Jen pár dnů poté, co Rusko rozpoutalo válku, odhlasoval švédský parlament téměř jednohlasně finanční a vojenskou podporu Ukrajině v celkové výši 1,4 miliardy švédských korun. Na východ již ze Švédska dorazilo 500 milionů švédských korun a očekává se i dodání 5000 protitankových střel, 5000 vojenských přileb, 5000 neprůstřelných vest a 135 000 polních dávek potravin.

„Tato válka se netýká jenom Ukrajiny. Rusko invazí ohrožuje bezpečnost celé Evropy,“ uvedla k rozhodnutí švédská premiérka Magdalena Anderssonová (SOC-DEM).

Švédský postup má silnou historickou váhu. Země totiž naposledy vyslala vojenskou pomoc cizímu státu v roce 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko. Od té doby se království snaží být, alespoň navenek, neutrální a jedním z hlavních principů zahraniční politiky je zákaz vyvážení zbraní do oblastí, kde probíhá vojenský konflikt.

Švédsko v NATO?

Švédsko, podobně jako sousední Finsko, není členem Severoatlantické aliance. Ruská invaze na Ukrajinu ale debatu o přidružení k NATO otevřela. Švédský vztah k Alianci má kořeny už v polovině 90. let, kdy se země stala členem Partnerství pro mír. Švédi se následně podílely na operacích NATO jak v Kosovu, tak v Afghánistánu a Iráku. V roce 2020 parlament rozhodl, že by země měla požádat o tzv. NATO Option, tedy o možnost urychlit vstup do společenství v případě nutnosti.

Po únorové invazi se v médiích začalo spekulovat, jestli se Švédsko, společně s Finskem, nemá v plánu ucházet o status tzv. hlavního spojence mimo NATO. Ani Magdalena Anderssonová, ani finská premiérka Sanna Marinová to však během společného vystoupení před novináři nepotvrdily. Podle nich ale obě země plánují užší vzájemnou spolupráci i utužení vztahů s USA.

Anderssonová nedávno dokonce to, že by současná vláda zvažovala požádat o vstup do Aliance, jednoznačně vyloučila, za což sklidila kritiku opozice. Šéf nejpopulárnější opoziční strany Umírněných Ulf Kristersson prohlásil, že když v září 2022 vyhraje volby, zasadí se o to, aby se Švédsko členem NATO stalo.

V současnosti má Kristersson podporu i dalších kolegů z opozice. Rozhodující úlohu však sehraje postoj krajně pravicových Švédských demokratů. Ti v minulosti vstup odmítali, ale po nedávných událostech údajně plánují tuto politiku přehodnotit. Pro vstup do Aliance je v současnosti asi polovina obyvatel země, proti je více než čtvrtina. Před ruskou invazí přitom podporovalo vstup do NATO jen 35 procent obyvatelstva, zatímco 40 procent bylo proti.

Užší spolupráce v rámci EU 

Strategií současné sociálnědemokratické vlády je místo vstupu do NATO užší spolupráce i v rámci zemí EU. Před nedávným setkáním lídrů Evropské unie Švédsko společně s Finskem adresovaly členským státům dopis, ve kterém zdůraznily tzv. Ustanovení o vzájemné obraně zakotvené v Lisabonské smlouvě, která říká, že „pokud se některá země EU stane na svém území obětí ozbrojené agrese, pak jsou ostatní země EU povinny pomoci všemi dostupnými prostředky.“

Mezitím ve Švédském království běží debata o navýšení výdajů na obranu státu. Většina stran se sice na této potřebě shoduje, otázkou ale zůstává způsob financování. Sociální demokracie navrhuje navýšení daní, zatímco pravice je zásadně proti. Je jasné, že i tato problematika se stane součástí volebního boje.

Ač není Švédsko agresí Ruské federace ohroženo přímo, zdá se, že Putinova agrese vůči Ukrajině bude mít na další směrování království ne-li rozhodující, tak minimálně značný dopad.