Analýza trhu s nemovitostmi prováděná na datech z období mezi lety 2014 a 2024 ukázala, že v lokalitách s větrnými elektrárnami rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů způsobem srovnatelným s lokalitami bez větrných elektráren. Jde o první takovou analýzu provedenou v českých podmínkách. Studii zadaly Komora obnovitelných zdrojů energie a Česká společnost pro větrnou energii a vypracovali ji experti z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské — Technické univerzity Ostrava a z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

„Obava ze snížení hodnoty nemovitostí patří společně s obavami z hluku a vizuální změny krajiny k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím postoje obyvatel k plánovaným projektům,“ uvedl Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd České republiky, jeden z autorů studie.

Výzkumy podle Frantála ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, se díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami odbourávají původní obavy z možných negativních dopadů, lidé si zvykají na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a vnímají jejich pozitivní přínosy pro místní rozvoj.

„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní dopad na ceny nemovitostí v okolních oblastech,“ vysvětlil David Slavata z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB — Technické univerzity Ostrava, další z autorů studie.

Analýza pokrývala data o realizovaných prodejích a nákupech pozemků a budov z rozmezí let 2014 a 2024. Šlo jak o stavební parcely, tak o rodinné domy či rekreační budovy. Autoři porovnávali dohromady dvanáct obcí; vždy ve dvojici, kdy jedna obec je v blízkosti větrných elektráren, zatímco druhá, srovnávací, je větrným turbínám vzdálená. Klíčový důraz autoři kladli na výběr obcí se srovnatelným počtem obyvatel, dopravní obslužností a občanskou vybaveností.

Zatímco v obcích bez větrných elektráren mezi lety 2014 a 2024 narostly ceny pozemků průměrně o 6,14 procent, v obcích vzdálených od větrných elektráren vzrostly ceny pozemků o 6,96 procenta.

Legislativní změny

Podle dat o výstavbě větrných elektráren Česká republika významně zaostává za zbytkem Evropské unie. Zatímco v EU větrná energetika pokryje dvacet procent spotřeby elektrické energie, v České republice je to jedno procento. V Polsku, které donedávna patřilo k uhelným gigantům, je to čtrnáct procent; Poláci přitom více než polovinu výkonu větrných turbín postavili v posledních pěti letech.

Vláda v loni schváleném Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu stanovila za cíl výstavbu 1,5 gigawatty výkonu větrných zdrojů do roku 2030. Nyní je v tuzemsku instalován celkový výkon pod úrovní 0,4 gigawatty.

Větrná energie je obzvláště významná pro stabilizování výrobního mixu, jelikož zpravidla dodává energii tehdy, kdy ji nemohou dodat solární elektrárny — například v zimních obdobích nebo při vysoké oblačnosti, při které vane vítr.

Jelikož v české energetice stoupá výkon solárních elektráren, zatímco výkon větrných stagnuje, předložila vláda parlamentu novelu energetického zákona, která má urychlit povolovací procesy výstavby větrných turbín. Novelu v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna, nyní se čeká na projednání v Senátu.

Podle novely mají obce, kraje a stát spolupracovat na vytyčení akceleračních zón, v nichž bude rychlejší povolování výstavby. Povolovací proces by měl trvat maximálně jeden rok. Novela by rovněž zavedla povinný příspěvek provozovatelů elektráren do obecního rozpočtu — za každou vyrobenou megawatthodinu by měl provozovatel vyplatit padesát korun.