Donbaská ofenzíva po dvou týdnech: posuny zatím jen malé, brzy však může být hůř

Petr Jedlička

Ruským jednotkám se v rámci posledních snah „osvobodit“ zbytek Donbasu podařilo postoupit výrazněji jen v polích pod Izjumem a v lesích na sever od řeky Doněc. V Chersonské oblasti a jižním Záporožsku ale už zavádějí předanexní pořádky.

Vyčerpaný příslušník 81. ukrajinské brigády, která v minulých týdnech hájila oblast u Oskolské přehrady, na sever od řeky Doňec. V sobotu 30. dubna dostala rozkaz z prostoru ustoupit. Foto Jasujoši Čiba, AFP

Pouze o kilometry či malé desítky kilometrů se zatím podařilo postoupit ruským jednotkám, jež po 18. dubnu zahájily novou ofenzívu na východě Ukrajiny. Nejhlouběji — asi o pětadvacet kilometrů — pronikli Rusové do polí na jih od Izjumu, zřejmě se záměrem obklíčit regionální středisko Slavjansk. Nejširší frontální posun byl pak zaznamenán na severním břehu Doňce mezi Izjumem a Kreminnou. Tam interventi ovládli oblast nad pásem Svatohorského národního parku.

Jinak Rusové do 1. května neprorazili zásadněji přes žádnou z front, u nichž se o to pokoušeli — ani u Severodoněcku-Lysyčansku, ani u Popasne, ani na doněckých příměstích, ani v záporožských stepích.

Boje byly po celých čtrnáct dní tvrdé, plné intenzivního ostřelování a bombardování ve všech oblastech. Síly obránců na nejživějších částech front se zvládaly přeskupovat jen s maximálním úsilím. Barvitě referovala od jednoho z útvarů — jednaosmdesáté ukrajinské brigády ustupující právě přes řeku Doněc — Daphne Rousseauová, zpravodajka AFP:

„Měsíc na Donbase zadržovali ruský postup (…) Nejprve hájili Izjum, poté okolní vsi (…) Nyní dostali rozkaz se stáhnout (…) V sobotu se celá brigáda přesunula dvanáctikilometrovým pochodem lesem za soustavné palby do Svjatohirsku. Nyní odjíždějí na náklaďácích na další místo určení, se zatnutými zuby a strnulými pohledy, zjevně vyčerpaní,“ hlásila Rousseauová během poslední neděle.

Ohniska bojů v severodonbaské oblasti: okolí Izjumu (1), severní břeh Doňce (2), Rubižné, Severodoněck, Lysyčansk (3), luhanská Popasna (4), doněcká příměstí (5) a jižní stepi (6). Grafika WmC/DR

Co čekat dále

Pozorovatelé připomínají, že válka na Ukrajině je během stávající ofenzívy jiná než v osmi týdnech před ní. Bojuje se daleko pozičněji. Daleko více se také používá dělostřelectvo a taktické nálety. Jedna část autorů míní, že intervenční síly spějí k neodvratné porážce, protože za čtrnáct dní nedosáhly výraznějšího úspěchu, i když se v týdnech před tím přeskupily a připravily a zkrátily frontu.

Jiní autoři ovšem uvádějí, že jde o klasickou ruskou taktiku odpozorovanou již v Sýrii. Využívá se při ní převaha v počtech, letectvu a dělostřelectvu, a to tak dlouho, dokud se neobjeví ve frontě slabé místo. Do něho se pak rozhodujícím způsobem udeří vší pozemní silou.

Detail fronty Izjum — Kremina, kde interventi postoupili za poslední dva týdny nejvíce. Pod Izjumem patrný hluboký průnik do polí nad Barvinkovem, napravo pak průnik do lužních lesů ve směru Jampil, Ozerne. Z těchto dvou průlomů by mohl být teoreticky oboustranný obchvat Slavjansku. Obránci mají však na jižním břehu Doňce připravené tankové zálohy. Modrá šipka nahoře znázorňuje ústup 81. ukrajinské brigády od Oskolské přehrady. Grafika MilitaryLand.net

Přímo v posledních dnech začali interventi převážet na východní frontu jednotky uvolněné po konci hlavních bojů v Mariupolu. Posílené voje se přesunuly také k Izjumu, Chersonu a k řece Dněpr. Výrazná skupina pozorovatelů má za to, že ruský režim bude chtít dosáhnout rozhodujícího úspěchu za každou cenu do 9. května. Šíří se ale i předpověď, že Vladimir Putin naopak 9. května vyhlásí celkovou mobilizaci a Ukrajině oficiální válku.

