Začíná další ročník filmového festivalu v Karlových Varech a jako další velké filmové festivaly v tomto roce je poznamenán válkou na Ukrajině. Ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhenyj Perebyjnis v otevřeném dopise prezidentu festivalu Jiřímu Bartoškovi protestoval proti uvedení ruského filmu Kapitán Volkonogov uprchl. Perebyjnis přitom citoval protestní dopis ukrajinských filmových tvůrců, jejichž díla se letos v Karlových Varech promítají.

V dopisu ukrajinští filmaři upozorňují na dřívější stanovisko vedení karlovarského festivalu ze začátku března, v němž odmítají uvedení jakýchkoli děl spojených nějakým způsobem s ruským státem. Film režisérů Nataši Merkulovové a Alexeje Čupova však vznikl s podporou ministerstva kultury. Ukrajinští filmaři vyzvali český filmový festival k ukončení jakékoli spolupráce s osobami a institucemi „přímo či nepřímo podporovanými ruskou vládou“.

Podle Jevhena Perebyjnise je film natočený v rusko-estonsko-francouzské koprodukci a odehrávající se v roce 1938 „příkladem dobře známého triku oficiální ruské propagandy, která občas dovolí, a navíc finančně podpoří vznik jakoby nezávislého filmu, který se následně vyšle do světa, aby šířil myšlenku o velké ruské ‚kultuře‘. K domácími divákovi se přitom vůbec nedostane.“

Je pravda, že zatím se snímek zachycující vzepření se jednotlivce mašinérii totalitní moci k ruským divákům opravdu nedostal, jeho uvedení do kin bylo přesunuto na podzim roku 2022. Stihl ale mezitím nasbírat ceny na festivalech v Benátkách, Egyptě nebo Filadelfii, stejně jako na festivalu v Soči.

Spor kolem ruského filmu v Karlových Varech opakuje měsíc staré dění na filmovém festivalu ve francouzském Cannes. Tam se spor vedl okolo snímku režiséra Kirilla Serebrennikova Čajkovského žena. Serebrennikov, známý kritik ruského režimu, který strávil osmnáct měsíců v domácím vězení, dostal na svůj snímek finanční příspěvek od miliardáře Romana Abramoviče, známého svými vazbami na Putinův režim.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová, prezidentka Evropské filmové akademie, za to festival zkritizovala. Podle ní by bojkot ruských filmů a ruské kultury měl být úplný. Podle slavné režisérky je nyní čas na to přehodnotit pohled na celou ruskou kulturu, včetně slavných klasiků předchozích staletí, protože i oni stáli u kořenů ruské imperiální agrese.

Podobný názor se nyní ozývá poměrně často z ukrajinské strany. Přímo v Cannes vyzvali někteří ukrajinští filmoví producenti k úplnému bojkotu veškeré ruské kultury s tím, že v dnešní situaci neexistují žádní „dobří Rusové“.

Filosof Volodymyr Jermolenko nebo spisovatelka Oksana Zabužková píšou o tom, že i světoznámí klasici jako Puškin, Lermontov, Gogol, Tolstoj a Dostojevskij pomáhali formovat ruskou imperiální agresi. Slovy Oksany Zabužkové „vytvářeli kamuflážní síť pro ruské tanky“.

Kosmopolitní režisér na válečném poli kultury

Na výzvy k bojkotu ruské kultury jako celku odpověděl v Cannes známý ukrajinský režisér Sergej Loznica. Jeho působivá řeč má jasné poselství: kultura nemůže být činěna vinnou za zločiny vlád. Skutečná kultura, skutečná tvorba vždy popírala barbarství, a bylo by proto barbarstvím ji totálně bojkotovat.