Profil čtenáře:
Vojtěch Klusáček

VK
Profese:

Ano, jsem si vědom, že by vlastnictvi jaderných zbraní Íránem mohlo do té míry změnit rovnováhu sil, že by Izrael mohl přestat být schopen jednat z pozice síly a svoje představy uspořádání, zejména co se postavení Palestinců týče, vynutit násilím.

Neschopnost vynutit si 100 % představ uspořádání v oblasti silou ovšem stále dlouho nepředstavuje existenční ohrožení. Respektive ano, existenční ohrožení znamená - pro ty dosavadní představy. Nikoli pro stát jako takový.

Oné je to stále znovu a znovu se opakující klišé, jež má omlouvat Izrael a dávat mu bianco šek. Jakým ale způsobem může jít Izraeli o existenci i kdyby nakrásně Írán získal několik jaderných náloží, když sám jaderné zbraně vlastní? Země vlastnící jaderné zbraně na sebe vzájemně jaderně neútočí. Naposledy nedávno Pákistán s Indií.

Průměrná maximální nepřetržitá délka Dunkelflaute je každoročně dva dni (údaje od Prof. Ulrike Herrmann). Navíc je v horizontu skoro týdne předpověditelná. Takže je kombinaci bateriových úložišť a organizačních opatření řešitelná.

Jednou za 10-20 let nastane ovšem Dunkelflaute délky dvou týdnů. To už je větší oříšek, zde se bez jistého base loadu nelze obejít. Ovšem jednou za 10-20 let na čtrnáct dní vypnout průmysl, zas taková tragédie není.

Ale ovšem, jak si račte přát, řeklo sluchátko.

Skladování elektřiny ještě mezisezonálně neumíme. Ve výrobě tepla technologie naopak existuje a je technologicky podstatně jednodušší.

(tl.dr teplo se skladuje v objemu, ztrácí povrchem. Objem roste s třetí mocninou, povrch jenom s druhou mocninou rozměrů nádoby. Takže když se zařídí opravdu hodně veliká bandaska na vodu a ta se v létě vyhřeje, jsou už ztráty tepla tak nízké, že to vydrží topit celou zimu. Akorát je to pak minimálně pro celé maloměsto.

V článku představené zařízení má cca 85 tisíc kubíků vody - ekvivalent krychle o hraně něco přes 40 metrů- voda se v létě vyhřeje ze solárů na 90 stupňů, před zimu vytopí 3000 domácností. Stála kokem 75 tisíc našich peněz. Ztráty přes zimu kolem 25 %, což už je únosné.)

Takže je technologicky zvládnutelné budovat podobné obří bandasky a soláry, letní přebytky skladovat jakožto teplo a v zimě z toho topit. Částí ušetřeného plynu vykrývat zimní výpadek produkce elektřiny, část ušetřit a tím amortizovat pořizovací náklady.

Mimochodem náklady. Tohle představené zařízení stálo 75 milionů korun a je pro 3000 lidí. Kdyby pro celou republiku, vyjde to na 340 miliard. I kdyby byly náklady nakonec trojnásobné, tzn. bilion, jsou to peníze, jež republika vydá na plyn za deset let.

Přičemž z výroby tepla emituje republika stejně CO2, jako z výroby elektřiny. Tohle by představovalo v tomto dekarbonizaci, celé třetiny republikové produkce.

https://denikn.cz/959832/nedostatek-plynu-obyvatele-danskeho-toftlundu-netrapi-teplo-na-zimu-skladuji-v-giganticke-termosce/

Opakujeme německou koncepční chybu s odstupem dvaceti let po Německu. Sázkou na plyn místo investic do rozvoje technologií skladování energie. Před dvaceti lety byl plyn arciť alespoň levný.