Směrem k Západu vypouští ruský režim čím dál častěji varování před jadernou konfrontací, zatím však spíše s opačnými účinky. Vůdčí státy NATO jsou čím dál svolnější dodávat na Ukrajinu i těžší a sofistikovanější zbraně typu starších tanků Abrams či protileteckých obrněnců Gepard. Na některých se už Ukrajinci v Německu zacvičují.

Přípravy na anexi?

Podle analytiků britského ministerstva obrany využilo Rusko při agresi vůči Ukrajině již dvě třetiny svých pozemních sil. Asi čtvrtina z nich je přitom dnes dalšího boje neschopná. Z území obsazeného v první fázi intervence na jihu země a východě země se ovšem Ukrajincům podařilo získat zpět zatím jen minimum. V Chersonu, Melitopolu a dalších zabraných městech se již vydávají nově narozeným dětem ruské rodné listy. Rubl též střídá hřivnu coby oficiální platidlo.

Jen málo zatím nasvědčuje tomu, že by ukrajinské síly byly teď po desetitýdenní obranné zátěži schopné v nějakém krátkodobém horizontu dobýt zpět alespoň ta území, které Rusko zabralo po 24. únoru — tedy když nebude chtít Kreml sám válku ukončit. Případná ruská mobilizace by pak samozřejmě konflikt ještě prohloubila.

Oficiální odhady počtu obětí ruské agrese za dosavadní dva a čtvrt měsíce se pohybují od několika tisíc do několika desítek tisíc. Zemi opustilo již 5,5 milionu uprchlíků.

Diskuse
JP
May 3, 2022 v 12.19

Stále není jasná jedna věc: po napadení Ukrajiny Ruskem se jenom ze zemí Západu vrátilo do země dvě stě padesát tisíc ukrajinských mužů. Jestliže je tedy stav věcí takový, že ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny jsou již vyčerpané, pak je nutno se ptát: kde je tento čtvrt miliónu navrátivších se ukrajinských mužů? Proč neposílí vyčerpané prvosledové jednotky?

Nemá snad Ukrajina pro jejich vyzbrojení dostatek zbraní? - Pak by Západ musel masivně navýšit dodávky pěchotní výzbroje. Nebo není dostatek vozidel pro jejich potřebnou mobilitu? - Pak by Západ musel navýšit dodávky obrněných vozidel pěchoty. To že o těchto mužích (z nichž přinejmenším naprostá většina by musela mít za sebou alespoň základní vojenský výcvik) není nic slyšet, je opravdu dost podivné.

May 3, 2022 v 12.57

Ne, oni je normálně točí, není to tak, že by Ukrajina neměla vojáků. Jen mají Rusové stále velikou převahu v dělostřelectvu i ve vzduchu, plus v posledních dnech hodně tlačí, tak jsou ty boje náročné

JP
May 4, 2022 v 10.28

No nevím, nevím... Kdyby Ukrajinci skutečně střídali či doplňovali své jednotky na frontě, pak by nemohly přicházet zprávy o tom, že ty frontové jednotky jsou už vyčerpané; naopak by musely být svěží a v plném počtu.

Navíc: úplně východní, nejtěžší úsek fronty drží (vlastně už léta) profesionální ukrajinská armáda, tady asi k přílišnému střídání nezkušenými záklaďáky nedochází.

