Navzdory stupňujícím se represím ani v Rusku odpor proti válce neutuchá
Jitka KomendováOrganizace OVD-Info pečlivě dokumentuje stupňující se represe Putinova režimu proti desetitisícům ruských občanů, kteří proti válce vystoupili v bezprecedentním počtu měst.
Od samého počátku války na Ukrajině začaly ruské úřady vyvíjet tvrdý nátlak na Rusy, kteří vystupují proti válce. Porušování základních lidských práv v Rusku a zejména politické pronásledování ruských občanů podrobně mapuje nezávislý projekt OVD-Info. Název odkazuje na zkratku používanou pro Otděl vnutrennich děl, tedy doslova „Oddělení vnitřních záležitostí“; přeneseně policejní stanici.
První dva týdny represivní kampaně ruských státních orgánů byly popsány ve zprávě Ne válce. Jak ruské úřady bojují proti protiválečným protestům.
Stupňování cenzury
„Speciální vojenská operace Ruska v Donbasu“, zahájená časně ráno 24. února 2022, za pouhých pár dní nenávratně změnila život občanské společnosti v Rusku. Uplynulé týdny měly v tomto směru devastující následky.
Hned od prvního dne se objevili lidé, kteří odmítají válečné operace na Ukrajině, a svůj nesouhlas dávají veřejně najevo ať již formou prohlášení, nebo účastí na protiválečných akcích. Na tyto iniciativy ruské státní orgány zareagovaly zcela mimořádným zpřísněním cenzury, novými represemi a úpravami Trestního zákoníku, umožňujícím potrestat protiválečné aktivisty až patnácti lety odnětí svobody.
„Speciální operace“ byla od samého začátku provázena intenzivní státní propagandou na všech úrovních a bezprecedentním zpřísněním cenzury. Hned první den války Roskomnadzor (Federální služba pro dohled v oblasti komunikace, informačních technologií a médií) požadoval, aby média při popisu událostí používala pouze informace z oficiálních ruských zdrojů. V opačném případě hrozil pokutami a zablokováním.
Již o dva dny později obdrželo deset ruských médií požadavek, aby omezili přístup k „nepřesným informacím“. Roskomnadzor výslovně uvedl, že jeho požadavky souvisejí s tím, že uvedená média označila dění na Ukrajině za „válku“, „útok“ nebo „invazi“, a nikoli za „speciální operaci“, jak požadovaly ruské úřady.
4. března Roskomnadzor zablokoval Facebook. Důvodem zablokování byly „diskriminační kroky“ ze strany administrace sociální sítě, která zablokovala řadu účtů ruských provládních médií. Také Twitter byl zablokován za šíření „nevěrohodných informací“ o událostech na Ukrajině.
14. března byl v Rusku zablokován Instagram, který má v zemi osmdesát milionů účtů. Tomu předcházela žádost generální prokuratury, aby společnost Meta, která vlastní Facebook, Instagram a WhatsApp, byla prohlášena za „extremistickou organizaci“. Důvodem byla nová interní pravidla Mety, podle nichž neměly být mazány výhrůžky ruské armádě a přání smrti Vladimiru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi (ač současně vyšlo najevo, že Meta od nich upustila).
11. března YouTube oznámil zablokování kanálů ruských státních médií a vysvětlil to tím, že porušují politiku odmítání násilí. Dne 14. března Roskomnadzor požádal hostingovou službu, aby odblokovala kanály Gosteleradiofondu (vlastněného společností VGTRK), a pohrozil, že v opačném případě zablokuje YouTube. Youtube na tuto ultimátum přistoupil. Sociální síť TikTok, sídlící v Číně, dočasně zakázala ruským uživatelům zveřejňovat nové streamy a videa a vysvětlila to zvýšenými právními riziky.
