Koncepce přebudování energetiky na obnovitelné zdroje + zálohování plynem. On to byl docela dobrý handl. Každý si přišel na své. Plynařský průmysl výhled na rozsáhlé zisky a to stabilně a po dlouhou dobu. Zelené hnutí konec jaderných elektráren a rozvoj OZE a - to především - bohaté fondy na oplátku od plynařů, aby bylo politické prosazení takového plánu vůbec možné. No a pro klima významná redukce emitovaného oxidu uhličitého, ne na nulu, ne tolik, kolik svede energetika postavená na OZE/JE + úložištích, ale redukce na třeba třetinu, čtvrtinu je pořád docela významná.
Teď se ta sázka na handl s plynaři (místo vývojářů a výrobců akumulátorů nebo betonářů přečerpávacích elektráren) ukazuje jako past. A to nejen pro klima. I geopoliticky závislostí na Rusku.
Přechod na zelené technologie? - Ale vždyť na tom se už s plnou intenzitou pracuje...myslíte třeba neochvějně dodržovaný německý plán odstavit i poslední tři fungující jaderné elektrárny, nahradivše je plynem? Nebo že by návrh ty tři k začátku tohoto roku odstavené jaderné elektrárny znovu uvést do provozu a o ekvivalentní množství ruského plynu snížit svou závislost? Vůbec to není malé množství, ekvivalent 3 GW výkonu. Jenže počkejte, nebyl ten plán v Německu se vší tvrdostí odmítnut?
Tak jak to vlastně je, pane Poláčku, ve vašem Německu s tím zbavováním se závislosti na ruském plynu maximální možnou rychlostí?
Symptomatické je raději akceptovat další provoz uhelných a plynových elektráren, další emise skleníkových plynů, raději akceptovat, že se v následujících dvou dekádách fosilní energetiku zavřít nepodaří - než se místo toho smířit s jadernou energií. Byť jen ve stávajícím rozsahu.
S cenou obnovitelných zdrojů je to ještě daleko jednodušší. Vezmou se pořizovací náklady solárního panelu anebo větrníku a vydělí se produkcí za předpokládanou dobu životnosti. Vyjde fantasticky nízké číslo. Akorát náklady na sesouladnění produkce se spotřebou, tedy buďto zálohy, nebo skladovací kapacity, se jednoduše externalizují.
K panu Kaliszovi:
Nedává úplně dobře smysl tvrdit, že bez (ruského plynu) obejdeme, nahradí jej obnovitelné zdroje - a pak obratem prohlásit, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky. Tedy implicitně potřebujeme něčím pružně vyrábět ten zbytek, nejlíp - no právě tím plynem. Jste vlastně jeden z mála příznivců OZE, jenž klíčovou roli ukládání energie, resp. neexistenci příslušných kapacit a takřka nulovou aktivitu v jejich budování, přiznává. U většiny je to typický slon v obýváku, je tam, zavazí, páchne, činí místnost nepoužitelnou - ovšem není slušné o něm mluvit.
Více jaderných reaktorů stabilitu dodávek elektřiny zaručit nemusí
Edvard Sequens
Koncepce přebudování energetiky na obnovitelné zdroje + zálohování plynem. On to byl docela dobrý handl. Každý si přišel na své. Plynařský průmysl výhled na rozsáhlé zisky a to stabilně a po dlouhou dobu. Zelené hnutí konec jaderných elektráren a rozvoj OZE a - to především - bohaté fondy na oplátku od plynařů, aby bylo politické prosazení takového plánu vůbec možné. No a pro klima významná redukce emitovaného oxidu uhličitého, ne na nulu, ne tolik, kolik svede energetika postavená na OZE/JE + úložištích, ale redukce na třeba třetinu, čtvrtinu je pořád docela významná.
Teď se ta sázka na handl s plynaři (místo vývojářů a výrobců akumulátorů nebo betonářů přečerpávacích elektráren) ukazuje jako past. A to nejen pro klima. I geopoliticky závislostí na Rusku.
Hrdinové apokalypsy
Slavoj Žižek
Přechod na zelené technologie? - Ale vždyť na tom se už s plnou intenzitou pracuje...myslíte třeba neochvějně dodržovaný německý plán odstavit i poslední tři fungující jaderné elektrárny, nahradivše je plynem? Nebo že by návrh ty tři k začátku tohoto roku odstavené jaderné elektrárny znovu uvést do provozu a o ekvivalentní množství ruského plynu snížit svou závislost? Vůbec to není malé množství, ekvivalent 3 GW výkonu. Jenže počkejte, nebyl ten plán v Německu se vší tvrdostí odmítnut?
Tak jak to vlastně je, pane Poláčku, ve vašem Německu s tím zbavováním se závislosti na ruském plynu maximální možnou rychlostí?
Potenciál obnovitelných zdrojů v České republice
Jan Krčál
Symptomatické je raději akceptovat další provoz uhelných a plynových elektráren, další emise skleníkových plynů, raději akceptovat, že se v následujících dvou dekádách fosilní energetiku zavřít nepodaří - než se místo toho smířit s jadernou energií. Byť jen ve stávajícím rozsahu.
Kyjiv nebo Kyjev? Česká debata o jazyce opět konzervativní
Martin Konvička
U Lvova/Lviva se přímo nabízí kompromisní návrh, používat jméno Lemberg. Pěkně po středoevropsku.
Jan Osička: Bez ruského plynu se nakonec obejdeme. Nahradí ho obnovitelné zdroje
Čejková, Rektor-Polánek
S cenou obnovitelných zdrojů je to ještě daleko jednodušší. Vezmou se pořizovací náklady solárního panelu anebo větrníku a vydělí se produkcí za předpokládanou dobu životnosti. Vyjde fantasticky nízké číslo. Akorát náklady na sesouladnění produkce se spotřebou, tedy buďto zálohy, nebo skladovací kapacity, se jednoduše externalizují.
K panu Kaliszovi:
Nedává úplně dobře smysl tvrdit, že bez (ruského plynu) obejdeme, nahradí jej obnovitelné zdroje - a pak obratem prohlásit, že můžeme bezpečně vyrábět poměrně vysoké podíly české spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by hrozily výpadky. Tedy implicitně potřebujeme něčím pružně vyrábět ten zbytek, nejlíp - no právě tím plynem. Jste vlastně jeden z mála příznivců OZE, jenž klíčovou roli ukládání energie, resp. neexistenci příslušných kapacit a takřka nulovou aktivitu v jejich budování, přiznává. U většiny je to typický slon v obýváku, je tam, zavazí, páchne, činí místnost nepoužitelnou - ovšem není slušné o něm mluvit.