Pořád mi z toho vychází, že ukrajinská armáda by musela mít k dispozici obrovskou masu potenciálních bojovníků: těch zmíněných čtvrt milionu byli jenom ti navrátilci ze zahraničí, k tomu samozřejmě přistupuje ještě i vnitrostátní mobilizace, takže ukrajinské pozemní síly by musely mít početní stav přinejmenším půl miliónu. (Ve skutečnosti v případě potřeby daleko více.) Zatímco Rusové nasadili do bojů na Ukrajině asi 150 tisíc mužů, z toho asi čtvrtina už je neschopná boje. (Zčásti byly ovšem tyto ztráty nahrazeny všemi možnými žoldnéři, respektive dalšími rezervami.) Ale stále tu vychází ten poměr, že Ukrajinci by museli mít početní převahu 4 : 1. A kdyby tuto svou masu vojska nasadili cíleně na jednom úseku fronty (například kolem Izjumu), pak by v zásadě museli být schopni Rusy "utlouct čepicemi". Právě proto se znovu a znovu ptám, kde se tyto obrovské masy potenciálních ukrajinských bojovníků vlastně skrývají.

Je ovšem možné i to, že ukrajinské vedení stále sleduje tu samou taktiku: nepouštět se do velkých bitev (především ne s masovým nasazením pěchoty), a ruskou stranu postupně vyčerpávat (především ničením její techniky). A do těchto bitev se pustit až tehdy, až bude mít k dispozici za prvé dostatek vlastní artilerie, a za druhé dostatečné protivzdušné krytí svých pozemních jednotek. (Jmenovitě německé Gepardy by tady mohly znamenat významný faktor.)

Bylo by ovšem také možné, že ukrajinská strana počítá s nebezpečím, že Putin nakonec na Ukrajinu pošle i vojáky základní služby (zrovna nedávno byly nové odvody). Což by ovšem byla obrovská masa, a Ukrajinci by proti nim pak museli nasadit právě tyto své zálohy.

JP
May 4, 2022 v 10.53

Mimochodem, zajímavou analýzu bojové situace na Ukrajině podává na BL Jiří Hlavenka: https://blisty.cz/art/108014-ma-to-ukrajina-vyhrane.html

V zásadě předpokládá to co jsem zde naznačil i já: že Ukrajinci čekají na další přísun západních zbraní, především (precizní a vysoce výkonné) artilerie. Poněkud bych ovšem zpochybnil tu eventualitu, že Ukrajinci by se připravovali na použití amerických bojových letounů F-16. Takovýto výcvik musí trvat opravdu velmi dlouhou dobu; a poté co se Západ dlouho zdráhal dodat Ukrajině dokonce i stíhačky ruské provenience, jeví se o to méně pravděpodobným že by jí náhle byl ochoten dodat NATO-kompatibilní americké F-16.

I když ovšem za dané situace nelze plně vyloučit žádnou alternativu; především pokud by konflikt měl trvat ještě celé roky. V tom případě by Ukrajina tak jako tak potřebovala celou novou generaci bojových letounů.

IV
May 4, 2022 v 15.0

Šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, který má info přímo z jeho pobytu na Ukrajině, vám, pane Poláčku, ohledně disponibilní "živé síly" AFU víceméně dává za pravdu:

"Už teď jsme se doslýchali, že ty ztráty jsou doopravdy zásadní a už nějakým způsobem omezují bojeschopnost té ukrajinské armády..." (15:17)

https://tv.blesk.cz/video/7651750/ukrajina-na-vlastni-kuzi-uprchlikem-nechce-byt-nikdo-rika-reporter-bohac-a-popisuje-des-i-nadeji.html

JP
May 5, 2022 v 11.30
Ruské a ukrajinské ztráty

Díky za ten odkaz na ten rozhovor, pane Václavů, ty postřehy zpravodaje "z první ruky" byly opravdu zajímavé. I když v zásadě nepřinesly nic přelomového, jeho hodnocení se opravdu víceméně shodují s tím co jsme tady o situaci na Ukrajině psali i my.

