Potřebujeme evropskou armádu
Adam HruškaVálka na Ukrajině ukázala, že NATO má v garantování bezpečnosti v Evropě výrazné limity, zároveň ale nelze spoléhat na ozbrojené síly jednotlivých států. Skutečnou bezpečnost do budoucna může zajistit pouze jednotná armáda Evropské unie.
Ve svém nedávném rozhovoru, publikovaném dne 20. března na Radiožurnálu v pořadu Bruselské chlebíčky, se velvyslanec Stálé delegace ČR při NATO Jakub Landovský vyjadřoval poměrně jasně proti myšlence jednotné armády Evropské unie. Jeho postoj vychází z postaty jeho funkce a odpovídá stanovisku vlády, ovšem opomíjí řadu argumentů, které koncepci podporují. Proč je tedy jednotná armáda Evropské unie potřeba?
V současném, značně turbulentním světě je otázka bezpečnosti jedním z nejaktuálnějších témat. Národní ozbrojené síly přestávají dostačovat novým hrozbám, a proto narůstá nutnost integrace. Ruská agrese na Ukrajině odstartovala masivní přezbrojování vojenských složek, a navíc otevírá jedinečnou příležitost, aby Evropská unie naplnila své bezpečnostní a diplomatické ambice.
Evropská unie by měla usilovat o plnou ochranu svých občanů, kterou kolektiv Severoatlantické aliance není schopen zaručit. Na tento problém nepřímo poukazuje i velvyslanec Landovský, když zmiňuje Kyperskou republiku, členský stát Evropské unie, který nemá kontrolu nad celým svým územím kvůli konfliktu s jedním ze spojenců v NATO. Svět se stává stále méně předvídatelným, a je to právě Evropská unie, která by měla v nejistých dobách plnit roli ostrovu stability.
Zmíněná politická nejednotnost v rámci NATO by ovšem platila stejnou měrou v rámci evropských ozbrojených sil.
Kdo by rozhodoval o jejich nasazení? Byl by zapotřebí konsens všech zúčastněných států?
„Evropská unie není [z hlediska vojenské síly] v NATO rovnocenným partnerem USA“, a proto „skutečnou jistotu bezpečnosti všech členských států EU může poskytnout jen jednotná evropská armáda“.
Nebyl autor očkován Sputnikem?