Německá Energiewende si nezaslouží český výsměch
Matěj MoravanskýČeští „energetičtí experti“ rádi pranýřují německou Energiewende. Fakta jsou ale jasná: větrné a solární zdroje umožnily snížit emise, zvýšit podíl čisté energie a snížit ceny. Nyní je nutné posílit veřejné vlastnictví v energetice.
Jen v málo disciplínách se my v české kotlině můžeme řadit mezi světovou špičku; vedle ledního hokeje nebo spotřeby alkoholu na hlavu patříme mezi mistry ve vysmívání se německé energetice.
Bláhoví Němci si prý přechodem z uhlí na sluneční a větrnou energii podřezávají sami pod sebou větev. A každý selským rozumem vybavený našinec ví, že na „občasné zdroje“, jak je jízlivě nazývá bývalý premiér a fosilní lobbista Miroslav Topolánek, se nedá spolehnout; ne vždy totiž „svítí a fouká“.
Nadto si Němci vypnuli jaderné elektrárny a musí více než čtvrtinu své spotřeby elektrické energie dovážet — v očích českých energetických expertů, ať už těch samozvaných, či těch koupených fosilními nebo jadernými korporacemi, krok zcela nepochopitelný. A to vše dělají Němci kvůli ochraně klimatu. Na to ale každý český „expert“ svižně přispěchá s klíčovým argumentem: „Když uhlí nespálíme my, spálí ho Číňané.“
S čím si čeští „experti“ na energetiku již tradičně hlavu nelámou, je vnímání reality v celé její komplexnosti. A skutečností je, že německá energetika v minulém roce, i přes řadu významných nedostatků, dosáhla nadějeplných úspěchů.
Kondice německé energetiky
Do roku 2025 vstoupila německá energetika s vysokým výkonem větrných zdrojů. Hned prvního ledna vyrobily větrné turbíny takřka jednu terawatthodinu elektrické energie a pokryly 66 procent denní spotřeby Německa. Šestého ledna dosáhly podobného výkonu, přičemž energie z větru významně přispěla k tomu, že Německo ten den spálilo pro výrobu elektrické energie nejméně uhlí za poslední tři měsíce. A vysoký výkon si německé větrné zdroje drží po celý leden: přibližně kolem třiceti procent spotřeby. Data jsou dostupná na specializovaném serveru Electricity Maps.
V minulém roce navíc obnovitelné zdroje vyrobily dohromady bezmála 63 procent elektrické energie a německý energetický mix tak byl nejčistší v historii. Uvedl to německý Fraunhoferův institut pro solární energetické systémy. Zároveň s tím tisková zpráva institutu upozornila, že od roku 1962 byl minulý rok prvním, kdy energii do sítě nedodala žádná z německých jaderných elektráren.
Ano, M. Moravanskému je nutno dát za pravdu v tom, že český výsměch německé "Energiewende" je především výrazem klasické pravičácké krátkozrakosti a omezenosti, která nevidí nic jiného nežli okamžitý ryze komerční profit. Tito fundamentalisté profitu si vůbec nedokáží uvědomit ani natolik zásadní moment, že co se dnes ušetří na ekologických opatřeních, o to více pak zítra bude stát odstraňování ekologických škod.
Bezpochyby, německá "Energiewende" má i své negativní důsledky; ovšem je nutno si uvědomit že je to do značné míry jenom proto že zatímco Němci začali odpovědně plnit své ekologické závazky, jiné evropské země (včetně Česka) v tomto ohledu velmi zaostávají. Takže tím získávají oproti Německu - nespravedlivou - konkurenční výhodu. Kdyby všechny země v oblasti ekologie táhly za jeden společný provaz, pak by tato "Energiewende" nebyla vůbec žádné téma, nezpůsobovala by žádné dramatické problémy.
Je to skutečná drzost od českých pravičáků, od českých fundamentalistů profitu, že si svým antiekologickým postojem urvou konkurenční výhody, a pak se ještě posmívají těm kdo svou odpovědnost vůči životnímu prostředí (a tedy vůči budoucnosti lidstva) berou vážně.
