Bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu začali mnozí ruští občané vyjadřovat nesouhlas formou otevřených dopisů, které byly koncipovány v rámci jednotlivých profesních komunit. Ten první, velmi kategorický, sepsali právě ruští vědci. Podepsalo ho více než osm tisíc osob.

Poté se objevily petice vědců z jednotlivých oborů — od sociologů, antropologů, historiků, geografů, matematiků a dalších. Největší vlna proběhla hned na přelomu února a března a ozvali se téměř všichni lidé, kteří se zabývají vědou. Vznikly protestní dopisy univerzit, absolventů, profesorů, studentů. Podle sociologických průzkumů odmítá válku asi 87 % členů vědecké obce. Vědci tak představují nejvýraznější protestní sociální skupinu v Rusku.

Ruští vědci proti válce

Celá řada vědců sice působí v Moskvě a Petrohradě, ale velmi mnoho signatářů pochází i z dalších měst Ruska. To zpochybňuje stereotypní představu, že odpor proti režimu se koncentruje pouze do obou velkoměst, zatímco zbytek Ruska je vůči režimu plně loajální.

Na přelomu února a března byla z nařízení Roskomnadzoru (Federální služby pro dohled v oblasti komunikace, informačních technologií a médií) v rychlém sledu zablokována všechna nezávislá média v Rusku. Mezi nimi se ocitlа i webová stránka vědecko-populárního časopisu Ruské akademie věd Trojickij variant.

Okolnosti zásahu státní moci vysvětlil zástupce šéfredaktora časopisu Michail Gelfand, bioinformatik z Ruské akademie věd a jedna z výrazných tváří demokratické opozice v současném Rusku:

„Trojickij variant je periodikum, ve kterém byl zveřejněn protestní dopis vědců. Zřizovatel časopisu byl prohlášen za zahraničního agenta, ale Trojickij variant vychází i nadále. Webové stránky časopisu jsou sice z rozhodnutí Roskomnadzoru skutečně zablokovány, ale kdo je chce navštívit, může se k nim dostat.

Papírová verze vychází jednou za čtrnáct dní. Alespoň prozatím. Vyskytly se určité organizační a finanční problémy, ale nepochybně budeme ještě nějakou dobu pokračovat. K dispozici je ale také záložní možnost. V České republice je registrován spolek, který bude případně ve vydávání našeho časopisu pokračovat.“

Aktivizace vědecké komunity

Odpor vůči ruské státní moci se ve vědecké komunitě ovšem nezrodil až 24. února. „Postoj vůči režimu byl vždy kritický, a to ze dvou stran. Ve vědecké komunitě — stejně jako v celé zemi — jsou lidé demokratičtí a liberální, kteří se domnívají, že současný kurz nikam nevede, a jsou lidé, kteří se současným kurzem nesouhlasí, protože by se rádi vrátili do Sovětského svazu. V akademické obci je podle mého pozorování mnohem více kritiky ze strany demokratů než ze strany konzervativců. Jak je to na ulici, nevím, tam může být poměr jiný,“ vysvětluje Michail Gelfand.

Také vyjádření odporu proti politice státu formou otevřených dopisů jednotlivých profesních komunit má už v Rusku tradici. Stejně byl organizován například protest v souvislosti s takzvaným moskevským procesem z roku 2019, kdy byla vynesena řada exemplárně tvrdých trestů nad účastníky demonstrací za svobodné volby do městského zastupitelstva. I tehdy vystoupili vědci jako první.