Rusko: přístup k médiím a cenzura informací jsou na nejhorší úrovni od dob SSSR

Jan Kuliš

Putinův režim v souvislosti s invazí na Ukrajinu znemožnil fungování dalších médií. Zvažuje i blokaci dalších sociálních sítí. Novináři musí psát o válce pouze povoleným slovníkem a využívat jen informace z oficiálních ruských zdrojů.

Vladimir Putin před reportéry. Foto Alexander Nemenov, AFP

V Rusku posledních dvaceti let byla snaha potlačovat kriticky se profilující média přítomna vždycky. Nyní v souvislosti s invazí na Ukrajinu však začal režim blokovat i přístup k jiným než oficiálním informacím obecně. Dle většinové shody pozorovatelů je z daného hlediska situace teď nejhorší od pádu sovětského režimu.

V posledním týdnu přibyly k již dříve blokovaným titulům, jako je Deutsche Welle, ruský servis BBC či rádio Svobodná Evropa další: Meduza, Novye Izvestiya, Ust Kut 24, Permdaily.ru, či Kavkazsky Uzel. Celkově tak počet blokovaných mediálních stránek v Rusku přesáhl třicet. Řada dalších médií se přitom rozhodla kvůli neochotě pracovat v utužených podmínkách stáhnout sama.

Po odebrání přístupu k dříve přiděleným vlnám ukončily své vysílání i slavná rozhlasová stanice Echo Moskvy založená v devadesátých letech exsovětskými disidenty či mladický televizní kanál Déšť. Jiný proslulý nezávislý titul — list Nová Gazeta — se minulý týden rozhodl publikovat dál, přičemž dle šéfredaktora Dmitrije Muratova stačí dvě porušení aktuálních „válečných“ zákonů a ruský regulátor — Roskomnadzor — může noviny zakázat.

Žádná média v Rusku nesmí dle mimořádných norem schválených na začátku března v souvislosti s vpádem na Ukrajinu používat výrazy jako „invaze“, „agrese“ nebo „válka“, musí zdrojovat pouze oficiální ruské prameny a nesmí šířit „desinformace“ o ruské armádě. Postih jednotlivce za tyto přečiny může dosáhnout výše až patnácti let vězení.

Pozorovatelé uvádějí, že Rusové se stále mohou dostat i k nezcenzurovaným informacím, i když globální stanice své zpravodaje často už stáhly. Na internetu jsou dostupné například Moscow Times provozované z Nizozemska nebo běloruská Nexta sídlící v polském exilu. K řadovým Rusům se ale obsah těchto médií dostane jen zřídka.

„Většinová část (ruské) populace se o Ukrajině dozvídá to, co slyší ze státní televize a dalších státem kontrolovaných médií. Dvě třetiny Rusů mají totiž — dnes navzdory internetu, byť stále silněji regulovanému — jako svůj hlavní informační zdroj právě televize, myšleno federální státní kanály. Kdo chce, tak sice s trochou snahy stále ještě může najít alternativní zdroje informací, dá se ale říct, že možnosti jsou v podstatě každým dnem čím dále více omezené,“ okomentovala v podcastu Vinohradská 12 novinářka Ivana Milenkovičová — někdejší zpravodajka Českého rozhlasu v Rusku, jíž ČRo po 1. březnu také preventivně stáhl ze země.

Putinův režim dlouhodobě šíří své narativy právě skrz síť státních či státem kontrolovaných televizí — ze sedmnácti velkých ruských kanálů spadá do této kategorie dvanáct; zbylé jsou apolitické či komerční. Jak přitom ukazuje řada medializovaných výpovědí, mnozí Rusové kvůli tomu ani ruskému útoku na Ukrajinu nevěří.

Nicméně nejsou to všichni zaměstnanci státních televizí, kdo chtějí ruské agresi jen přihlížet — v posledních dnech byl hojně medializován případ zaměstnankyně jedné ze stanic Mariny Ovsjannikovové, která 14. března v živém vysílání své televize vystoupila s transparentem: „Ne válce. Ukončete válku. Nevěřte propagandě. Tady vám lžou.“

Soud jí hned druhý den vyměřil pokutu třicet tisíc rublů (v přepočtu 6,5 tisíce korun). Navzdory hrozbě zmíněného až patnáctiletého trestu odmítla Ovsjannikovová francouzský azyl s odůvodněním, že je patriotkou a chce zůstat ve své zemi. Televizi musela každopádně opustit a přidali se k ní i někteří její kolegové z redakce. Sama Ovsjannikovová přitom uvedla, že řada spolupracovníků si odchod kvůli ekonomické a rodinné situaci nyní nemůže dovolit.