Pane Moravanský, můžete prosím definot, které prvky zahrnujete pod "Energiewende"?
Já si pod pojmem energiewende představím gulashsuppe, skládající se z ingrediencí:
1. - výstavba obnovitelných zdrojů (především větrné a solární)
2. - výstavba infrastruktury pro rozložení energetické produkce v čase. Tohle zahrnuje výstavbu nových plynových zdrojů, které se zapnou při dunkelflauke, baterie, vodní přečerpávací elektrárny, posílení sítě, demmand-side response systémy.
3. - utlumení spalování uhlí.
Hodnotit jednotlivé ingredience na základě faktů je mnohem snazší, než hodnotit celou gulashsuppe. Tedy postupně:
1. Zatím velmi dobrý výsledek. Obnovitelné zdroje fungují. Jenom se moc nevyplácí stavět, zejména, pokud proces výstavby trvá dlouho, a pokud ho můžou blokovat místní NIMBY. Váš návrh na komunitní vlastnictví je zajímavý (a může pomoci odstranit resistenci NIMBY), nicméně pokud bude návratnost investice 3-6% ročně, má do nich řádný hospodář investovat?
Není lepší investovat do jiných priorit, nebo cenných papírů kde může být návratnost podobna nebo vyšší, nebo s méně riziky?
Je stát i podpora výstavby FVE dobrou investicí, když veliká část peněz skončí v čínských továrnách na panely?
Celkově bych dal známky dva, tedy velmi dobré, ale ne perfektní.
2. Úspěch tohoto bodu lze hodnotit volatilitu ceny na trhu. Jak píšete, je tis také problém, a to i po krizi volatility v roce 2022, když Rusko energetický vydíralo Evropu. V Energiewende bylo počítáno s vyrovnáním plynovými elektrárnami, s levnym plynem z Ruska. V roce 2013 to vycházelo na papíře krásně. Jenže po ruske invazi na Ukrajinu, nedává smysl živit ruského medvěda, který žere souseda. LNG funguje, ale je dražší (tím se strop výkyvů posunuje výš), a má větší CO2 stopu. Geopolitické naivita Německa byla obrovská chyba. Tato chyba doteď zhoršuje hodnocení energiewende v tomto bodě, a nevím, jestli tuto chybu půjde odstranit.
3. Utlumení spalování uhlí: celkem dobré, až na znovu zapnutí uhelných elektráren v letech 2022-2024, v důsledku nedostatku plynu (vnější šok) a vypnutí jaderných elektráren (střelba Německa do vlastní nohy).
Naopak do energiewende nezahrnuji vypnutí necelých jaderných elektráren. Energiewende je předem promyšlená změna s cílem s snizot emise CO2. Vypnutí jaderných elektráren je nepromyšlený a afektivní krok, který naopak zvýší produkci CO2. Vypnutí jaderných elektráren je naprosto iracionální - více než 20 vědců a odborníků na změnu klimatu se ji snažilo Německu rozmluvit (https://www.welt.de/debatte/kommentare/article234364140/Offener-Brief-Liebes-Deutschland-bitte-lass-die-Kernkraftwerke-am-Netz.html). Marně, a s následkem vyšší ceny elektřiny a vyšší produkce CO2 v důsledku znovu zapnutí některých uhelných elektráren.
Pokud si energiewende zahrnujete iracionální vypnutí JE, pak Vaše energiewende považuji za Energiewünshe - tedy jednání na základě iracionálních tužeb, namísto faktů; následovaný očekávaným nemilým střetem s realitou.
Lze tedy shrnout, že Energiewende byl celém dobrý plán, s mnoha riziky, který během realizace narazil na dvě těžké chyby Německa:
1. Naivitu vůči Rusku, podcenění geopolitických rizik.
2. Vypnutí jaderných elektráren bez důvodu.
Nebýt těchto dvou chyb, Energiewende by byl veliký úspěch.
