Proč nekupovat americké F-35? Rizika transatlantické spolupráce
Johan BartošMinisterstvo obrany ČR plánuje nákup amerických bojových letounů F-35. Existují však pádné politické argumenty, které mluví proti této akvizici a naopak pro další provozování švédských Gripenů.
V pondělí 3. října odeslalo české ministerstvo obrany Spojeným státům nezávaznou žádost o nabídku čtyřiadvaceti letounů F-35. Již dříve oznámený záměr nakoupit tyto americké bojové letouny vyvolal rozsáhlou diskuzi o tom, zda je potřeba zakoupit nejnovější stíhačky páté generace a jaké budou ekonomické náklady této akvizice.
Cena za letouny je vysoká a je otázkou, zda by nebylo výhodnější tyto prostředky investovat například do posílení dělostřelectva nebo bezpilotního letectva, která hrají ve válce na Ukrajině patrně mnohem větší roli než pilotované letectvo. Hlavní důvody, proč nekupovat americké stíhačky, jsou však politické.
Má-li tato extrémně nákladná investice do našeho letectva sloužit našim bezpečnostním zájmům a obraně, je nezbytné, aby Spojené státy poskytovaly údržbu a náhradní díly. Bez toho by bylo takřka nemožné dlouhodobě letadla F-35 provozovat. Jde totiž o jeden z nejkomplexnějších vojenských systémů dneška.
Nákup má zajistit letadla se životností zhruba do roku 2070. Proto je třeba uvažovat nad tím, zda nás budou se Spojenými státy za téměř padesát let stále pojit společné bezpečnostní zájmy, zda bude náš současný spojenec nadále nejmocnější demokracií, lídrem svobodného světa, členem NATO a zda bude ochoten udržovat flotilu našich letadel v provozu.
Nejasná budoucnost americké demokracie
Hlavní riziko pro trvání transatlantického partnerství představuje vývoj americké liberální demokracie — režimu, na němž je založeno naše spojenectví. Přestože jde o nejstarší demokracii na světě, zdaleka není samozřejmé, že bude nadále pokračovat.
Také si myslím že mnohem levnější Gripeny (pořizovací cena i provoz) by nám úplně stačily. Ovšem, od paní, která se chlubí tím, že si místo kabelek kupuje zbraně, se zřejmě ještě můžeme dočkat dalších "originálních nápadů". Mimochodem, je tu ještě jeden aspekt. Vzhledem ke schopnosti F-35 nést jaderné zbraně by se s jejich zařazením do výzbroje naší armády zvýšila pravděpodobnost, že bychom se v případě krize stali jedním z cílů jaderného úderu. Není to z mé hlavy, ale zdá se mi to být plauzibilní...
Vyznění článku je proti NATO a zásadně důležité transatlantické spolupráci: Nezbrojme, dokud jsou USA spojenec, postarají se o nás. Až jím přestanou být, budou nám jejich zbraně (bez servisu a ND!) určitě k nepotřebě taky.
Desetimilionové Švédsko je nám prý lepší zárukou. A co my jemu? Proč vstupuje do NATO?
Upřímně řečeno, článek Johana Bartoše je docela silné kafe...
Což o to, argumentace autora článku má svou logiku. Poslední trendy v politické krajině Spojených států skutečně zadávají popud k závažným obavám. Vzpomeňme si na období prezidentství D. Trumpa: nápadné sbližování se s diktaturami Ruska, Číny, Severní Koreje... Pokud by se tento trend v americké politice měl obnovit a ještě zesílit, skutečně by se mohla jednou postavit otázka, zda s USA stále ještě stojíme v tom samém hodnotovém (a tedy i vojenskopolitickém) táboře. Trump dokonce hrozil i odchodem USA z NATO!
Na straně druhé je značně nepravděpodobné, že by i za takovéhoto vývoje výrobce bojových letounů přerušil svůj servis a dodávky náhradních dílů: za prvé k tomu bude vázaný smluvně, a za druhé na tom má samozřejmě i vlastní komerční zájem.
Daleko více ale váží otázka smysluplnosti pořizování si takto drahých hraček. Ano, americké F-35 platí za špičkový produkt v daném segmentu; ovšem otázka je, zda česká armáda kdy bude mít reálnou možnost všechny tyto "vychytávky" využít v reálném použití, kromě samotného výcviku.
Bylo by sice možno poukázat na současný (od českých hranic ne tak příliš vzdálený) válečný konflikt na Ukrajině. Jenže - aktuální vojenská situace s vysokou pravděpodobností ukazuje, že Rusko z této války vyjde poražené, a vojensky na dlouhou dobu velmi oslabené. Z této strany tedy sotva bude v dohledné době hrozit nějaký další útok. (A to i za okolností že tato porážka by neměla za následek změnu politického režimu v Rusku, a tedy oslabení jeho agresivního potenciálu.)
Zkrátka: je velice nepravděpodobné, že by se české letectvo v příštích desetiletích zúčastnilo aktivně misí jiného druhu nežli doposud - totiž čistě patrolních letů nad Baltikem. A pro tento účel by naprosto postačily nesrovnatelně levnější švédské gripeny.
Jediný další velký vojenský konflikt s kterým je nutno do budoucna počítat by byl boj o Tchaj-wan; ale tohoto případného konfliktu se české letectvo asi sotva zúčastní.
Čeští letci samozřejmě řeknou, že americké F-35ky jsou pro české letecké síly nejlepší; je to v lidské přirozenosti, že každý chce mít, chce vlastnit špičkový produkt. Ale vláda jako taková by měla zachovat v dané věci střízlivý rozum a zvážit, jaké výdaje mají skutečný smysl, a nebylo-li by možné ušetřené prostředky efektivněji použít na jiných místech.
Je to sice trochu jiné téma, nicméně stojí to za zmínku: v dnešním deníku Právo Martin Škabraha podal vynikají, vyváženou analýzu celé (vojenskopolitické) situace kolem konfliktu na Ukrajině. Tento článek by si velmi důkladně měli přečíst především ti, kdo se stále ještě snaží nějakým způsobem vyždímat argumenty, že na ruské agresi je přece jenom nějak spoluvinen i Západ.
Škabrahův článek jsem si přečetl a je mi názorově blízký. Mohu jej jedině doporučit.