Týdeník Echo šíří lži o větrných elektrárnách. A tak jako vždy jde o peníze

Matěj Moravanský

Větrné elektrárny, a především plánovaná podoba jejich rozvoje u nás mají své nedostatky a zaslouží si kritiku. Ta ale nemůže stát na lžích a představě, že věda je jen zásobárnou argumentů pro boj s oponenty. Přesně to dělá týdeník Echo.

Věda není krám, ve kterém si může kdejaký Kaiser (druhý zleva) vybírat argumenty podle toho, zda mu zapadají do jeho světonázoru. Věda je institucionalizovanou snahou o pravdivý popis reality. Jde o výsledek ustavičného procesu sbírání dat a jejich vyhodnocování, ověřování hypotéz a závěrů prostřednictvím recenzních řízení a odborných debat. Foto FB Echo24

Týden co týden vykresluje Echo realitu našeho světa jako apokalypsu. Nejde však o popis reality, kterou určují zrychlující se klimatická změna, rozevírající se nůžky sociálních nerovností a prohlubující se propast mezi chudými a bohatými státy, války a systematické vyvražďování celých lidských společenství. Podle autorů týdeníku Echo — určeného prý „náročnějším čtenářům“ — náš svět nejvíce ohrožuje „progresivistická“ a „zelená“ ideologie, trans lidé, Ursula von der Leyenová, změkčilost, pokles porodnosti a v posledních měsících také větrné turbíny.

Že v České republice probíhá nejpozději od jara loňského roku vášnivá debata o větrné energetice, je jistě pravda. Echo ale celou věc podává jako útok „Bruselu“ a Evropské unie na českou krajinu. „Ursula“, jak předsedkyni Evropské komise tituluje přední komentátor Echa Daniel Kaiser, chce údajně zastavět větrnými elektrárnami celou Vysočinu.

Podle šéfredaktora Echa Dalibora Balšínka „je Brusel horší než Moskva“. Právě proto, že nám vnucuje větrné elektrárny. Ty jsou podle Balšínka „ideologickou zhovadilostí“: turbíny podle něj ničí krajinu i zdraví a přivedou českou energetiku ke kolapsu. Balšínkovi je zřejmě „naše suverenita“ natolik drahá, že by nechal republiku dále dusit zplodinami ze spalování nekvalitního hnědého uhlí.

Lži proti vědě

Větrné turbíny musí Daniela Kaisera strašit i ve snu. Kaiser opakovaně píše o „skandálním“ rozhodnutí Fialovy vlády budovat čisté zdroje energie a varuje před „infrazvukem“ z větrných turbín, který ničí život lidí v těch částech Evropy, kde energii z větru vyrábějí. Důkazem je podle Kaisera například „studie“ Christophera-Friderika Vahla, německého emeritního profesora srdeční medicíny, který měl prokázat zvýšený počet srdečních onemocnění u lidí žijících v okolí větrných turbín.

Kaiserem citovaná „studie“ je ale jen posterem z nedávné konference v německé Mohuči. O vědeckou publikaci, která by prošla standardním recenzním řízením, nejde. To však Kaisera nezajímá; důležité je, že může říct „máme na to studii“.

Profesor Vahl — v Německu vážený expert na kardiovaskulární choroby s úctyhodnou kariérou — se před několika lety začal kriticky vyjadřovat k větrným elektrárnám. Vahl se svým týmem v laboratoři vystavil srdeční tkáň různě silné zátěži pro člověka neslyšitelného zvuku. Při vysokém zatížení tkáň měnila své fungování, což Vahl považoval za důkaz, že větrné elektrárny ničí lidské srdce.

Německá vědecká obec však Vahlův výzkum kritizovala, a to jak jeho výsledky, tak i samotný průběh experimentu. Proti „výzkumu“ se postavil dokonce jeden z německých protivětrných spolků, Windkraft Nottuln, který odmítá argumentovat lživou vědeckou prací.

Případné negativní účinky větrných elektráren prověřuje mnoho vědeckých kolektivů napříč světem. Existují studie, které pracují s údaji o nemocnosti reálných lidí žijících v okolí větrných elektráren. Ke smůle Daniela Kaisera a štěstí nás všech se zdraví lidí nechová jako kus srdce v laboratorní komoře, a tak studie výrazné zvýšení srdečních nemocí ani jiných závažných onemocnění nepotvrdily.

Neznamená to zároveň, že větrné elektrárny nemohou náš život výrazně narušit. Mohou obtěžovat, změnit podobu krajiny, na kterou jsme zvyklí, nebo přehradit ptačí koridory. Turbíny je také nutné recyklovat. Nejsou to ale problémy, které nelze vyřešit úpravou samotné technologie.

