Od začátku války na Ukrajině uběhly již více než tři roky. Obranná strategie mnohých evropských zemí se v reakci na ruský útok změnila. Jednotlivé státy tak v posledních letech zvyšují výdaje na vojenskou obranu a investují do ochrany hranic. O možnosti krizového scénáře také postupně informují své občany.

Jedním ze států, který posiluje jak vojenskou, tak občanskou připravenost na válku, je Německo. Dosluhující ministr obrany Boris Pistorius již loni prohlásil, že pokud jde o hrozbu války v Evropě, země se musí připravit na nejhorší možný scénář. Do konce desetiletí by podle něj Německo mělo posílit svou obranu, hovořil také o možnosti znovu zavést brannou povinnost.

Vedle aktuálně schvalovaného zbrojního balíku se Německo připravuje na možný konflikt také v administrativně-bezpečnostní rovině. Sestavuje se například seznam bunkrů, do kterých by se mohli občané v případě útoku ukrýt. Momentálně se jich v zemi nachází méně než 600 a jde převážně o stavby z dob druhé světové války. Úkryt by poskytly zhruba 48 tisícům Němců.

Stát je chce společně s dalšími nouzovými úkryty, mezi které patří podzemní parkoviště či stanice metra, zaevidovat do nové aplikace, která uživatele v případě ohrožení nasměruje k nejbližšímu útočišti a poskytne mu informace o jeho kapacitě. Podle mluvčího ministerstva vnitra budou obyvatelé země také vyzváni, aby si alternativy ochranných krytů budovali přímo ve svých domovech, a to úpravami sklepních prostor či garáží.

Základy na školách

Počet využitelných krytů se v posledních letech snaží kontrolovat také úřady v Bulharsku. Podle odhadů sofijských úřadů se v případě potřeby může v tamním metru ukrýt asi 900 tisíc lidí, ale infrastruktura civilní bezpečnosti mimo hlavní město je zatím ve velmi špatném stavu. Mezi obyvatelstvem přitom neprobíhá žádná kampaň, která by informovala, kde přesně se kryty nacházejí.

Roku 2023 Bulharsko také zavedlo výuku branné výchovy pro žáky 10. a 11. třídy. Zde se studenti v celkem deseti vyučovacích hodinách učí teoretické základy fungování armády, chování během ozbrojeného útoku i možnosti pomoci bulharským obranným složkám.

Přestože Bulharsko od roku 2020 trvale zvyšuje výdaje na obranu i modernizaci armády a provádí v reakci na útok na Ukrajině stále více vojenských cvičení, o možnosti napadení se tam dle bulharských kolegů veřejně příliš neinformuje. „Bulharská společnost je mimořádně citlivá a politici se vyhýbají i jen zmínkám o možnosti konfliktu mezi Ruskem a NATO,“ míní novinář Nikola Lalov ze serveru Mediapool.bg.

Skandinávie připravuje všechny

Naopak Švédsko, nejnovější členský stát NATO, své občany o možnostech nebezpečí aktivně informuje. V lednu loňského roku oznámil vrchní velitel švédských ozbrojených sil Micael Bydén, že všichni obyvatelé země by se „nyní měli připravit na válku“.

Vládní agentura distribuovala do pěti milionů švédských domácností brožuru nazvanou „V případě krize nebo války“, která podává Švédům základní pokyny pro případy rozličných krizových scénářů včetně vojenského útoku, ale také extrémního počasí nebo výpadku klíčových IT systémů státu. Brožura čtenáře informuje o tom, co si zabalit v případě evakuace, jak poskytnout první pomoc i jak se bránit dezinformacím. „Pokud bude Švédsko napadeno, každý musí přispět k obraně jeho nezávislosti — a naší demokracie,“ stojí v publikaci.

Podobný materiál vydala pro své občany také norská vláda, domácnostem radí, jaké vybavení je nutné pro týdenní soběstačnost. Obsahuje ale také pokyny, jak si během krize zachovat kvalitní duševní zdraví nebo jak se dostat k ověřeným informacím. Online průvodce krizovými událostmi je dostupný také ve Finsku.

Vlastní informační kampaň přichystalo na začátku roku 2023 také ministerstvo vnitra v Litvě, rozpočet činil zhruba půl milionu eur. Zatím nejrozsáhlejší informační kampaň „Jsme tým. Máme plán“ se během prvního měsíce a půl dostala ke dvěma milionům lidí. Počet návštěvníků webových stránek o připravenosti na mimořádné události se v tomto období ztrojnásobil. Podle průzkumu provedeného ministerstvem vnitra je o webových stránkách informováno přibližně čtyřicet procent obyvatel. V rámci přípravné akce se konají také přednášky ve školách, které učí žáky o možnostech vojenské hrozby, jaderné havárie a dalších katastrof.

Podle výzkumů je ovšem připravenost obyvatelstva Litvy zatím stále nedostatečná. Potřebné zásoby na tři dny má pouze polovina země, zhruba pětina si pak připravila tašku se základními potřebami pro přežití.

Rusko jako hrozba i v Rakousku

V Rakousku centrální systém informací o krizových situacích zatím chybí. Deník Der Standard uvádí, že podle zákona o krizové bezpečnosti mají o připravenosti na potenciální konflikt informovat rakouští ministři. „K tomu však dochází jen zřídka,“ píše deník.

Minulé rakouské koalici lidovců a zelených se nicméně ještě podařilo schválit novou bezpečnostní strategii, která považuje Rusko za hrozbu a mluví o něm jako o agresorovi. Předchozí strategie platná do minulého roku hovořila o Rusku jako o partnerovi. Nový dlouhodobý plán se zabývá moderními hrozbami, jako je hybridní válka, dezinformační kampaně, přírodní katastrofy i ukončení energetické závislosti na Rusku. Spolu se zákonem o krizové bezpečnosti, přijatém v roce 2023, vytváří institucionální rámec pro připravenost vlády na obdobné situace.

Ministerstvo vnitra pro deník Der Standard uvedlo, že informace o chování během možného útoku mají veřejnosti poskytovat jednotlivé spolkové republiky. Obyvatelstvo země seznamují také s novým celorakouským varovným systémem, který zasílá aktuální informace přímo do mobilních telefonů.

„Připravenost se stále do značné míry soustředí na ochranu před nebezpečím, méně už na možnost ozbrojeného konfliktu. Rakousko má tendenci problematiku co nejvíce odsouvat stranou,“ míní Fabian Sommavilla z Der Standard.

Jiné evropské země se soustředí zejména na vlastní obranu. Polsko loni začalo na hranici s Ruskem a Běloruskem budovat obranné pásmo nazvané „Štít Východ“. Projekt zahrnuje stavbu tankových zátarasů, hloubení příkopů, pokládání minového pásu a také vytvoření varovné infrastruktury. Hotový má být do roku 2028 a v přepočtu vyjde na necelých šedesát miliard. Podle Tuska se k úsilí o ochranu východní hranice Evropy chce připojit také Rumunsko, státy v Pobaltí i Finsko, které na vlastní hranici s Ruskem buduje zatím vlastní plot. Obdobný postup zvažuje i Norsko.

Situace u nás

Česká republika po začátku války na Ukrajině zaujala vůči Rusku razantní postoj. Součástí obranné strategie země je informace, že pravděpodobnost vojenského napadení ČR nebo některého z jiných států NATO a Evropské unie je nejvyšší od konce studené války. Podle dokumentu je Rusko dnes nejzávažnější bezpečnostní hrozbou pro ČR a její spojence.

„V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,“ stojí v dokumentu, který zároveň konstatuje, že riziko jaderného útoku v současnosti není velké.

To potvrzuje také Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který v návaznosti na ruskou invazi vydal pokyny, jak se chovat v případě jaderného útoku. Zájem o ně byl tak velký, že po zveřejnění přetížil webové stránky. Stálých krytů je na území Prahy přibližně 750, další osoby může pojmout Strahovský tunel či metro.

Otázka možného jaderného útoku se řešila také ve Sněmovně, premiér Petr Fiala tehdy při interpelacích uvedl, že Česká republika má asi 6000 protiatomových krytů pro zhruba čtvrt milionu lidí. Použití jaderných zbraní je podle něj nicméně „krajně nepravděpodobné, ne-li vyloučené“ a Putin svou jadernou rétoriku využívá zejména proto, aby „vyděsil občany demokratických zemí“.

Česká republika má také svou příručku „Pro případ ohrožení“, naposledy byla ovšem aktualizována roku 2003.