Bohužel Němci umí dělat veliké chyby. Malé chyby si inženýři zkontrolují, ale veliké chyby jejich politiků nemá kdo zkontrolovat. Vyhnout se velikých chybam lze jen, když je vidíte a regujeze na ně. K tomu vidět veliké chyby pomáhá pluralita názorů, pohledů, otevřená diskuse, a schopnost vzdát se aspoň na chvíli dogmatických představ, připustit si nedokonalost našeho vlastního narativu. Kdyby Němečtí lídři více naschlouchali svým východním sousedům (geopolitické riziko imperiálních ambic Ruska) a svým západním sousedům (je lepší opravit jaderné elektrárny, než je vypnout), mohli svou energetiku transformovat mnohem lépe a s méně bolestmi.
Souhrnně lze úspěšnost německé energetické transformace hodnotit mezinárodním srovnáním emisemi CO2 ekvivalentu na 1 kWh.
Graf zde:
Ukazuje, že Německo míří správným směrem. Až na roky 2021-2023 (dvě chyby viz výše). V roce 2023 Česko mělo asi jen 0 20% vyšší emise na kWh, než Německo. Rakousko je má třikrát nižší, a Francie dokonce sedmkrát nižší. Tedy Německo má ještě co dohánět. Polská elektřina má sice o 70% vyšší emise, než německá, ale v posledních třech letech dokázali efektivně snížit emise, geopolitickým problémům navzdory.
V mezinárodním srovnání není německé snižování emisí produkce elektřiny nějak výjimečné. Bez výjimečných výsledků německou enegiewende nemůžu hodnotit jako nějaký výjimečný úspěch. Výjimečná je komplexita mnoha úspěšných malých řešení, kontrastující s dvěmi velikými chybami, způsobených výjimečnou hluchotou k hlasům svých východních a západních sousedů.
Ad Marek Cierny:
- Ano, Německo bylo až příliš vstřícné vůči Rusku; nicméně tak šílený počin kterého se Putin dopustil vůči Ukrajině nemohl fakticky očekávat nikdo. Je tedy dosti laciné dnes být po bitvě generálem.
- Ano, vypnutí jaderných elektráren bylo v prvé řadě ideologickým, nikoli racionálním rozhodnutím. Dnes už se v Německu začínají ozývat hlasy o obnovení provozu JE. Záleží na tom jak se k dané záležitosti postaví budoucí (pravděpodobně pravicová) vláda.
Problém Dunkelflaute je přece hlubší. Do budoucna hrozí, že v tu chvíli nebude odkud tu elektřinu dovézt. Vždyť třeba ČR, která jako druhý největší exportér elektřiny v EU Německu v těch chvílích pomáhá, bude brzy z exportéra importérem a už nepomůže. A je naprosto vyloučeno, aby situace v tak průmyslové, hustě obydlené a zasíťované zemi jako Německo došla k blackoutům --- ty jsou astronomicky drahé a zruinovaly by celou ekonomiku. Bateriová úložiště potřebného rozsahu jsou nereálná. Takže nezbývá než mít fosilní plynové zálohy...
Dunkelflaute zkrátka odhaluje, že ten systém s OZE má vážnou, zatím nedořešenou slabinu. A to je důvod, proč všechno tak drhne a fosilní paliva nejsou dávno nahrazena obnovitelnou energetikou.
Průměrná maximální nepřetržitá délka Dunkelflaute je každoročně dva dni (údaje od Prof. Ulrike Herrmann). Navíc je v horizontu skoro týdne předpověditelná. Takže je kombinaci bateriových úložišť a organizačních opatření řešitelná.
Jednou za 10-20 let nastane ovšem Dunkelflaute délky dvou týdnů. To už je větší oříšek, zde se bez jistého base loadu nelze obejít. Ovšem jednou za 10-20 let na čtrnáct dní vypnout průmysl, zas taková tragédie není.
