Před několika dny se dva vojenští odborníci vyjádřili ohledně dalších perspektiv bojů na Ukrajině. Oba konstatovali, že ruské ozbrojené síly se potýkají s masivními strukturálními problémy, které by - pokud se nepodaří je zvládnout - mohly vést k zásadnímu poklesu bojové síly ruských invazních vojsk. Přičemž jeden z těchto odborníků za rozhodující v dané záležitosti označil (už) následující dva či tři dny, zatímco ten druhý časový horizont dvaceti až třiceti dnů.

V každém případě ten první znalec se trefil naprosto přesně: svůj odhad vyslovil bezprostředně předtím, nežli ukrajinské oddíly začaly podnikat systematické protiútoky, a podařilo se jim skutečně v některých sektorech zatlačit útočníky zpět. Tyto územní zisky ukrajinských ozbrojených sil se napohled mohou zdát nepříliš významnými; ale ve skutečnosti představují zásadní zlom, neboť se ukázalo že ruská vojska už nejsou schopna (s výjimkou určitých frontových úseků) nadále postupovat, a že naopak ukrajinské síly jsou schopny převzít bojovou iniciativu.

Bude teď tedy velmi zajímavé (a klíčové), zda se se svým odhadem stejně tak trefí i ten druhý odborník, hovořící o časovém horizontu 20 - 30 dní. Pokud by se tyto strukturální problémy ruských vojsk měly ještě prohloubit a rozšířit na všechny jejich složky, mohlo by to ještě více podlomit základní bojeschopnost ruských invazních vojsk.

Přičemž základním problémem ruské strany není snad ani tak počet zničené techniky (Rusové mají v rezervě prakticky ještě nekonečné množství tanků); ale je otázka kolik mají ještě k dispozici osádek, které by tyto tanky mohly vést. Sice je v brzké době termín nového náboru branců; ale zacvičit je v ovládání bojové techniky vyžaduje řadu měsíců. A navíc se dá čekat, že bojová morálka novobranců bude ještě nižší než dosavadních vojáků, neboť už budou vědět že jdou do předem ztraceného, a vlastně nesmyslného boje.