Iryna, Albina, kříž a čas usmíření
Filip OutrataSpolečná přítomnost ruské a ukrajinské ženy pod křížem při velkopáteční křížové cestě v římském Koloseu vyvolala kritiku z ukrajinské strany. Jakkoli lze důvodům kritiky rozumět, gesto usmíření má svůj význam. A je dobře, že se odehrálo.
Tváří v tvář smrti je ticho výmluvnější slov. Smrt je všude kolem. Zdá se, že život ztratil cenu. Všechno se změní během pár vteřin. Naše životy, naše dny, bezstarostná krása zimy, provázení dětí do školy, práce, objetí, přátelství… všechno. Všechno najednou ztratilo smysl a cenu.
„Kde jsi, Pane? Kde se skrýváš? Chceme zpátky život, který byl předtím. Proč tohle všechno? Co zlého jsme udělali? Proč jsi nás opustil? Proč jsi opustil naše národy? Proč jsi takto rozbil naše rodiny? Proč už necítíme touhu snít a dál žít? Proč je v mé zemi temno jako na Golgotě?“
Už nám nezbyly žádné slzy. Hněv vystřídala rezignace. Víme, že nás miluješ, Pane, ale tu lásku necítíme, a to nás přivádí k zoufalství. Ráno se probudíme a chvilku se cítíme šťastní, ale pak si uvědomíme, jak těžké bude smířit se s tím vším. Kde jsi, Pane? Promluv k nám v tomhle mlčení smrti a rozdělení, nauč nás být tvůrci pokoje, být si bratry a sestrami, a obnovit to, co právě teď ničí bomby.
Tento text, modlitba připravená společně s ukrajinskou a ruskou rodinou, měl zaznít na třináctém zastavení křížové cesty s papežem Františkem v římském Koloseu na Velký pátek, 15. dubna 2022. Třinácté zastavení je zastavením Ježíšovy smrt na kříži. Namísto těchto slov ale nakonec zazněla jiná, podstatně stručnější: Tváří v tvář smrti je ticho výmluvnější než slova. Zastavme se proto a modleme se každý ve svém srdci za mír ve světě.
Záběry dvou žen, Ukrajinky a Rusky, v mlčenlivém zastavení pod křížem při třináctém zastavení obletěly svět. Pro mnohé se staly dojemným a výmluvným symbolem naděje ve smíření. Na ukrajinské straně ale vzbudilo rozhodnutí nechat nést kříž ukrajinskýma i ruskýma rukama nesouhlas.