Z ruských státních televizí mezitím odcházejí i další dlouholetí novináři, mezi nimi i jedna z tváří slavné RT (dříve Russia Today) Maria Baronova. Přední postavy prokremelské propagandy v ruských médiích dnes oproti tomu čelí západním sankcím.

K opuštění prokremelských médií vyzval novináře minulou středu i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: „Pokud zůstanete pracovat pro propagandu, riskujete mnohem více, než kdybyste dali výpověď. Jednoduše odejděte. Před sebou jinak máte riziko sankcí a mezinárodní tribunál pro propagandu agresivní války a pro ospravedlňování válečných zločinů. Zabalte to. Je pro vás rozhodně lepší být nějakou dobu bez práce než čelit celý život mezinárodní perzekuci,“ uvedl v tematickém prohlášení.

Prvním stíhaným novinářem, jemuž hrozí až patnáctiletá sazba za šíření dezinformací, se stal Alexandr Něvzorov. V půli března vydal materiál o ruském útoku na porodnici v Mariupolu. Snímek z videozáznamu

Blokují se i sítě

Vyjma tradičních médií blokuje Rusko od začátku března také přístup k sociálním sítím Facebook, Twitter a Instagram. Služby Googlu včetně YouTube mohou dle některých názorů přijít na řadu už brzy stejně tak jako v zemi široce využívané komunikátory WhatsApp a Telegram. Podle posledních zpráv již Rusko začalo skutečně blokovat i zpravodajské agregátory Googlu, údajně kvůli nepravdivému informování o zvláštní vojenské operaci na Ukrajině.

Nejasné je zatím to, kam až Rusko v domácí informační blokádě zajde, i to, jestli se v regulaci internetu vydá čínskou cestou, nebo se bude dokonce snažit o oddělení ruského internetu od celosvětové sítě a vytvoření tzv. Runetu. Dle odborníků by to byl bezprecedentní krok, do jisté míry však teoreticky proveditelný. Ruská federace by tak na svém území mohla kontrolovat veškerý online obsah.

Geolokaci uživatelů sice lze i dnes obcházet používáním anonymizačních nástrojů jako VPN a Tor. I jejich použití k přístupu k zapovězeným webovým stránkám je však v Rusku ilegální, a to už od roku 2017.

Další informace:

advertisment
Diskuse
March 26, 2022 v 11.8
Aktualizace

Putin včera podepsal novou normou, která rozšiřuje až 15letý trest i na šíření "fake news" o krocích oficiálních ruských činitelů, nejen armády. De facto tak tímto zakázal veškerou kritiku své vlády a moci vůbec, krom té neprůstřelně podložené.

March 28, 2022 v 17.13

a už i Nová Gazeta po tíhou posledního zpřísnění přerušila vydávání, prý do konce války

PK
March 29, 2022 v 12.18

Ano, dokonce války - která oficiálně vůbec neexistuje.

Inu, "země, kde zítra znamená již včera".

„Dohnat a předehnat“, to bylo takové heslo, když Sovětský svaz doháněl Ameriku a obecně Západ. Třeba v kosmických technologiích se mu to v roce 1961 na chvíli podařilo, možná pak i v jaderné energetice, když občanští aktivisté protestovali proti výstavbě a provozu amerických jaderných elektráren, se Sovětskému svazu podařilo Ameriku dohnat a předehnat, aby fosilní paliva nemusel spotřebovávat na výrobu elektřiny a mohl je pěkně vyvážet na Západ.

Nakonec se tedy zdá, že současné Rusko dohnalo a předehnalo Západ i v té nejmodernější disciplíně - v politické korektnosti, když už se tam válce musí říkat mírová operace. V boji za mír ale bylo Rusko vždycky na světové špičce, to se zas musí uznat.

PK
March 31, 2022 v 4.29

Tak Sovětský svaz byl svým způsobem vždy napřed, měl totiž skutečné socialistické a internacionalistické ideály, i když se mu je často nedařilo naplňovat. Lidská práva a demokracie dneška jsou ale nakonec opravdu prázdné pojmy, které stojí na vykořisťování Třetího světa nebo dokonce vlastních chudých obyvatel.

Co se týče médií, i my tu samozřejmě máme cenzuru, respektive autocenzuru. Novináři většinou dobře vědí, co od nich majitelé médií čekají, aby nebyli propuštěni.

Je těžké najít média, která nejsou spíše liberální (ekonomicky), středopravicová či prozápadní, (pseudo)diskuze v médiích se vede často o nuancích nikoli podstatě věci.

V tom lepším případě se píše alespoň tak, jako Deník Referendum, např. až téměř slaboduše pochvalnou vzpomínku na Madeleine Albright od Karla Schwarzenberga vyváží kritičtější pohled od Petra Jedličky, ale ani ten, pokud vím, nevzpomněl, jak Albrightová bombardovala Srbsko, aby následně vydělala na privatizaci kosovských telekomunikací.