Byla to náročná transformace se štědrou podporou Evropské unie, zdá se ovšem, že se povedla. Všechny tři pobaltské státy, tedy Litva, Lotyšsko i Estonsko, se na počátku února odpojily od elektrické přenosové soustavy Běloruska a Ruské federace, a to v logické snaze posílit vlastní energetickou nezávislost. Nyní po měsíci bez jakéhokoliv blackoutu, výpadku dodávek elektřiny, se zdá, že proces dopadl úspěšně.

„Období politického vydírání skončilo,“ uvedl k odpojení litevský prezident Gitanas Nausėda pro zpravodajský portál Delfi.

Proces odpojování pobaltských států ze starého sovětského systému kontrolovaného dosud Moskvou započal již v roce 2007, tedy dlouho před ruskou invazí na Ukrajinu. Tehdy si daly vlády příslušných států synchronizaci elektrizační soustavy se sítí EU za strategický cíl. Unie následně investovala do procesu synchronizace a výstavby nutné infrastruktury více než miliardu eur.

Po ruské invazi na Ukrajinu získal projekt z bezpečnostního hlediska na palčivosti. Zainteresované státy jej ale zároveň využily k navýšení vnitřních kapacit sítí a propojení i se Švédskem a Finskem podmořskými kabely tak, aby byly schopné využívat efektivněji energii ze zelených zdrojů.

„Na litevském území se plánuje instalace dvou parků větrných elektráren na moři do roku 2030. Developer prvního parku v současné době provádí nezbytné studie a přípravné práce. Odhaduje se, že jeden takový park by mohl nasytit až čtvrtinu současné litevské poptávky po elektrické energii,“ uvedla k tématu pro DR Ieva Kniukštienė z litevského Delfi.

Podle analýzy energetických expertů Harriet Foxové a Pawela Czyzaka z organizace Ember, kteří se zabývají právě propojováním přenosových soustav ve střední a východní Evropě, má propojení soustav ze zeleného hlediska i další pozitivní důsledky: více stabilizuje systém na zdroje závislé na počasí, jako jsou větrné a solární elektrárny; státům též dává možnost dál investovat do příslušných parků a přebytečnou energii prodávat.