Co je zásadní to je ta jeho zpráva, že ukrajinské síly na frontě jsou opravdu už dost oslabené. To se dá ostatně celkem snadno i spočítat. Ten reportér uvedl, že poměr ztrát mezi obránci (Ukrajinci) a útočníky (Rusy) je asi jedna ku čtyřem až jedna ku pěti. Pokud vyjdeme z (realistických, nikoli z oficiálních ukrajinských) odhadů, pak ruská strana má v současné době nějakých 15 000 padlých; a k tomu asi tří- až čtyřnásobek zraněných. Pokud bychom tedy tyto počty vydělili pěti, pak by to znamenalo, že Ukrajinci mají přinejmenším 3 000 padlých, a k tomu dvanáct až patnáct tisíc zraněných.

Na jedné straně to tedy samozřejmě znamená, že útočící Rusové zaznamenali už obrovské ztráty; a je velká otázka, jak dlouho budou ještě vůbec schopni pokračovat ve svých útočných snahách (pokud by zásadním způsobem nedoplnili své stavy frontových vojáků, například zmíněnou mobilizací). Na straně druhé je nutno vidět to, že Ukrajinci měli mnohem menší výchozí početní stavy své armády, uvádí se nějakých 80 - 90 tisíc. (Oproti ruským 150 - 180 tisícům.) Pokud by tedy z tohoto množství ztratili už dejme tomu 15 - 18 tisíc, pak by to představovalo už opravdu citelnou ztrátu, která by výrazně omezovala jejich operační možnosti a schopnosti.

Za této situace by ale bylo opravdu nepochopitelné, že by ukrajinské velení tyto ztráty nenahrazovalo čerstvými silami; když jak jsme si uvedli v zásadě jich má k dispozici naprostý dostatek. Jediné racionální vysvětlení (pokud se tak skutečně neděje) by bylo to, že tyto rezervisty, kteří mají v naprosté většině jenom základní vojenský výcvik, napřed formuje a připravuje do opravdu plně bojeschopných útvarů, schopných obstát i v tvrdých frontových střetech. - Další možná vysvětlení by byla ovšem i ta která jsem už uvedl, totiž že pro ně Ukrajina nemá dostatečné množství výzbroje a dalších potřebných prostředků.

------------------------------------------

Další zajímavý aspekt o kterém v onom rozhovoru byla řeč je vyslovený předpoklad, že Putin by k 9. květnu mohl Ukrajině oficiálně vyhlásit válku, což by mu pak umožnilo provést mobilizaci, a tím nahradit vzniklé ztráty. Na straně druhé onen reportér zmínil, že tím by skokově narostl počet ruských padlých, což by mohlo destabilizovat ruskou společnost, vyvolat protiválečné nálady.

K tomu je nutno uvést:

- Za prvé, Putin nemá zapotřebí vyhlašovat obecnou mobilizaci; stačilo by mu prostě nasadit armádu z branců. Už jenom tím by mohl počet svých vojsk nasazených do bojů na Ukrajině zvýšit dejme tomu o půl miliónu. Ovšem - teprve nedávno byl proveden nový odvodový turnus, k alespoň základnímu výcviku těchto novobranců bude zapotřebí přinejmenším několik měsíců.

- Za druhé, je nutno si uvědomit jednu věc: my sice s pohledem na útočící vojska na Ukrajině hovoříme o "Rusech"; ale ve skutečnosti se jedná do velké části o jiné národnosti, především o Dagestánce a Burjaty. A právě jednotky tvořené příslušníky těchto národů jsou cíleně posílány do těch nejtvrdších bojů. Jak nedávno bylo uvedeno v jedné analýze, příslušník ruských ozbrojených sil pocházející z Moskvy se vystavuje jenom minimálnímu nebezpečí, že padne na Ukrajině. A to z právě uvedených důvodů: ruské vedení se obává změny nálady vlastního obyvatelstva. Když přijde o život několik desítek tisíc Burjatů nebo Dagestánců, to z ruské většiny víceméně nikoho nepálí. Ale aby se najednou hromadně konaly vojenské pohřby v Moskvě - něco takového Putin zjevně opravdu nechce riskovat. V dobré paměti je ještě to, jak na ruskou populaci působila válka v Afghánistánu, s desítkami tisíc padlých Rusů; což dost možná přispělo k pádu tehdejšího režimu.