Dne 2. března Státní Duma schválila novelu Trestního zákoníku, podle níž je jako nový trestní čin kvalifikováno „veřejné šíření záměrně nepravdivých informací o použití ozbrojených sil Ruska, veřejná diskreditaci použití ozbrojených sil Ruské federace, včetně vyzývání k protestním veřejným akcím, a výzvy k zavedení sankcí proti Rusku“. Jako trest je stanovena pokuta ve výši od 700 tisíc rublů, v těžších případech odnětí svobody od tří do pěti let, v případě závažného porušení zákona až patnáct let odnětí svobody.
Z důvodu „šíření záměrně nepravdivých informací“ o válce na Ukrajině Roskomnadzor začal masově blokovat nezávislá média v Rusku. Nejprve byla zablokována řada ruských nezávislých médií (Echo Moskvy, Dožď, Mediazona, The Village, Taiga.Info) a poté i zahraniční média (Meduza, Deutsche Welle, Radio Svoboda, Ruská služba BBC). Na seznam blokovaných médií se dostaly také desítky významných ukrajinských médií.
Mnohá média se pod hrozbou zablokování a trestního stíhání podle nového zákona o „diskreditaci“ armády rozhodla sama dočasně přerušit činnost (Dožď, Znak.com, ruské pobočky CNN, Bloomberg, CBS, BBC), jiná (Zvon, Novaja gazeta, Republika) byla nucena se zříct zpravodajství o válce.
Navzdory blokování se nezávislá média snaží svým čtenářům v Rusku informace zprostředkovat. Například nezávislý servis Meduza uvádí celý manuál, jakými cestami se lze v Rusku dostat k blokovaným obsahům. Klíčovým komunikačním kanálem se stala aplikace Telegram, další rozšířenou variantou je odběr newsletterů, neboť emailová korespondence dosud zůstává bezpečnou cestou k doručování novinářské práce.
Represe vůči protiválečným iniciativám
Úřady v největších ruských městech odmítají povolovat protiválečná shromáždění a protesty. Obvykle to odůvodňují probíhající pandemií koronaviru. Jak ale upozorňuje OVD-Info, všechny ostatní akce, na nichž se shromažďují masy lidí, se již dlouho konají bez omezení.
Na shromážděních policie zadržela bezprecedentní počty osob. Od 24. února do 24. března bylo po celém Rusku zadrženo více než patnáct tisíc lidí, a to ve více než stovce ruských měst. Mezi nimi bylo minimálně 170 nezletilých osob.
Důvodem zadržení byly nejen masové akce, ale i jakákoli jiná forma protestu, například používání protiválečných symbolů, kladení květin nebo oblékání se do barev ukrajinské vlajky. V rozporu se zákonem prováděly zadržení i bezpečnostní složky bez identifikačních znaků.
Zadržení informovali o tom, že vůči nim policisté při zatýkání používají nepřiměřenou sílu. Účastníci protiválečných shromáždění byli brutálně biti přímo na ulici, v policejních vozech i na policejních stanicích. Nejméně v několika desítkách případů si jejich poranění vyžádala hospitalizaci.
Zvláště na moskevské policejní stanici Bratějevo policisté vůči zadrženým 6. března používali násilí, ponižovali je, vyhrožovali jim umístěním do léčebny drogové závislosti nebo do psychiatrické léčebny, zahájením trestního stíhání za extremismus a terorismus, uvězněním bez soudu, znásilněním apod. Z Petrohradu je hlášena řada použití elektrošoků.
Zadržení také hlásili poškození osobních věcí, rozbitá okna aut a telefony. Pronásledováni jsou nejen účastníci protiválečných demonstrací, ale dokonce i lidé, kteří pouze podepsali otevřené dopisy. Těch bylo od počátku války sepsáno více než sto.
Petici vytvořenou obráncem lidských práv Lvem Ponomarjovem na kanálu Change.org podepsal více než milion osob. The Economist analyzoval padesát tisíc postů na Twitteru a Instagramu s hashtagem #нетвойне, tedy #NeVálce, určil geolokaci sedmi tisíc z nich a zjistil, že byly publikovány v třiaosmdesáti regionech a padesáti městech země. Takové geografické rozložení a rozsah podpory jsou v ruském kontextu bezprecedentní.
