Profil čtenáře:
Pavel Krupička

PK
Profese:

Nynější soc. dem je ovšem liberální, proevropská, demokratická, pro green deal a snad i relativně proukrajinská a prouprchlická, ale ta chudá česká lůza ji pořád nechce volit. Jako ty "levicové" Zelené. Chápete to někdo? :-)

Co k tomu ještě říci? :-) Snad jen, že se čeští sociální demokraté mají od Fica a našich slovenských bratrů a sester ještě hodně co učit. Cílem je mix nacionalismu a levičáctví. Ještě že tu máme tu Kateřinu Konečnou :-)

v kontextu toho co jsem napsal, se mi hodnocení autora článku nejeví až tak důležité, to jest hodnocení zda se Zeman držel zásad liberální demokracie, a to ještě zásad, jak je nadefinoval autor článku. Spíš bych se zeptal: přispěl Miloš Zeman k tomu, aby se nejslabší v tomto státě měli lépe? Přispěl nějak významněji k tomu, abychom měli silný stát, který dokáže řešit problémy občanů?

Že Miloš Zeman, který, pokud vím, se vůči našemu členství v EU a NATO nikdy nějak významně nevymezil, nepodporoval sebezničující lokajství naší země vůči Západu a chtěl udržovat rozumné ekonomické vztahy i s Ruskem či Čínou, mně osobně a pravděpodobně také většině voličů této země, nevadí.

Jinak sociální demokracie se tak nějak sama vytunelovala - rozprodala velkou část svého majetku za účelem nákladných a k žádoucímu volebnímu výsledku nevedoucích kampaní. Nepochopila, že musí být stranou masovou ( i když velký počet členů pochopitelně sám o sobě není garancí dobré levicové politiky) a z mas brát svou (i finanční) sílu. Pokud mohu soudit, tak se tak nestalo vinou Miloše Zemana, ten už v čele sociální demokracie dávno není.

Jako populisté jsou často také označováni politici nabízející (údajně) povrchní, líbivá a při hlubším zkoumání nefunkční řešení, typicky zástupci levice.

To je ale často jen jeden z mnoha triků vládnoucí středopravicové prozápadní moci, která dominuje v euro-atlantickém prostoru.

Jako příklad si vezměme např. současného premiéra Fialu, který sliboval, že nenechá nikoho padnout a jako pravičák se holedbá (na rozdíl od levičáků) odpovědnou rozpočtovou politikou. V obou případech ale neskutečnýn způsobem selhal. Přesto však za nebezpečného populistu není většinou označován, jak jsem totiž již napsal, je jedním z držitelů dlouhodobé politické moci a má tak na své straně většinu médií i politologický a expertní narativ (i tyto si svým způsobem platí bohatí kapitalisté, pro které Fiala pracuje).

PS: Ano, Fiala selhal už příliš a nějaké té kritiky se mu dostává, ale po něm přjde další panák a pojede v podstatě ve stejných kolejích (viz selhání Západu v Palestině či na Ukrajině) a "experti" (prokapitalističtí lokajové) budou dělat jako že nic.

Kritika liberální demokracie je ze strany pana Poláčka sympatická, nicméně, jak už jsem zde jistě někdy zmínil, hlavní problém je v tom, jakým způsobem mohou jednotlivé společenské třídy dění ve společnosti ovlivnit, to jest rovné volební právo, jeden z pilířů liberální demokracie, těm slabším pomáhá výrazně méně, než by se snad někomu mohlo zdát.

Tak například miliardáři si mohou politickou stranu založit, významně ovlivňovat dění v těch stávajících - lobbovat za své zájmy (třeba za úpravu volebního zákona ušitého jim na míru), někdy brát i dotace, zkrátka ovlivňovat politiku státu ve svůj prospěch, např. klíčovou daňovou politiku atd. Mohou si i koupit či založit média a utvářet veřejné mínění.

Příslušníci (bohatší) střední třídy mohou dělat tak trochu to samé, ale v menší míře. Mohou např. sponzorovat spíše méně významná, na provoz levnější média, mohou dávat sponzorské dary vybraným politikům či stranám a pokud se rozhodnou zvolnit v práci (a nebo díky svému majetku přestat pracovat), mají dost dobré zázemí na to, aby do politiky sami vstoupili.

A jaké jsou možnosti "občana", který je závislý hlavně na své nízké mzdě a v práci navíc tráví často více času, než by chtěl? Velmi malé. Prakticky může jednou za několik let zvolit politickou stranu, jejíž existenci a dění v ní ovlivňují hlavně příslušníci vyšších tříd a která jeho život k lepšímu může změnit jen málo.

To bude zřejmě také jeden z důvodů, proč v demokracii cca třetina voličů k volbám ani nejde - vědí, že to nemá smysl.

Pokud tedy demokracie, tak "lidová", která občany skutečně, a to zejména majetkově a příjmově, zrovnoprávní. Nehledě na to, že dnes si za peníze nekoupíte jen politickou moc, ale často i zdraví (veřejná zdravotní péče funguje v některých případech čím dále hůře) a mnohé další, jako důstojnost, někdy dokonce i vztahy.