Putin je tedy skutečně v krajně obtížné situaci: ukazuje se čím dál tím jasněji že jenom se stávající profesionální armádou Ukrajinu nemůže porazit (a pravděpodobně ani natrvalo udržet už získaná území, protože ztráty těchto profesionálních vojáků je sotva možné operativně nahradit); ale na straně druhé masivním nasazením dalších (neprofesionálních) vojsk, s desítkami tisíc padlých Rusů, by mohlo citelně podkopat jeho moc. Že by se za této situace přece jenom odhodlal k použití jaderných zbraní: nelze to zcela vyloučit, ale pokud si přece jenom zachoval alespoň část zdravého rozumu, pak k tomuto krajnímu opatření nemůže sáhnout. Kromě jiného (a snad především) proto, že takový extrémní krok by s největší pravděpodobností odstrašil i jeho dosavadního spojence, Čínu. Protože ta by pak musela počítat s tím, že jednoho krásného dne by Rusko mohlo použít atomové zbraně i proti ní samé.

Nejpravděpodobnější se proto stále jeví možnost, že Putin k 9. květnu vyhlásí "definitivní vítězství" na Ukrajině, nabídne mírová jednání, a bude doufat že Západ se s tím uspokojí, přestane masivně podporovat Ukrajinu, což by Rusku umožnilo udržet si už získanou kořist.

JP
May 6, 2022 v 8.50

Zajímavý dodatek k celé věci: běloruský diktátor Lukašenko se včera vyjádřil, že použití jaderných zbraní na Ukrajině prý nepřichází v úvahu, protože je to příliš blízko území Běloruska, na které by větrem mohly být zaneseny radioaktivní částice, fallout. Nakonec se tedy Lukašenko ještě stane pozitivním aktérem v celé věci, neboť bude přece jenom určitou pojistkou proti tomu, aby Putin v návalu šílenství k tomuto kroku přece jenom nesáhl.

--------------------------------

Musím ovšem ještě korigovat jeden údaj ze včerejška, o síle ukrajinské armády. Uvedl jsem počet 80 - 90 tisíc; to se týká ovšem jenom ukrajinských vojsk bojujících na východní Ukrajině, především v oblasti Donbasu; celkově měla ukrajinská armáda v době počátku konfliktu 245 000 vojáků.

JP
May 6, 2022 v 11.0

A ještě jeden doplněk: V. Zelenskij včera sám potvrdil tézi kterou jsem zde vyslovil: že Ukrajina čeká na další dodávky těžkých zbraní ze Západu, aby pak sama mohla zahájit protiofenzivu.

PK
May 10, 2022 v 11.48

No a málem bych zapomněl na to hlavní: absolutní zákaz lidských obětí. Což se v okolním světě běžně dělo. O tom už jsme ostatně kdysi hovořili.

PK
May 10, 2022 v 11.48

Omlouvám se, to patří jinam.

JP
May 15, 2022 v 9.55
Milión ukrajinských vojáků

Aktuální zpráva k oněm "zmizelým" ukrajinským novobrancům: podle včerejšího vyjádření ukrajinského vojenského vedení Ukrajina nyní provádí už třetí vlnu mobilizace, kdy jsou povoláváni i ti muži, kteří neabsolvovali základní vojenský výcvik. Až bude tato třetí povolávací vlna provedena, bude mít ukrajinská armáda 1 milión mužů ve zbrani. Což je - vzhledem k doposud nasazeným počtům - obrovské číslo, a s jejich pomocí by Ukrajina musela být schopna dosáhnout zásadního zlomu v situaci na frontě.

Potvrzuje se tedy náš předpoklad, že Ukrajina má dost mužů k dispozici; ale zřejmě je napřed nechá opravdu důkladně vycvičit, než by je nepřipravené okamžitě vrhla na frontu.

Už jeden římský vojevůdce napsal, že "poslat nevycvičené muže do boje je totéž, jako je zahodit".

+ Další komentáře