Kaiser se přesto, stejně jako jiní odpůrci větrných elektráren u nás, opakovaně snaží svůj postoj podložit vědeckými studiemi. Kaiserem zmiňovanou „studii“ propagují i slovenští dezinformátoři Katarína Ondrušová a Daniel Máčovský.

Máčovský s Ondrušovou z podobných studií, které stáhli z internetových stránek více či méně odborných časopisů, dokonce sestavili celou knihu. Tu nabízejí na svém webu za 36,90 eur. Společným znakem práce s fakty u Kaisera i u Máčovského a Ondrušové je ignorování jakýchkoliv argumentů ve prospěch větrných elektráren.

„Najdete studie pro i proti,“ glosuje zjištění profesora Vahla Daniel Kaiser v podcastu Porada Echa, čímž stručně charakterizuje přístup svůj i protivětrných dezinformátorů k vědě: vědecké studie jsou tu od toho, aby se jimi mlátili po hlavě názoroví protivníci. Kaiser zkrátka principu vědy nerozumí.

Věda není krám, ve kterém si může kdejaký Kaiser vybírat argumenty podle toho, zda mu zapadají do jeho světonázoru. Věda je institucionalizovanou snahou o pravdivý popis reality. Jde o výsledek ustavičného procesu sbírání dat a jejich vyhodnocování, ověřování hypotéz a závěrů prostřednictvím recenzních řízení a odborných debat. Pokud by ale vědu Kaiser respektoval, nemohl by vést svou svatou válku proti „Bruselu“, „zelené ideologii“ a „větrníkům“.

Veřejný vliv

Proč má smysl upozorňovat na lži Daniela Kaisera, Dalibora Balšínka a Echa? Rozdíl mezi Danielem Kaiserem a Danielem Máčovským — slovenským jogínem, který propaguje slovanskou vzájemnost a burcuje proti vakcínám a větrným elektrárnám — je v tom, že Kaiser patří k poměrně vlivným českým komentátorům.

Stojí za ním mediální impérium konzervativního miliardáře Marka Španěla. Ten spoluvlastní jak Echo, tak například Parlamentní listy a financuje ultrakonzervativní Alianci pro rodinu. Miliardář zbohatnuvší na vývoji a prodeji počítačových her se netají svými pravicovými a konzervativními názory, kritikou větrných elektráren ani ambicí „něco dělat se systémem, ve kterém žijeme“. Kaiser s Balšínkem zjevně vycházejí tomuto zadání svého chlebodárce vstříc.

Co je však horší, vedle médií Marka Španěla dělají Balšínkovi a Kaiserovi tlampač i média veřejné služby. Oba patří k častým hostům relací Události, komentáře nebo Události, komentáře týdne i pořadů Českého rozhlasu, kde šíří svou skepsi k větrným elektrárnám, ale třeba i k očkování nebo existenci klimatické změny.

Svádět vše na mizernou dramaturgii nelze, alespoň ne v době, kdy konzervativní členové mediálních rad, mění Českou televizi, aniž by k tomu potřebovali změnu jejího financování.

Stejně ale jako rozbité hodiny dvakrát za den ukazují správný čas, tak i Balšínek s Kaiserem mají pravdu v tom, že plánovaná podoba rozvoje větrné energetiky je daleko od ideálu.

O připravovaných akceleračních zónách často do poslední chvíle údajně nevěděli ani starostové obcí, u kterých má vláda zóny vyhlásit. Místo pobídek pro obce, kraje nebo energetická společenství na výstavbu větrných elektráren se jde cestou veřejných aukcí pro velké hráče a developery. Přitom u našich rakouských či německých sousedů spravuje podstatnou část turbín právě veřejný sektor, což brání odlivu zisků a dává občanům, případně jejich voleným orgánům, kontrolu nad provozem větrných elektráren.

S Kaiserem, Máčovským ani Španělem nelze vést debatu na úrovni faktů. Vyvracet jejich manipulativní argumenty je bojem s větrnými mlýny, na který nemáme čas. Mnohem lepší strategií je vsadit na občanský rozvoj větrné energie a porazit protivětrné lži tím, že na reálných dokladech ukážeme, jak může čistá energie z větru Českou republiku zbavit fosilních oligarchů a energetických koncernů, kteří na nás všech vydělali a nadále vydělávají miliardy.

Ostatně možná právě to je důvod, proč Kaiser s Balšínkem lžou. Jejich ideový soukmenovec Tykač by totiž převzetím kontroly ze strany občanské společnosti mohl zkrátka přijít o lukrativní byznys.