabilně a po dlouhou dobu. Zelené hnutí konec jaderných elektráren a rozvoj OZE a - to především - bohaté fondy na oplátku od plynařů, aby bylo politické prosazení takového plánu vůbec možné. No a pro klima významná redukce emitovaného oxidu uhličitého, ne na nulu, ne tolik, kolik svede energetika postavená na OZE/JE + úložištích, ale redukce na třeba třetinu, čtvrtinu je pořád docela významná.

Teď se ta sázka na handl s plynaři (místo vývojářů a výrobců akumulátorů nebo betonářů přečerpávacích elektráren) ukazuje jako past. A to nejen pro klima. I geopoliticky závislostí na Rusku.

Přechod na zelené technologie? - Ale vždyť na tom se už s plnou intenzitou pracuje...myslíte třeba neochvějně dodržovaný německý plán odstavit i poslední tři fungující jaderné elektrárny, nahradivše je plynem? Nebo že by návrh ty tři k začátku tohoto roku odstavené jaderné elektrárny znovu uvést do provozu a o ekvivalentní množství ruského plynu snížit svou závislost? Vůbec to není malé množství, ekvivalent 3 GW výkonu. Jenže počkejte, nebyl ten plán v Německu se vší tvrdostí odmítnut?

Tak jak to vlastně je, pane Poláčku, ve vašem Německu s tím zbavováním se závislosti na ruském plynu maximální možnou rychlostí?

Symptomatické je raději akceptovat další provoz uhelných a plynových elektráren, další emise skleníkových plynů, raději akceptovat, že se v následujících dvou dekádách fosilní energetiku zavřít nepodaří - než se místo toho smířit s jadernou energií. Byť jen ve stávajícím rozsahu.

U Lvova/Lviva se přímo nabízí kompromisní návrh, používat jméno Lemberg. Pěkně po středoevropsku.