Dunkelflaute je limitní stav, na kterém se věci líp ukazují. Nicméně velmi záleží, jaký podíl OZE zaujímají v energetickém mixu. Při 100% OZE je dunkelflaute neřešitelná a velký problém jsou i dny, kdy fouká míň, naopak při 5% OZE v mixu ani nestojí za pozornost.
Osobně to vidím tak, že je zapotřebí hodně jaderné energie doplněné naddimenzovanými OZE, které budou mít většinou nadprodukci. Tuto nadprodukci bude nutno dobře využít k užitečným věcem, tj. nabíjení baterek, ohřev vody apod. A pro skutečné krize mít v záloze plynové elektrárny. U nás pomáhající hlavně v lednu a únoru.
Takhle je to dle mého realizovatelné, i když dražší než čistě fosilní energetika.
"V roce 2023 Česko mělo asi jen 0 20% vyšší emise na kWh, než Německo. Rakousko je má třikrát nižší, a Francie dokonce sedmkrát nižší." (Z příspěvku Marka Cierného)
Je tu někdo, kdo nepovažuje třetí v textu citátu uvedený údaj za drtivý argumentační direkt, dokládající absurdnost odklonu od získávání energie z jádra?
Jako příklad úspěšné energetické transformace by měla být zmíněná Británie, která mezi rokem 2013 a 2023 snížila emise CO2 z elektřiny o polovinu.
Jasně, pomohla jim dostupnost pobřeží a tedy offshore wind energy. Ale i rozhodnost projekty schvalovat a dotáhnout, a zároveň vypínat uhelné zdroje. Ty jaderné nechat zapnuté.
I pevninské větrníky se dobře vyplácí, když to jsou ty největší (kolem 10MW). Bohužel na pevnině v Česku i v Německu je často iracionální odpor NIMBY.
Němci umí (narozdíl od Britů) vyrábět a instalovat tepelná čerpadla. Nejvíc se vyplatí čerpadla země-voda. Jenže vrtání do země je v Evropě zase potřebuje povolení, tedy zase zdržení a prodražení. Samornym zeleným instalace takového čerpadla v jejich sídle trvala více než 3.5 roku (zdroj
S autorem Moravským souhlasím, že Německá energiewende si nezaslouží výsměch. Stav německé energiewende si však zasluhuje:
1. Zjednodušení stavby větrníků na pevnině. Omezení právního blokovány NIMBY. Že vám větrník nepřijde estetický? Máte smůlu. Pokud je hlukový limit nepřekročení, jde se stavět.
2. Právní zjednodušení a zrychlení vrtání do země.
Výsměch si zatím zaslouží byrokratické a právní brzdy.
3. Větší respekt k existujícím jaderným elektrárnám.
4. Zajistit spolehlivé zdroje plynu, které budou potřeba i následujícím nejméně 20-30 letech odněkud jinud, než z Ruska.
Transformace probíhá výstavbou nových zdrojů (které nahradí fosilní). Regulace pomocí tržních mechanismu jako emisní povolenky - ano. Ale regulace od stolu, s uměle stanovenými parametry (vypnutí jaderných elektráren, každoročně se snižující limit v CO2 na km u aut, zákaz plynových kotlů, ...) často bolí víc, než pomáhá posunout dopředu.
Mezi diskutéry asi ne, pane Horáku. Ale redakce DR včetně autora článku je výrazně protijaderná. Dlouhodobě. Podobně německá veřejnost, kde byl obrovský protijaderný tlak na politiky, aby udělali jmenovanou chybu se zavřením jaderných zdrojů...
A celosvětově je zelené hnutí dosti protijaderné.
Navíc zhoršující se bezpečnostní situace ve světě taky staví před jadernou energetiku velké otazníky a rizika. Třeba francouzi přišli o africké dodavatele paliva a zkouší se přeorientovat na Mongolsko.
Jenže vývoj oteplování je tak nekompromisní, že prostě potřebujeme čistou stabilní elektřinu i v jaderné podobě a co nejdřív.
Vyřadit poměrně nové jaderky je pak hrozná hloupost, to je bez debat.