Solární zdroje v roce 2024 ve výrobě elektrické energie překonaly uhelné elektrárny. Podle přehledu evropské elektroenergetiky za rok 2024 od think tanku Ember výrazný růst zaznamenává i výroba z větru. Naopak oba hlavní fosilní zdroje, uhlí a zemní plyn, vykazují setrvalý pokles. Celkově jsou obnovitelné zdroje největším zdrojem elektrické energie v Evropě a tvořily 47, 4 procent výroby za rok 2024, fosilní zdroje 28, 9 procent a jaderné zdroje zbylých 23, 7 procent.

„Větrná a solární energie vytlačuje uhlí na okraj, zatímco zemní plyn si prochází strukturálním úpadkem,“ tvrdí autor přehledu Chris Rosslowe a dodává, že „Evropská unie za posledních pět let pokročila v realizaci přechodu na novou energetiku rychleji, než kdokoli očekával, další pokrok však nelze považovat za samozřejmý“.

Bezpečná, čistá a levná energetika

Podle propočtů Emberu větrné a solární kapacity vybudované a připojené do sítě v Evropě od roku 2019 do současnosti ušetřily členským státům EU 92 miliard metrů krychlových fosilního plynu a 55 milionů tun černého uhlí. Případnou cenu takového množství fosilních paliv analytici Emberu vyčíslili na 59 miliard Euro, což se rovná celkové výši ročního státního rozpočtu České republiky. Emise skleníkových plynů tím v Evropě navíc klesly na polovinu hodnot roku 2007.

„Evropská unie se blíží k budoucnosti čisté energie využívající domácí větrnou a solární energii,“ okomentovala vývoj evropské energetiky analytička Emberu Beatrice Petrovichová. Podle ní evropské obnovitelné zdroje chrání domácnosti a spotřebitele před výkyvy cen na trzích s fosilními palivy, přinášejí levnější ceny energií, zbavují Evropu závislosti na ruském režimu Vladimira Putina a pomáhají řešit příčiny klimatické krize.

Analytici Emberu rovněž zaznamenávají mírný růst spotřeby elektrické energie, avšak upozorňují, že se kontinent stále nedostal na úroveň před pandemickou krizí.

Růst instalovaných kapacit

Tahounem růstu nových zdrojů elektrické energie jsou především obnovitelné zdroje. Zatímco instalovaná kapacita solárních elektráren se téměř ztrojnásobila ze 120 gigawatt v roce 2019 na 338 gigawatt v roce 2024 a kapacita větrných elektráren vzrostla ve stejném období o 37 procent ze 169 gigawatt na 231 gigawatt, kapacita vodních elektráren zůstala na stejné úrovni 130 gigawatt, zatímco výrobní kapacita poklesla o 14 gigawatt na současných 96, uvádějí analytici Emberu v přehledu.

V České republice jsme ovšem za evropským trendem daleko. Lukáš Hrabal, mluvčí společnosti ČEPS, která provozuje českou elektroenergetickou přenosovou soustavu, pro Deník Referendum uvedl, že v roce 2024 se k elektrizační soustavě připojilo jen 16 megawatt výkonu větrných elektráren.

„Aktuálně tedy nedochází k významným změnám instalovaného výkonu větrných elektráren. Celkem je v ČR instalováno 371 MW těchto zdrojů, přičemž přes sedmdesát procent uvedeného výkonu bylo instalováno již před více než deseti lety,“ uvedl Hrabal. Podle studie konzultační společnosti Deloitte je dosažitelným potenciálem pro Českou republiku do roku 2030 15,3 gigawatt nových fotovoltaických a dva gigawatty větrných elektráren spolu s jedním gigawattem bateriové akumulace do roku 2030.

Vláda před Vánoci schválila klimaticko-energetický plán, dle něhož by měla Česká republika náskok evropských partnerů v rozvoji čisté energetiky dohnat. „Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, kterou nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra,“ uvedl v tiskové zprávě ministr životního prostředí za KDU-ČSL Petr Hladík.