V reakci na publikování a šíření podobných prohlášení začaly orgány státní moci vyvíjet nátlak na jednotlivce a organizace, které je podepsaly. Zvláště výrazný je tlak v oblasti kultury. Vedoucí pracovníci i řadoví zaměstnanci institucí financovaných státem, jako například muzeí a divadel, podávají výpověď z důvodu nesouhlasu s oficiálními postoji instituce. Jsou známy i případy, kdy byli lidé k podání výpovědi donuceni.
Rovněž univerzity vyvíjejí nátlak na zaměstnance nebo studenty, kteří se vyslovují proti válce. V desítkách vzdělávacích institucí se konaly diskuse o nepřípustnosti účasti na shromážděních a o nutnosti nést odpovědnost za vyjádření jiného než oficiálního postoje.
Studentům na mnoha univerzitách se vyhrožuje, že za účast na demonstracích budou vyloučeni ze studia nebo vystěhováni z kolejí. Petrohradská státní univerzita již vyloučila dva studenty a pro dalších třináct byl vystaven příkaz k vyloučení. Vedení škol také vyvíjejí nátlak na pedagogy, kteří se staví proti válce.
Občanské a charitativní organizace, které podepsaly otevřený dopis prezidentovi proti válečné operaci, byly vyřazeny z charitativního programu na webových stránkách moskevského primátora. Státní duma navrhla, aby občanské organizace, které „vystupují proti zájmům Ruska“, byly zbaveny státní podpory. O této iniciativě se dosud nejednalo.
Nejčastějším terčem nátlaku jsou podle OVD-Info představitelé kultury. Zaměstnancům některých divadel bylo pod hrozbou propuštění zakázáno vyjadřovat své postoje na sociálních sítích. Televizní stanice Pjatnica a TNT ukončily vysílání pořadů a přerušily vztahy s producenty, kteří se vyslovili proti válce.
Někteří významní umělci informovali o výhružných telefonátech. Objevily se také zprávy o rušení vystoupení umělců, kteří se veřejně vyslovili proti válečným operacím.
Trestní stíhání zadržených
S protiprotiválečnými aktivisty represivní složky masově zahajují trestní řízení. V současné době jich probíhá jich několik desítek. Generální prokuratura také varovala, že účast na protiválečných akcích může být považována za účast na činnosti extremistické organizace — podle OVD-Info pravděpodobně proto, že k účasti na akcích vyzýval Alexej Navalnyj. Za výroky na sociálních sítích jsou vedena trestní řízení z důvodu podněcování k extremistické činnosti a veřejného šíření vědomě nepravdivých informací.
Trestným činem se stalo i finanční podporování humanitárních organizací, poskytujích pomoc obyvatelům na Ukrajině. Od samotného počátku války počet individuálních darů jak humanitárním organizacím, tak jednotlivým lidem postiženým válkou na Ukrajině výrazně narostl. Generální prokuratura v této souvislosti oznámila, že „poskytnutí finanční, materiálně-technické, konzultační a jiné pomoci cizímu státu, mezinárodní nebo zahraniční organizaci nebo jejich reprezentantům pro činnost namířenou proti bezpečnosti Ruské federace“ nese parametry vlastizrady a bude trestáno odnětím svobody až na dvacet let.
Paralelně s těmito represivními postupy vůči občanům odmítajícím ruský útok na Ukrajinu rozvinuly orgány státní moci mimořádně agresivní propagandistickou kampaň: ve školách se pořádají speciální besedy a přednášky vysvětlující příčiny „speciální operace“ na Ukrajině, organizují se demonstrace na podporu ruské armády, ve státních a příspěvkových organizacích se prosazuje militaristická symbolika.
I přesto se protiválečné aktivity v Rusku státní moci zatím nepodařilo umlčet. Mnozí z Rusů se nevzdali a svým vzdorem dávají najevo i svou touhu po změně charakteru své země.
Text využívá informace ze zprávy Нет войне. Как российские власти борются с антивоенными протестами. Denně aktualizovanou kroniku protestů proti válce na Ukrajině a s nimi spjatých represí v angličtině podává servis OVD.