Ukrajina: Rusové postoupili na jihu a v Luhanské oblasti, jinde narážejí
Petr JedličkaČtvrtý týden ruské agrese vůči Ukrajině přinesl posuny v záporožských stepích a na východě země. U Kyjeva se interventi zakopávají. Obranný perimetr vzniká i v Chersonské oblasti. Další bojovníky Rusko shání, kde se dá.
Se střídavými úspěchy i neúspěchy pokračuje invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Děje se tak již čtvrtým týdnem. Úspěšné operace se podařily interventům v posledních dnech celkem tři: v jižních stepích, v Mariupolu a v Luhanské oblasti. Neúspěchy zaznamenali zejména v okolí hlavního města, na jihozápadě u Mikolajivu a na řadě úseků svých zásobovacích tras.
Jde-li o stepní frontu, ruská vojska a jednotky separatistů útočící směrem od Doněcku na jihozápad postoupily po bitvě u Volnovachy dále do vnitrozemí. Kousek od hranice Doněcké a Záporožské oblasti se přitom již o víkendu setkaly s invazními sbory, které mířily v minulém týdnu po záporožské železnici na východ. Souběžně pak vyrazily ve třech proudech na sever, do zbytku Doněcké, Záporožské a dokonce už i Dněpropetrovské oblasti.
Podle analytiků nešlo o nějakou vojensky náročnou operaci — od dobytí Volnovachy minulý týden se na této části fronty výrazněji nebojovalo. Opticky se však dostal pod kontrolu interventů velký kus území, jež navíc dává útočníkům nové možnosti: buďto se mohou pokusit o obchvat zbytku donbaské fronty, která je teď od nich na severozápad, nebo o průnik do centrálního Záporoží směrem na východ, anebo — teoreticky — i o obojí. Předpokladem je ovšem zvládnuté zásobování.
V azovském přístavu Mariupol i nadále pokračují tuhé obléhací boje. Interventi město už dlouhou dobu svírají ze všech stran a pomalu postupují do centra. V posledních dnech vyklidili obránci letiště ležící na západě města. Velké boje se vedly v přístavu a v průmyslovém komplexu Azovstal.
Na devadesát procent obytných domů ve městě o velikosti Brna je dnes poškozeno či úplně zničeno. Obránci se přesto v minulých dnech odmítali vzdát. Předák proruské správy na Donbase Denis Pušilin pro Interfax uvedl, že dobývání důležitého přístavního města potrvá ještě určitě více než týden. Invazní jednotky na západě města umožňovaly v posledních dnech civilistům odjíždět.
Zvláštní situace panuje na jihozápadní frontě nad městem Cherson na pravém břehu Dněpru. Intervenčním silám se zde podařilo v polovině března proniknout až k severní hranici Chersonské oblasti. Předsunuté jednotky se dostaly na dohled okrajových částí města Kryvyj Rih. Dalším výpadem zde mohou ohrozit nejen toto šestisettisícové sídlo, ale i zásobovací trasy do Záporoží či Dnipra.
Například americký Institute for the Study of War (ISW) hodnotí tento směr ruského postupu jako „aktuálně vůbec nejnebezpečnější.“ Při dobrém provedení totiž může velká města na řece Dněpru úplně izolovat. Na dobytí samotného Krivého Rihu přitom interventi zatím dle ISW sílu nemají.
Poslední z úspěchů zaznamenali interventi aktuálně na luhanské frontě. Vojům postupujícím přímo z východu na oblastní centra při řece Severní Doněc — především na dvojměstí Lysyčansk-Severodoněck — se podařilo spojit se s jednotkami postupujícími ze severu. V pondělí se bojovalo u přilehlých měst Kremnina (20 tisíc obyvatel) a Rubižné (50 tisíc obyvatel), kde byly zničeny desítky domů. Ostřelován byl také stotisícový Severodoněck. Kdyby interventi jmenovaná města dobyli, dostala by se pod jejich kontrolu už celá Luhanská oblast.
