„Už aby to stálo!“ zvolá jeden z pravidelných hostů hospůdky v Bystré nad Jizerou v odpovědi na otázku, co si myslí o plánované stavbě větrných turbín.

Bystrá v Podkrkonoší je jednou z obcí, kde projekt výstavby tří až čtyř turbín plánuje developerská společnost NOHO z Hradce Králové. Ve prospěch výstavby se v nezávazné anketě pořádané obcí vyslovila většina místních obyvatel.

Úplně jiný příběh však potkal větrné elektrárny ve středočeském Struhařově. „Nesouhlasím. Bojím se znehodnocení svého domu, vždyť takovou investici člověk dělá jen jednou za život,“ vysvětluje mladý muž při našem krátkém rozhovoru právě před svým domem, který se nachází několik stovek metrů od místa plánovaných elektráren.

Kolem Struhařova chtěla vybudovat čtyři větrné turbíny česká pobočka německé společnosti Meridian. Odpor části obyvatel byl ale tak velký, že se vedení obce rozhodlo vyjednávání s Meridianem ukončit.

Dvě vesnice, dva podobné projekty a dva příběhy s odlišným koncem. Čím to?

Země, kde nefouká vítr

Podle dat analýzy portálu WindEurope, který sám sebe prezentuje jako „hlas větrného průmyslu“, Česká republika za zbytkem Evropy v rozvoji větrné energie zaostává. Zatímco v tuzemsku pokryjí větrné zdroje jen jedno procento domácí spotřeby elektrické energie, v sousedním Rakousku to je šestnáct procent a v Polsku, zemi s „uhelnou pověstí“, je to procent čtrnáct.

Fouká snad v Českém republice méně než v okolních zemích? Odborníci si to nemyslí. Například podle studie Davida Hansliana z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd je u nás reálné pokrýt z větru přibližně deset až dvacet pět procent roční spotřeby elektrické energie…

Z analýzy organizace Fakta o klimatu vedle toho vyplývá, že větrné zdroje jsou zásadní pro vyrovnávání zdrojů solárních. Zatímco solární elektrárny dodávají nejvíce energie v jarních a letních měsících, v zimě je mohou díky silnějšímu větru nahrazovat právě zdroje větrné.

Podobně to funguje během dne: v poledne dodávají největší výkon solární elektrárny, zatímco ranní a večerní foukání může zachytit větrná turbína. Spojením větrných a solárních zdrojů tak můžeme i v českých podmínkách získávat energii spolehlivě, říká analýza Fakt o klimatu.

Vláda proto chce budování větrných elektráren na našem území podpořit. Dohromady mají dle vládního plánu v české krajině vyrůst stovky větrných turbín.

Jako jeden z klíčových důvodů, proč Česká republika nedokáže držet krok v rozvoji větrné energie se sousedy v Polsku nebo Rakousku, je často skloňován odpor místních. „Že lidé nechtějí větrné turbíny v místě bydliště, je široce rozšířený mýtus,“ oponuje však sociální geograf z Akademie věd České republiky Bohumil Frantál, který je přesvědčen, že tento názor opakují především politici a média. Ať už z neznalosti nebo záměrně.

Dle jednoho z průzkumů, který Frantál prováděl v obcích na Svitavsku, jsou místní nakloněni stavbě větrných turbín ve chvíli, kdy z nich mají oni nebo obec užitek. Odpor místních tak dle Frantála neplyne z principiálního odporu vůči větrným turbínám coby technologii, ale spíše z toho, jakým způsobem jsou rozděleny zisky z výstavby elektráren.

Výše uvedené příklady z Bystré nad Jizerou i Struhařova závěry Bohumila Frantála potvrzují. Při srovnání obou případů se totiž ukazuje, že o úspěchu či neúspěchu větrných projektů rozhoduje, kdo ze stavby bude čerpat užitek a zisk. Nerovné rozdělení mezi developera, obec a obyvatele hraje klíčovou roli v tom, zda odpor místních vůbec vznikne.

Lidé tu chtějí hlavně klid

„Z čista jasna se zjevila jistá společnost Meridian s návrhem postavit čtyři větrné turbíny v katastru naší obce,“ popisuje Deníku Referendum první kontakt s developerem v roce 2022 starosta Struhařova Libor Matoušek.