Budoucnost ruštiny na Ukrajině? Kvůli válce teď nejasná

Petr Jedlička, Jan Kuliš

Vpád ruských jednotek poznamenal nejen vztah Ukrajinců k Rusku, ale i k ruskému jazyku. Zatímco jeho dřívější omezování nacionalistickými zákony budilo kritiku, dnes se „jazyka okupantů“ mnozí Ukrajinci zříkají sami.

Ruští zřízenci u dobývaného Mariupolu nahrazují ukrajinské cedule ruskými. Repro z videozáznamu

Před ruskou invazí šlo o řeč třetiny Ukrajinců, o dominantní jazyk velkého byznysu i komerční kultury. Nyní je ale budoucnost ruštiny na Ukrajině nejasná. Kyjevské vlády se již v minulých letech snažily prosazovat co nejdůslednější používání ukrajinštiny, což teď po invazi zřejmě ještě zesílí. Dle řady reportáží ovšem přestává používat ruštinu i mnoho rusofonních Ukrajinců spontánně, a to v reakci právě na současnou ruskou agresi.

„Po této invazi, po ostřelování a bombardování začala naprostá většina zdejších odmítat vše ruské — i přes vzájemnou blízkost a rodinné vazby v sousední zemi (…) I ti, kteří celou dobu nechtěli vyměnit svou ruštinu za ukrajinštinu, to v prvních týdnech války udělali,“ cituje web Euronews univerzitního profesora z Charkova, Konstantina Zadorožného.

„Neumím Ukrajinsky, i když zpravidla rozumím, o čem se mluví. Ale naučím se (…) Je to věc národní cti,“ uvádí zase v reportáži NPR Světlana Panová, která uprchla z donbaského Kramatorsku do haličského Lvova.

×