Naopak v přilehlé části Doněcké oblasti fronta zatím drží. Obránci zastavili již několik pokusů o útok na frontu zezadu přes město Izium. Ještě v pondělí se také držela dvacetitisícová Popasna, jež leží na důležité železnici z Debalceva na Kramatorsk. A bránila se i podobně velká městečka Avdiivka a Marinka u Horlivky a Doněcku, kde se bojuje s přestávkami soustavně od roku 2014.
Mařit snahy o obklíčení se dařilo obráncům v posledních dnech nejlépe v okolí Kyjeva, Charkova, Mikolajiva i u města Sumy. U všech těchto sídel byly podniknuty dílčí protiofenzívy. U Kyjeva mělo být podle ukrajinských vládních zpráv získáno zpět na třicet vesnic a zničen celý regiment ruských výsadkářů.
Horší situace je ve dvousettisícovém Černihivu u běloruských hranic, kde byla soustavným ostřelováním zničena rozvodná infrastruktura. V podobně zkoušeném Charkově (o velikosti Prahy) zatím voda teče, zničeno zde ale bylo již přes sedm set domů a dalších budov.
Interventi se zakopávají, shánějí posily
Stále více zpráv a analytických vhledů uvádí, že intervenční síly budou zakrátko vyčerpané. Počet zabitých Rusů se zřejmě blíží už deseti tisícům — velkou pozornost v posledních dnech vzbudilo podobné číslo publikované na webu novin Komsomolskaja pravda, které bylo později vymazáno. Prezident Zelenskyj se nechal v pondělí slyšet, že ukrajinské síly dosud zajaly 562 ruských vojáků a že vzdálené jednotky intervenčních sborů mají jídlo a munici už jen na několik dní.
Prokázáno je, že ruské jednotky na východ od Kyjeva se začaly zakopávat a budovat minová pole. Obraný perimetr vzniká také na západě Chersonské oblasti, kde se v polední době neúspěšně dobývalo město Mikolajev.
Dále potvrzené jsou též přesuny ruských jednotek z Arménie, z Jižní Osetie a dokonce i z Vladivostoku a Kamčatky. Mají vyrovnat vzniklé ztráty. Mohutně se verbují „dobrovolníci“ v Sýrii a s velkou pravděpodobností i v Libyi. Mobilizují se také mladší ročníky v proruských republikách na Donbase.
Nejen Spojené státy v posledních dnech soustavně varují, že ruský režim se dostává v souvislosti s vlekoucí se invazí do problémů, a může tak podniknout i útok chemickými zbraněmi. Jeho jednotky si na dobytých územích počínají čím dál zoufaleji a například poslední protest proti okupaci v Chersonu rozehnaly střelbou. Množí se rovněž zaznamenané případy rabování a užívání kazetové munice.
Mírová vyjednávání jsou zatím stále bez průlomu. Veškeré uzavřené dohody se týkají pouze dílčích humanitárních záležitostí.
Ruský vpád a následné boje vyhnaly na Ukrajině z domovů již deset milionů lidí. Přibližně 6,5 milionu se přesunulo do západních oblastí země. 3,2 milionu uteklo do zahraničí, zejména do Polska. Naopak na 320 tisíc Ukrajinců se podle vládní tiskové zprávy vrátilo vlast bránit.
Při jedné z mých posledních příležitostí přispět do diskuse na DR bych si dovolil doporučit rozhovor s bývalým top poradcem Pentagonu plukovníkem Dougem Macgregorem. Myslím, že pro naše vzorné konzumenty "oficiálního západního narativu" to bude tak trochu jako z jiného světa (ale asi se stejně nepoučí.... :).
https://thegrayzone.com/2022/03/18/pentagon-doug-macgregor-russia-ukraine-war/
Vzhledem k mému již dříve avizovanému odchodu pociťuji cosi jako potřebu se omlouvat, že tu ještě jsem, ale zřejmě jde jenom to, že ještě nevypršela lhůta mého měsíčního předplatného... Ještě tedy mohu využít možnosti, doporučit ctěnému čtenářstvu DR další zajímavý článek:
The Ecomomist:
John Mearsheimer on why the West is principally responsible for the Ukrainian crisis
The political scientist believes the reckless expansion of NATO provoked Russia
P.s.
Pan Kolařík si může do svých análů pečlivě zaznamenat nové ohnisko "kremolobotismu" v britském týdeníku The Ecomomist. (-: