Ne jen další peníze a zbraně pro Ukrajinu — státy na východní hranici Severoatlantické aliance posilují kvůli zkušenosti s Ruskem také svojí vlastní obranu. Kusé zprávy o různých iniciativách se objevovaly už řadu měsíců. Nyní v souvislosti s proběhlým summitem NATO se jim věnuje zvýšená pozornost.

Kolegové novináři z dotčených zemí spolupracující s DR v projektu přeshraniční spolupráce PULSE vyzvedávají ve svých textech zejména dvě nové iniciativy: mohutné rozšiřování a modernizaci základen v Rumunsku a Bulharsku, kde má být dislokováno několikanásobně vyšší množství jednotek Aliance, a plán šesti pobaltských států na společné monitorování hranice s Ruskem a Běloruskem pomocí sítě dronů.

Jak upozornily v květnu Financial Times, evropské členské země NATO disponují dle zdrojů zevnitř aliance jen asi pěti procenty prostředků protivzdušné obrany potřebnými k ochraně středo a východoevropských členských států. Nové iniciativy jsou tak logickou reakcí.

„Státy Pobaltí mluví jedním hlasem, velmi hlasitě, a proto se NATO na tento region soustřeďuje více. Černé moře je ale nyní vůči ruským provokacím a vojenským akcím mnohem zranitelnější,“ popisuje vnitřní dynamiku aliance bulharský expert Jordan Božilov, prezident Sofijského bezpečnostního fóra, pro online list Mediapool.

Největší základna NATO v Evropě — za patnáct let